Známá poučka říká, že když lidé mají hluboko do kapsy, první, co přestanou kupovat, jsou knihy. Ty se mohou stát ještě hůře dostupnými, pokud projde materiál ministerstva financí, který předpokládá snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) ze tří na dvě. Rázem by se sazba na knihy a tisk zvedla o čtyři procenta. Už nyní přitom Česká republika má jednu z nejvyšších DPH na tiskoviny v Evropské unii.

Hromadná doprava. I té by se dotklo zamýšlené sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH).
Dopady změn v daních? Zdražit mohou knihy, jízdné v MHD, vodné či stočné

V současné době v Česku knihy a tisk spadají do desetiprocentní sazby. Stejnou mají už jenom ve Finsku, v Rakousku a na Slovensku. Estonci sice odvádějí z tištěných médií ještě o deset procent více, ale země je známá svým důrazem na digitální ekonomiku a státní správu, takže z digitálních knih odvádějí devět procent a z digitálního tisku dokonce jen pět procent.

„Zvýšením sazby DPH pro tiskové publikace z deseti na čtrnáct procent by se český trh tiskových publikací ocitnul na jedné z nejvyšších úrovní zdanění v celé Evropské unii. Česká republika by se tím vydala zcela opačným směrem, než kterým se ubírá zbytek Evropy,“ upozornil výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

Vláda chce letos a poté i v dalších letech ročně ušetřit 70 miliard korun. Na čem? Denik.cz vás s jednotlivými navrhovanými škrty i možným zvýšením některých daní seznamuje v rámci seriálu Vládní škrty.

Knihkupci se už proti zamýšlenému zvýšení daně z přidané hodnoty ozvali a šéfovi státní pokladny Zbyňkovi Stanjurovi z ODS poslali tento týden otevřený dopis. Stanjura si od zvýšení sazby slibuje více peněz ve státním rozpočtu, nicméně knihkupci poukázali na příklady ze zahraničí, kdy vyšší příjem přineslo naopak snížení DPH. „Razantní snížení DPH na knihy vedlo například ve Švédsku k efektu, který násobně zvýšil příjmy do státní pokladny,“ napsal předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka v otevřeném dopise.

Na českém trhu se už loni prodalo podle prvních odhadů necelých 30 milionů knih, což je méně než v předešlých letech kvůli vyšším cenám papíru a energií.

Prvními zmínkami o Stanjurově návrhu byla znepokojena právě i Unie vydavatelů. „Takové zvýšení DPH, které by se vztahovalo i na tiskové publikace, by znamenalo další ránu pro ziskovost produkce knih, novin a časopisů. V řadě případů by mohlo vést k omezení vydávání některých titulů, a tím i snížení jejich dostupnosti. A to včetně naučných a odborných publikací nebo školních učebnic. Se všemi důsledky, které z toho vyplývají,“ míní Mach.

Český premiér Petr Fiala
Fiala: Zvýšení rodičovského příspěvku slíbit nemohu. Rozpor v koalici odmítl

Někteří vydavatelé nebo nakladatelé by se podle něj mohli ocitnout v existenčních potížích. „Každý krok, který vede ke zhoršení ekonomických podmínek pro vydavatele, producenty obsahu, může být v některých případech ona pověstná kapka,“ doplnil ředitel unie.

Fiala vyšší DPH na knihy a tisk odmítl

Pokud návrh projde, nakladatelé začnou řešit dilema, jak se se zvýšením DPH vyrovnat. Buď svou produkci podražit o čtyři procenta, a tím prodat méně knih, což ale jejich výrobu dále zdraží, nebo přijít o čtyři procenta svého obratu. „To bude mít dopad na jeho další rozvoj,“ vysvětlil Vopěnka.

Zvýšení daně je jeden z kritizovaných návrhů, které v první třetině dubna nastínil ministr Stanjura. Na otevřený dopis knihkupců ministerstvo financí zatím neodpovědělo a k tématům ekonomických opatření se kvůli probíhajícím politickým jednání nevyjadřuje.

Podívejte se na debatu Deníku s Petrem Fialou, ve které se vyjádřil ke zvyšování DPH:

Zdroj: Deník

Stanjura nedávno v České televizi uvedl, že expertní materiál, který zvýšení sazby u knih navrhuje, ministerstvo poslalo všem vládním stranám. Návrh ale nenašel zastání například u Pirátů. Rovněž premiér Petr Fiala (ODS) už dříve v rozhovoru pro Deník uvedl, že vláda DPH na knihy a tisk zvyšovat nebude. Dodal, že byly zveřejněny jen předběžné interní analytické materiály.

Kvůli vyšší sazbě DPH by mohly podražit i léky. Ilustrační foto.
Změna daně podle Stanjury přehledně: Co by zdražilo mírně, co naopak nejvíce

Úvahy o změnách DPH jsou v současné době podle některých ekonomů chybné. „Sjednocovat dolní sazby DPH mi nepřijde šťastné řešení, zvlášť když máme vysokou inflaci a ještě nějakou dobu ji mít budeme. Na takové posuny bude čas, až bude klid. Navíc výnos není přímo úměrný sociálním důsledkům,“ myslí se třeba hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle něho by se vláda měla zaměřit zejména na výdajovou stránku rozpočtu. „V tom je zakopaný pes,“ řekl.

S revizí snížených sazeb DPH přišla ve svých návrzích na ozdravení státního rozpočtu také Národní ekonomická rada vlády. Poukázala na to, že se v ní nacházejí služby nebo zboží, které nelze považovat za základní lidské potřeby. Knihy nebo tisk jako kandidáty na zvýšení DPH ale neuvedla.