Hnutí k tomu nyní uvedlo, že tyto zprávy i zprávu za rok 2012 dodatečně předložilo sněmovně 18. srpna.

NSS ocitoval § 14 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, že dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje o znovuobnovení na základě žaloby strany a hnutí soud ve správním soudnictví, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1 a 2, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.

Suverénní strany

NSS konstatuje, že citovanou úpravu je nutno vyložit tak, aby byla plně respektována základní role politických stran a hnutí v ústavním systému ČR. Jsou to korporace soukromého práva, jejichž základní funkcí je spojovat stát a společnost tím, že aktivizují a zapojují občany do správy veřejných záležitostí, a jejichž postavení je založeno na principech svobody, rovnosti a veřejnosti, řekl NSS. Tyto funkce politických stran a hnutí se projevují zejména ve volebním procesu, a stát proto musí respektovat jejich autonomii a chovat se vůči nim velmi zdrženlivě.

Politické strany a hnutí nemohou být při rozhodování o pozastavení jejich činnosti (resp. o jejich rozpuštění) vystaveny svévoli státních orgánů. Musí mít proto k dispozici dostatečné procesní prostředky, aby potenciální svévoli mohly účinně čelit. Přitom je zřejmé, že tyto prostředky ochrany musí nabídnout nezávislá a nestranná soudní moc.

Při pozastavení činnosti politické strany či hnutí je stanovena lhůta  jednoho roku, během níž by měly dotčená strana či dotčené hnutí napravit zjištěné nedostatky, a současně se jedná o lhůtu, před jejímž marným uplynutím nejsou vláda ani prezident oprávněni podat návrh na jejich rozpuštění. Funkci této lhůty lze proto vymezit jako motivační i ochrannou.

Pokud v této lhůtě dojde k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany či hnutí, dojde ke znovuobnovení jejich činnosti buď rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, pakliže byla činnost strany či hnutí shledána rozpornou s ustanoveními § 1 až 5, § 17 a § 19 zákona o politických stranách nebo se stanovami, nebo uznáním Ministerstvem vnitra anebo Poslaneckou sněmovnou. Té přísluší zjistit, zda strana či hnutí dostály svým povinnostem zakotveným v § 18 zákona o politických stranách, tzn., zda řádně předložily výroční finanční zprávy.

Příslušná je sněmovna

To je případ, který dopadá i na Strakonickou Veřejnost. Příslušným orgánem, který je oprávněn o dodatečném splnění stanovené povinnosti rozhodnout, proto je výhradně Poslanecká sněmovna, nikoliv Nejvyšší správní soud, jehož kompetence je dána pro odlišné případy, řekl NSS. Navrhovatel by měl proto postupovat tak, že vedle dodatečného předložení výročních finančních zpráv doručí Poslanecké sněmovně také návrh na znovuobnovení jeho činnosti.

Pokud by Poslanecká sněmovna povinnost politické strany či hnutí shledala splněnou, dochází tím současně k obnovení jejich činnosti. V případě negativního rozhodnutí sněmovny se jedná o rozhodnutí správního úřadu zasahující do subjektivních veřejných práv politické strany či hnutí, přezkoumatelné v režimu soudního řádu správního. Pokud by se předloženou dokumentací sněmovna vůbec nezabývala a nikterak by nerozhodla, soudní ochranu politické strany či hnutí by představovala žaloba proti nečinnosti správního orgánu, v tomto případě podaná k Městskému soudu v Praze.

Z uvedených důvodů NSS návrh na znovuobnovení činnosti navrhovatele odmítl, neboť není orgánem věcně příslušným k projednání takového návrhu. (Pst 22/2013)