Žena to oznámila na linku 158 a čekala na příjezd policie před domem. Policie provedla šetření a věc postoupila správnímu orgánu k posouzení jako přestupek. Případ se ale dostal k Okresnímu soudu ve Strakonicích. Ten pana K. uznal vinným zločinem vydírání na svědkovi, za další skutky pak pokračujícím přečinem nebezpečného vyhrožování  a   výtržnictví v souběhu s ublížení na zdraví. Za to a za sbíhající se další ublížení na zdraví mu uložil souhrnné tři do věznice s ostrahou.

Krajský soud letos v březnu rozsudek částečně zrušil, mimo jiné ve věci onoho vydírání. Podle něj nešlo o vydírání svědka. Proto obžalovanému trest o půl roku snížil.

Proti tomu podal nejvyšší státní zástupce dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Vyjádřil názor, že jednání pachatele, které směřuje proti osobě, jež vnímala skutečnosti, které mohou být podkladem pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, a které je vedeno úmyslem odradit tuto osobu od řádného plnění jejích povinností svědka, naplňuje znaky vydírání spáchaného na svědkovi, a tedy v přísnějším odstavci trestního zákoníku.

Mínil, že se to vztahuje i na výhrůžky formulované tak, aby odradily poškozeného od podání trestního oznámení, tedy i na období, kdy svědek ještě své povinnosti ve formálním řízení neplní. Okolnost, zda výhrůžky obviněného nesměřovaly i k tomu, aby poškozená později o jeho násilném jednání nevypovídala jako svědkyně, dle dovolatele krajský soud neposuzoval správně.
V každém řízení!

Rovněž NS citoval ze zákona definici svědka. Konstatoval, že taková osoba požívá ochrany od počátku, to znamená od okamžiku, kdy svým vnímáním získala příslušné poznatky, případně dokonce před jejich získáním. Svědkem je člověk ještě před tím, „než je vyzván k podání svědecké výpovědi".

Uvedené ochrany trestního zákoníku požívá každý svědek  v každém  řízení,  kde se s osobou v pozici svědka počítá. Tedy i ve správním, zdůraznil NS. Není proto rozhodné, že orgány trestního řízení ve věci šetřením zjistily, že jde o přestupek, jenž bude řešen ve správním řízení.

Kromě toho, že svědek vnímal skutečnosti, o nichž následně může v příslušném řízení podat svědectví, je podstatné také to, že je pachatelem nucen, aby takové svědectví nepodával, uzavřel Nejvyšší soud.

V dané věci z popisu skutku nelze ani podle něj mít pochybnosti, že výhrůžky zabitím vůči poškozené směřovaly k tomu, aby ji pachatel odradil od toho, aby na policii uvedla, jakého jednání se vůči ní dopouštěl.

Proto NS rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k novému posouzení.