Časné sobotní ráno, hodiny ukazují kolem půl třetí. Okamžik, který pro mladého muže (22) z nedalekých Čejetic znamená životní zlom. Ten nejméně radostný.

Po rozepři s dalšími dvěma mladíky na prostranství pod strakonickou restaurací Hvězda – v blízkosti občerstvení U Náhonu – končí po ráně pěstí na zemi a vzápětí dostává do krku ránu nožem. Ránu, kterou později lékaři ohodnotí jako cílenou . . .

Podařilo se nám kontaktovat jeho matku, která i přes obrovský stres, který celá rodina prožívá, byla ochotna odpovědět na několik otázek.

Kdy jste se dozvěděla o vážném zranění vašeho syna?

Asi v půl čtvrté ráno.

Co jste prožívala?

Na to slova neexistují. Před tím, než se mu to stalo, jsme spolu mluvili. Byl v pohodě.

Ke zranění došlo tak, že váš syn údajně okřikl dva jiné mladíky, kteří hajlovali a provolávali fašistická hesla a výrazy . . .

Je už takový.

V jakém zdravotním stavu v současné době je?

Bojuje ze všech sil a věří, stejně jako my všichni, že bude zase hrát nohejbal, že bude chodit. Když s ním cvičím, cítí mé doteky, ale pak zase řekne, že neví, kde má ruku. Letecky ho přepraví na specializované pracoviště do Brna. O víkendu za ním pojedeme.

Co bude dál?

Zvládne to, musí. Má tady rodinu, dítě, přátele.

Už určitě víte, že policie zadržela i druhého útočníka.

Vím. Ale ten co bodl – co je to za člověka? Vypatlanec, který si oholí hlavu, záměrně nosí nůž a dělá věci, kterým sám nerozumí a nechápe je. Uvědomuje si vůbec, že zničil mladý život, a i když věříme, že to dopadne dobře, poznamenal mého syna a lidi kolem něj psychicky. Co je to za stát, že tohle dovolí? Nikdy jsem nikomu nepřála nic zlého, ale jemu ano. To nejhorší.

(Poznámka redakce – Oba útočníci budou obviněni z pokusu o vraždu. Policisté prověřují, zda projevy sympatií k nacismu měly příčinnou souvislost se spácháním násilného trestného činu.)

Poděkování
„Nebýt kamaráda našeho syna, mohli jsme o něj přijít. Zasáhl a zachránil mu život. Moc, moc mu za to děkujeme.“ Matka zraněného mladíka