Obžalovanému Josefu K. (43) uložil Okresní soud v Českých Budějovicích v roce 2009 za nedovolenou výrobu a sbíhající se další odsouzení v obdobné věci souhrnných deset let, lékárnici V. Š. za pomoc k tomuto činu pět let nepodmíněně a peněžitý trest 350 000 korun. Krajský soud v červnu 2011 snížil J. K. trest na pět let a věc paní lékárnice postoupil k projednání magistrátu města s tím, že může jít o přestupek. (Podrobnosti www.ceskobudejovicky.denik.cz ze 17. června 2011.)
Podle soudu J. K. poskytl spoluobviněným J. H. a B. Z. garáž s vědomím, že zde budou vyrábět pervitin, a ti jej zde skutečně vyráběli někdy i za přítomnosti J. K., který také drogu od nich odebíral.
Lékárnice Š. pak nejméně od března do 15. září 2008 prodávala opakovaně v lékárně léčivo Nurofen Stopgrip v množství nejméně 50 balení po 24 kusech tablet obžalovaným a dalším osobám, které pro něj byly posílány většinou po telefonické domluvě a objednávce J. K. Přitom jako osoba s odborným vzděláním a detailní znalostí jednotlivých léčiv, jejich účinků a možného zneužití byla přinejmenším srozuměna s tím, že takovéto množství léčiva nebude sloužit k léčebným účelům, a vzhledem ke všem okolnostem prodeje musela být minimálně srozuměna s tím, že léčiva v takovém množství budou použita na výrobu metamfetaminu.

Stížnost žalobců

Nejvyšší státní zástupce podal proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Brojil proti závěru soudu, že lékárnice toliko prodávala v nadměrném množství lék bez jakékoli návaznosti na trestnou činnost dalších osob. Jeho závěr o neexistujícím, resp. neprokázaném spojení mezi obviněnými V Š. a J. K. je podle něho v extrémním rozporu s důkazy. I sám odvolací soud připustil, že obviněný K. lék Nurofen objednával. Závěr, že objednal u obviněné Š. v osmi případech celkem 1450 balení tohoto léčiva, se opírá o záznamy odposlechu telekomunikačního provozu. Domluvu na odběru většího množství léku připustil také obviněný K. s tím, že měl být prodáván v Rakousku.
Státní zástupce se obsáhle zabýval charakterem prodávaného léku, který podle něho může být „jiným předmětem určeným k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu". Vzhledem k množství prodaného léčiva, „rozepisování" jeho výdejů na větší počet o menších množstvích balení" atd. musela být podle něho obviněná přinejmenším srozuměna s tím, že jde o léčivo nejen způsobilé, ale přímo určené k výrobě drogy. Její jednání nelze právně kvalifikovat jako pouhý přestupek na úseku zdravotnictví, mínil.
J. K. ve vyjádření k dovolání nepopřel, že lék od obviněné odebíral. Tvrdil ale dál, že důvodem byl jeho další prodej odběrateli M. H., který jej měl podle jeho slov prodávat na benzinových pumpách v Rakousku. Za to měl dojednánu provizi. Žádným procesně použitelným důkazem prý nebylo prokázáno, že by předával léčivo spoluobviněným H. nebo Z., což popírají i samotní spoluobvinění.

Šlo o prekursor

NS citoval předpisy Evropského parlamentu a rady a uvedl, že extrahování pseudoefedrinu z uvedených léčiv nevyžaduje složité, drahé laboratorní přístroje, těžko dostupné suroviny atd. Evidentně rovněž nevyžaduje vysoce odborně kvalifikovaného pachatele. O poměrně snadném extrahování pseudoefedrinu ze zmíněného léku a jeho proměnu v pervitin svědčí i podmínky,za nichž lze tuto výrobu provozovat (v našem případě v garáži, poměrně často v bytech apod.), ale též značný počet ilegálních výroben pervitinu každoročně odhalených.
Nurofen Stopgrip tedy může být sám o sobě považován za tzv. prekursor uvedený ve skutkové podstatě trestného činu nedovolené výroby drog, řekl NS. Obviněná nepochybně věděla, že Nurofen je zneužíván k výrobě drog. S ohledem na konspirativní způsob, jakým u ní obviněný K. nákup léku objednával, i na jeho množství, nutně musela být minimálně srozuměna s tím, že lék, který takto prodá, bude použit k výrobě drogy.
Pokud tedy prodala uvedený lék v množství evidentně několikanásobně přesahujícím léčebné účely, naplnila skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby omamných a psychotropních látek. Podmínkou je, aby se jednalo o neoprávněný prodej, a ta byla podle NS splněna – zákon farmaceutům výslovně zakazuje vydání léku, jehož výdej jinak není vázán na lékařský předpis, pokud je zde podezření ze zneužití tohoto léčivého přípravku.
NS dále poukázal na to, že krajský soud nezaujal žádný postoj k tvrzení obžalovaného K., že Nurofen prodával s jistým ziskem svědkovi H., který tento lék chtěl nabídnout k prodeji u benzínových čerpadel. Svědek H. toto tvrzení popřel a jednoznačně prohlásil, že od obviněného žádné léky nekupoval. Soud rovněž nereagoval na vyjádření Rakouské lékárnické komory, podle které Nurofen není v Rakousku povolen (nelze jej tedy určitě prodávat u benzinových čerpadel). Z tohoto hlediska je tedy rozhodnutí odvolacího soudu v podstatě nepřezkoumatelné. Rozhodnutí krajského soudu týkající se obžalovaných J. K. a V. Š. Nejvyšší soud zrušil a věc mu vrátil s tím, že by mohl eventuálně doplnit dokazování případným dalším výslechem svědka H. cestou právní pomoci. To zejména za situace, že nepovažuje za dostatečně věrohodné vyjádření Policejního ředitelství v Linci, podle kterého byl advokát obviněného K. o výsleších v Rakousku vyslýchaných svědků vyrozuměn. (11 Tdo 130/2012)

