Jak se to chováš?! rozčilují se učitelé. Za nekázní žáka se může skrývat trauma

Jejich rodiče nebo blízcí je zanedbávají, fyzicky či psychicky týrají nebo sexuálně zneužívají. Vyrůstají v nevhodném prostředí, v rodině, kde se užívají návykové látky, alkohol, vyskytne se duševní onemocnění, pokus o sebevraždu, rozvod, násilí vůči matce nebo jiný kriminální čin. I jen jedna taková zkušenost má na dětskou psychiku obrovský dopad. „Pokud dítě nezpracuje své negativní zážitky z dětství, mohou přerůst ve vývojové trauma. Všechny stopy, které zážitky v nervové soustavě zanechají, jdou s dítětem dál,“ vysvětlila Anna Kubíčková, expertka z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

PŘEHLEDNĚ: Nový školní rok je za dveřmi. Jaké novinky a prázdniny čekají děti

Čím více se takových negativních zážitků objeví, tím větší je pravděpodobnost, že dotyčný se pokusí o sebevraždu, bude kouřit, pít alkohol, užívat drogy, nechodit do práce či se málo hýbat. Vývojová traumata mají kromě chování vliv také na fyzická a psychická onemocnění. Zvyšují pravděpodobnost závažné obezity, cukrovky, srdečních onemocnění, rakoviny, mrtvice či deprese. „Čím déle zůstanou traumata v životě člověka neřešena, tím více financí vydá stát na zdravotní a sociální péči. Včasný zásah by byl mnohem levnější,“ připomněla Kubíčková.

0,04 sociálních pedagogů na školu

Děti s vývojovými traumaty se ve škole často projevují hlasitě, agresivně a chaoticky, protože přesně tyto projevy zažívaly doma. Navíc se takové dítě nachází stále ve stresu a jeho hlava je neustále v pozoru, kdy znovu přijde nebezpečí. Tím pádem nemá kapacitu se toho naučit tolik jako dítě, které je v klidu a spokojené. Jak upozornila psychoterapeutka z České asociace streetwork Barbora Pšenicová, právě učitelé ve škole jsou těmi, kdo tráví s žáky a studenty čas dennodenně, a proto si jako první mohou všimnout, že se s jejich svěřenci něco děje, že se změnilo jejich chování. Může jít o zhoršený prospěch, časté absence nebo zhoršené vztahy s kolektivem.

Jenže učitelé místo aby zbystřili a snažili se dotyčným pomoci, jdou často cestou represe, jejich reakce končí tím, že udělují žákům poznámky nebo třídní důtky, rozčilují se na ně. Sociální problémy žáků by správně měli řešit specialisté, jenže školních psychologů je dle údajů České školní inspekce v průměru 0,49 na školu, sociálních pedagogů dokonce jen 0,04. A učitelům nezbývá na individuální péči čas ani energie. Jejich činnost se proto snaží dočasně nahradit sociální pracovníci z České asociace streetwork. Školám radí, čeho si na dětech všímat, na koho se s nimi obrátit a vytvářejí pro ně síť specialistů.

Duševních nemocí u dětí přibývá. Včasný zásah může odvrátit katastrofu

„Důležitá je i spolupráce s rodiči. Příjemně nás překvapilo, že s námi většina spolupracuje. Ne že by vždy rozuměli tomu, co chceme dělat, ale jen jednou naši snahu zcela zablokovali,“ konstatovala Pšenicová. Její tým se nyní snaží zasadit o to, aby každá škola měla svého sociálního pedagoga. Chystají pro tuto profesi vše potřebné a s prvními takovými zaměstnanci prošlapávají těm budoucím cestičky.

Zdroj: Deník„Místo toho, abychom se zlobivých žáků naštvaně ptali ‚Jak se to chováš?!‘, měli bychom se zajímat: ‚Co se ti stalo? Čím sis prošel?‘,“ shrnula žádanou změnu v pedagogickém přístupu Anna Kubíčková.

Ve škole by měli umět s takovými žáky pracovat, naučit je zklidnit, pracovat s emocemi a osvojit si sociální chování. Tyto dovednosti se nyní budou učitelům hodit po nástupu ukrajinských žáků, kteří si přinášejí akutní trauma z války.