Ve středu 18. října se konalo podle soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Milana Kučery už druhé veřejné zasedání v této věci. „Byly provedeny důkazy a výslech odsouzeného, dnes jsou na řadě soudní znalci, psycholožka Martina Rezková a psychiatr Jan Tuček,“ shrnul.

Nové skutečnosti, o které se obhajoba opírala, měla přinést právě psycholožka Rezková. Ta během intepretace znaleckého posudku uváděla, že odsouzený muž není sebejistý a neumí jednat s lidmi. „Klient se vyznačuje introvertním chováním, je skromný, plachý, lze vnímat i sklony k sebeponižování,“ popisovala.

Podle ní sice působí arogantně a podezřívavě, a tak i komunikuje, ale není agresivní. „Kritickým postojem se brání, vyvolává v okolí negativní reakce, je frustrovaný, vnitřně nejistý, má snahu zavděčit se okolí,“ dodávala psycholožka.

Vraždil prý v afektu

Neměl prý kamarády a přátele, chyběl mu doma relax a oddych. V době spáchání skutku prý podlehl zkratkovitému jednání a afektu. „Potýkal se s psychickým vypětím v práci i rodině, opakovaně se vyskytovaly konfliktní situace a kumulovaly se. Byl psychicky vyčerpaný,“ míní Martina Rezková.

Poslední kapkou prý byl spor o zahradu. „Došlo k nekontrolovanému afektu, výpadku myšlení. Do reality se vrátil a zmobilizoval, až když slyšel svou družku křičet a pobíhat po místnosti,“ doplňovala.

Motiv vraždy odznačila za necílený. „Nepřipravoval se, ani neměl žádné myšlenky na ten čin. Má nízké sebevědomí, je nedůvěřivý, ale nemá žádné agresivní postoje a tendence. Během nekontrolovaného afektivního jednání si nemohl uvědomit ani dosah a význam svého skutku pro společnost,“ tvrdila Rezková.

Zcela výjimečná situace

Vraždil prý v afektu a nebyl schopen se ovládat. „Nespáchal to úmyslně, ani pod vlivem alkoholu a omamných a psychotropních látek. Psychicky zdravý a střízlivý člověk se dostal do zcela výjimečné situace způsobené dlouhodobým stresem, vztahovou a spánkovou deprivací,“ uváděla.

To se soudci Kučerovi nezdálo, protože afekt je krátkodobé silné hnutí mysli, kdy člověk nejedná podle reálného vzorce. „Osmnáct bodnořezných ran, všude spousta krve, nemělo by vyprchání afektu nastat dříve?“ ptal se nedůvěřivě. „To nedokážu posoudit, jak rychle to proběhlo,“ reagovala Rezková.

Nebyl schopen rozpoznat důsledky?

„Nebyl schopen rozpoznat důsledky z psychologického hlediska, co to znamená,“ chtěl soudce vysvětlit dále. „To jsem uvedla na základě toho, čím si prošel. Introvertní sociálně slabší člověk potřebuje klid, ten měl v bytě v Praze a na té chalupě na Šumavě naopak nebyl. Dlouhodobý stres, hádky o dům, časté návštěvy, koncentrace pozornosti klesala, tělo se mobilizovalo jen na přežití. Nedokázal stabilně přemýšlet a dohlédnout následky svých činů,“ odpovídala psycholožka.

Naopak jiný lékařský posudek, ze kterého soudce četl, uváděl, že Burian měl zachovanou schopnost rozpoznat důsledky a jen nepodstatně sníženou pozornost. „Je to intelektuálně vyspělý člověk, útočil kuchyňským nožem dlouhým 24 centimetrů. Mohl si uvědomit, že může způsobit smrt? Jaký by byl motiv, kdyby nůž přinesl?“ dotazoval se dál soudce. „Námitka, ten nůž tam nebyl přinesený, byl v kuchyni,“ upozorňoval obhájce Robert Kaše.

