Rozsudek nemusí vždy odpovídat objektivní realitě, poznamenal soudce českobudějovického okresního soudu v odůvodnění rozhodnutí, jímž zprostil Ukrajince Myhayla M. (40) obžaloby z vydírání.

Když předseda senátu krajského soudu ve čtvrtek zamítal odvolání státní zástupkyně, k této větě se vrátil. Jak vysvětlil, jeho kolega tím vyjádřil, že to, k čemu 21. února po 21.30 h došlo v jedné zájezdní restauraci na Budějovicku a čeho se tam obviněný dopustil, je právními prostředky nezjistitelné.

Myhaylo M. byl obžalován z toho, že tehdy v lokále přistoupil k vrchnímu a vyzýval ho k vrácení tašky s doklady a penězi, která se mu ztratila z passatu před podnikem. Chytil ho za ucho s výhrůžkou, že mu je uřízne, že mu uřízne jazyk, narve mu granát do pusy, vyvraždí mu rodinu a vyhodí do vzduchu restauraci.

Obviněný výhrůžky popírá. Řekl, že se tehdy setkal náhodně s krajany a zastavili se v oné restauraci. Při odchodu zjistil, že mu chybí taška, kterou nechal v autě. „Z opatrnosti“ prý zašel do hospody, jestli ji někdo třeba nenašel. Ptal se číšníka, ale ten prý dělal, že ho neslyší. Z jeho jednání se mu zdálo, že by o věci něco vědět mohl, tak si vzal číslo jeho telefonu a odjeli. Ztrátu dokladů pak oznámil.

U soudu tvrdil, že umí jen špatně česky, takže nemohl nikomu česky vyhrožovat tak, aby mu dotyčný rozuměl.

Připustil rozčilení kvůli ztraceným dokladům. Když číšník dělal, že ho nevidí, chytil ho za ucho, aby ho začal vnímat, ale nevyhrožoval mu.

Rekognici při vyšetřování odmítl prý proto, že nerozuměl jejímu významu. Nepopíral přece, že v restauraci byl.

Vrchní popsal situaci tak, jak byla žalována. Na tu tašku se ho ptali opakovaně dva Ukrajinci, z nichž jeden mu vyhrožoval. Dobře mu rozuměl. Na předložených fotografiích prý ten muž ale nebyl.

A před soudem tento svědek bez zaváhání řekl, že Myhaylo M. tehdy v restauraci nebyl a rozhodně mu nevyhrožoval!

Svědkyně, která tehdy v restauraci brigádničila, řekla, že se k nim Ukrajinci několikrát vrátili hledat tu tašku. Ten, kterému se měla ztratit, vrchnímu vyhrožoval popsanou újmou vážně a důrazně, češtinou s přízvukem, a ujišťoval, že si číšníka najde a vyhodí restauraci do povětří.

Ani tato svědkyně obviněného na fotkách nepoznala a i ona u soudu výslovně prohlásila, že u nich M. tehdy nebyl.

Událost oznámil policii majitel podniku. Jako svědek uvedl, že číšník měl hrozný strach a klepal se. Jde o poctivého pracovníka, který nikdy neměl s hosty konflikty.

Okresní soud po dokazování Myhayla M. obžaloby zprostil. „Popsaný skutek se objektivně stal, ale nebylo prokázáno, že jej spáchal obžalovaný, přestože právě jemu byla zmíněná taška odcizena,“ řekl soudce v odůvodnění.

Poznamenal, že obžalovaný byl poprávu stíhán i na základě své první výpovědi, dokonce vazebně. Připomněl ale dvě klíčové výpovědi svědků, jejichž popis pachatele přesně neodpovídal podobě Myhayla M. a v hlavním líčení si přítomnost obviněného v restauraci nevybavovali, ačkoliv on sám řekl, že tam byl. Není tedy důkaz, že byl pachatelem onoho vyhrožování.

Státní zástupkyně v odvolání zdůraznila, že sám obžalovaný připustil, že poškozeného kontaktoval a podle svých slov ho „nevýrazně“ tahal za ucho, prý aby upoutal jeho pozornost. Pokud ho obsluha u soudu „nepoznala“, mohlo to být pro obavy z něho či z rusky mluvících mafií, jak o nich veřejnost čte, eventuálně mohli být ovlivněni i jinak. Žalobkyně navrhla věc vrátit soudu prvního stupně.

Obhájce znovu vysvětloval původní výpověď svého mandanta v přípravném řízení. „Přišel o doklady, což byl v jeho situaci velký problém, šel ztrátu oznámit na polici a místo pomoci se ocitl ve vazební věznici, kde zkolaboval,“ líčil obhájce. „Ráno vypovídal s pomocí tlumočnice do jiného než jeho mateřského jazyka, nikdy předtím se v takové situaci neocitl a byl by zřejmě podepsal cokoliv, jen aby se dostal z vězení .  .“

Krajský soud poté odvolání státní zástupkyně zamítl. Ve stručném odůvodnění předseda senátu připomněl závěr svého kolegy a dodal: „Můžeme spekulovat, že to byl obžalovaný, kdo vrchního vydíral, a že se poškození obávají následků, kdyby ho za pachatele označili. Můžeme také spekulovat, že za činem byla snaha opatřit si nové doklady, nebo že ze skupiny Ukrajinců vyhrožoval číšníkovi někdo jiný a obviněný to vzal z nějakých důvodů na sebe, aby někoho kryl, ale budou to jen spekulace . . .

Každopádně je zarážející, když obžalovaný připouští fyzický kontakt s poškozeným, ale ten ho nepoznává. Nelogičnost v tom spatřovat lze, ale nejsou důkazní prostředky k objasnění skutečného průběhu událostí bez důvodných pochybností,“ uzavřel.

Rozsudek je pravomocný.