Nové posouzení

Věc se tak vrátila k prvnímu rozhodnutí okresního soudu z roku 2009. Krajský soud jako odvolací doplnil dokazování konstatováním potvrzením, že se Josef K., vykonávající trest odnětí svobody na osm let za část nyní posuzovaného skutku v rozsahu přímého vaření a dealerství drogy,  se právě začal ve věznici na Borech učit v odborném učilišti. Jeho obhájce navrhl opatřit k oponentuře názoru NS znalecký posudek na to, zda je Nurofen opravdu prekursorem, z něhož je snadné extrahovat drogu. Mínil, že tento lék byl v roce 2008 volně prodejný a plná slučitelnost předpisů EU s českými normami nastala až později. Tvrzený konspirativní způsob prodeje Nurofenu v lékárně prý nebyl prokázán, rozepisování prodaného množství na více položek nemůže jít k tíži jeho klienta. Opakoval, že Josef K. lék nakupoval za peníze rakouského zájemce a sám jej nedistribuoval. Soud by měl přinejmenším zohlednit, že K. už je pět let ve vězení bez prohřešků proti kázni, a bude-li mu ukládat další sankci, aby mu její výkon umožnil v mírnějším režimu.

Obhájce lékárnice Š. měl zato, že soud, jakkoliv je vázán názorem vyšší instance, by měl vzít v úvahu, že v důsledku trestního řízení se u jeho klientky rozvinula posttraumatická stresová porucha, že její stíhání probíhá už pět let, je tedy pod stálým tlakem a svým způsobem je tak už potrestána samotným řízením. Od spáchání skutku uplynula dlouhá doba, během níž žije řádným životem. Nikdy předtím nebyla stíhána, ukončila podnikání, v souvislosti s nímž došlo k trestnému činu. Mínil, že její náprava by nemusela vyžadovat trest spojený s přímým výkonem odnětí svobody.

Josef K. závěrem opakoval, že v roce 2008, kdy se měl tvrzené trestné činnosti dopustit, byl Nurofen naprosto běžným lékem volně prodejným bez omezení. „Nerozumím tomu, proč s paní Š. za to máme být potrestáni," řekl. Není prý také důkaz, že pervitin vařili právě z Nurofenu od ní. Opakoval, že jej v lékárně kupoval pro rakouského velkoodběratele a provize, které za to dostával, byly vítaným přilepšením k jeho situaci po propuštění z trestu.

Přece podmínka

Krajský soud v pondělí část rozsudku prvostupňové instance zrušil. Josefa K. uznal vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a  psychotropními látkami ve značném rozsahu a uložil mu trest odnětí svobody na osm roků do věznice s ostrahou. Věra Š. je vinna účastenstvím na tomto zločinu ve formě pomoci, za což dostala tři roky podmíněně na pět let a pětiletý zákaz činnosti.

Předseda senátu vysvětlil, že skutek soud Josefa K. posoudil jako pokračování v již dříve odsouzené trestné činnosti, distribuce drog, a původní sankci mu proto snížil. Přitěžuje mu, že už byl za takový závažný zločin odsouzen třikrát, přičemž naposledy se jej dopustil krátce po podmíněném propuštění z výkonu trestu. Jeho možnost nápravy je snížená. Naopak soud přihlédl k delší době, která od činu uplynula, a k tomu, že Josef K. musí také ještě dosedět přeměněné podmíněné tresty. Výkon odnětí svobody má vykonat ve věznici mírnějšího typu, v níž už delší dobu sedí, a aktuálně se v ní i vzdělává.

V případě lékárnice Š. vzal senát v úvahu, že byla původně stíhána a odsouzena ne pro spolupachatelství, ale pro účastenství, a nemohl při absenci odvolání žalobce její situaci zhoršit. Přihlédl rovněž k poměrům obžalované, dosud zcela bezúhonné, k dlouhé době, která od skutku uplynula, k jejímu věku i současným poměrům, kdy už ve farmacii nepracuje a je v důchodu.. „Už samotné projednávání této trestní věci s psychickým vypětím z nejistoty od původně uloženého nepodmíněného trestu přes zproštění obžaloby a zrušující výrok Nejvyššího soudu k čekání na nové rozhodnutí nepochybně přispělo k její nápravě," uvedl předseda senátu.

Proti rozhodnutí není řádných opravných prostředků.