„Je to chytrý a schopný člověk s předtím čistým rejstříkem. Strašně toho lituje, měl zatměno. V tom domě bydlel kvůli partnerce, kterou respektoval, protože to tam měla ráda, ale nebyl tam šťastný,“ podotkla psycholožka. Uvedla také, že kdyby existovala varianta, že si nůž do místnosti přinesl, tak by to změnilo i její názor, protože by šlo o záměrné jednání před útokem.

Jiná aprobace

Státního zástupce Romana Tibitanzla zajímaly další skutečnosti, upozornil soud například na to, že znalkyně má jinou aprobaci. „Kdo a proč vás oslovil na zpracování posudku, jaký máte vztah k odsouzenému, jakou máte praxi a specializaci, jak dlouho vám trvalo vyšetření, konzultovala jste s někým své závěry?“ ptal se znalkyně.

Martina Rezková vysvětlila, že ji oslovil advokát odsouzeného, praxi má od roku 2015 a napsala už asi 550 až 600 různých posudků. „Celkové psychologické vyšetření trvalo čtyři hodiny, čerpala jsem také ze spisové dokumentace a četla i psychiatrický posudek kolegy Tučka. Oslovil mě advokát Kaše, obviněného jsem neznala a nemám k němu žádný osobní vztah. Moje specializace je dětská psychologie, párová a rodinná terapie, své závěry jsem s nikým nekonzultovala,“ podotkla.

Nechtěl ublížit

Podle jejích slov by měl Tomáš Burian vyhledat dlouhodobou následnou psychoterapii. „Navštěvuje kaplana, získal jiný náhled na život a jeho uspořádání. Nechtěl cíleně ublížit, nespáchal to úmyslně z psychologického hlediska. Chtěl to se zavražděným řešit, nabízel mu maštal k bydlení i peníze na opravy,“ argumentovala.

Soudce také připomněl fakt, že po vraždě Burian usedl k počítači a začal vypisovat fakturu. „Odešel do vedlejší místnosti a fakturoval práci, aby zajistil rodinu, to je evidentně racionální chování,“ řekl. „Ovládací schopnosti vymizely na základě afektu, rozpoznávací schopnosti byly oslabeny. Potom se ale zmobilizoval, vrátil k racionálnímu uvažování a s přítelkyní zavolali záchranku a oživovali bratra,“ vysvětlila Rezková.

Co se tehdy stalo

Inženýr Tomáš Burian byl v prosinci 2019 odsouzen za vyhrožování a vraždu bratra své družky na 12 let ve vězení, otci oběti a druhému bratrovi měl zaplatit odškodnění 800 a 600 tisíc korun. Rodina pracovníka v IT s vysokoškolským titulem z osady Mlynářovice u Volar prý nikdy nepřijala. Měl spory s otcem i bratry přítelkyně, nikdo ho údajně neměl rád. Neshody vyvrcholily 25. dubna 2019 kolem 23. hodiny, kdy po hádce a rvačce sáhl po noži, tři dny předtím měl vyhrožovat kamarádovi oběti také se sekerou v ruce. Podle pitvy měl zabitý utrpět rány tupým předmětem a pěstí v obličeji a bodnořezná poranění zepředu i smrtelné rány zezadu do zad pravděpodobně v pozici na zemi. Třiatřicetiletý mladík zemřel na vnitřní vykrvácení do břicha. Hlavním důvodem bylo prý, že zavražděný chtěl Buriana i se sestrou a dvouletým synkem vyhnat z domu nadobro, střídavě tam žili od roku 2012.

Deník původní proces podrobně sledoval. K poslední hádce došlo v kuchyni. Tomáš Burian v roce 2019 vypověděl, že ho při ní zavražděný napadl. „Strčil do mě,“ řekl Burian s tím, že pak došlo i na kopnutí do ruky, kterou měl zraněnou z několik měsíců staré autonehody. Odsouzený se bránil a zavražděný měl popadnout nůž a Buriana říznout. Zavražděný měl pak nožem švihnout před Burianovým obličejem a ten tento útok zastavit. Nůž při potyčce spadl na zem. Sáhli po něm oba. Co se stalo pak, je a bylo nejasné, protože samotné ubodání si kvůli silnému rozrušení nepamatuje.