Makrobiotika se zaměřuje nejen na stravu, ale na celkový přístup k životu. Makrobiotická strava klade růraz především na celozrnné obiloviny, zeleninu a luštěniny. Povoluje i mořské řasy, semena a ořechy. Množství masa, vajec a mléčných výrobků by mělo být minimální. Zakázána je káva, čaj, alkohol i uzeniny.

Z plodin se používají jen lokální a sezónní druhy, ty ze zemí jiného původu se pokládají za nezdravé. U nás bychom proto například tropické ovoce měli nahradit jablkem, hruškou nebo švestkou. Vynechat bychom měli i brambory, rajčata a papriky.

Výhody a nevýhody makrobiotické stravy:

Zdroj: Youtube

Makrobiotika omezuje i množství nasyceného tuku a cukru. Pozitivní na ní také je, že zakazuje přejídání a vyžaduje důkladné rozžvýkání potravy předtím, než ji člověk spolkne. Potraviny by se měly upravovat co nejšetrněji, nepoužívat mikrovlnnou troubu a každé jídlo konzumovat v klidu a pomalu.

Kritizováno na ní je především omezení pitného režimu, bílkovin a některých minerálů a vitamínů. Velké množství vlákniny by mohlo také hlavně u malých dětí příliš zatížit trávicí trakt.

Co jíst při makrobiotické stravě?

Hlavní část, až 50% stravy, by měly tvořit celozrnné obiloviny. „Patří sem proso (jáhly), hnědá rýže, ječmen (kroupy), žito, pšenice, oves, ječmen, pohanka, kuskus, ovesné vločky, celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, kukuřičné lupínky i popcorn," uvádí web zdravě.cz. Zelenina ať už tepelně zpracovaná, nakládaná a kvašená nebo v létě ve formě salátů by měla tvořit 20% stravy.

Další významnou součástí makrobiotického jídelníčku jsou luštěniny, tedy čočka, hrách, fazole, cizrna, sója a výrobky z ní jako je tofu, tempeh nebo miso. Jídelníček doplňují mořské řasy, výjimečně je povoleno rybí nebo drůbeží maso a vejce, v zimě jednou týdně, v létě jednou do měsíce.

Jin a jang

Makrobiotika jako životní styl a dietní režim je založená na taoistickém učení jin a jang. Název pochází z řeckého makrós bios, což znamená dlouhý život. Základní myšlenkou makrobiotiky je uvést do rovnováhy energii Země a energii člověka. Jsou-li v rovnováze, také fyzický a psychický stav člověka je v pořádku.

Energii jin a jang obsahují i potraviny. Aby byl člověk zdravý, nesmí se dostat do nerovnováhy. Proto potraviny jinu, které ochlazují, musí být vyrovnávány potravinami jangu, které zahřívají. Převažovat by měly neutrální, vyvážené potraviny, mezi něž patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny a semena, jenž by měly být základem našeho jídelníčku.

Jako základní potravinu předepisuje makrobiotika podle Wikipedie obilniny, které doplňuje o další potraviny. Naopak zakazuje požívat průmyslově zpracované potraviny a většinu živočišných produktů a omezuje množství tekutin.

„Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obilniny, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje apod.,“ uvádí Wikipedia.

Příklad jídelníčku:

Snídaně: pohanková kaše s jahodami, ovesná kaše s borůvkami nebo celozrnný dýňový chlebíček s hráškovým pyré
Svačina: mrkvový salát s jablkem, sušené meruňky nebo švestky bez cukru nebo hrst oříšků a rozinek
Oběd: zeleninová polévka s mořskými řasami, pečená cizrna s opečeným tofu a kysaným zelím nebo omáčka z červené čočky s hnědou rýží
Večeře: placky z brokolice, pečená dýně s jáhlami nebo květáková rýže s restovanou mrkví

Makrobiotika má kořeny v antice

Jako první, alespoň pokud je známo, tento termín použil ve svém spise Hippokratos. Německý lékař Christoph Wilhelm vydal v roce 1796 knihu Makrobiotika, neboli umění, jak prodloužit lidský život. Byl přesvědčený, že správnou životosprávou je možné předejít mnoha nemocem.

Japonský lékař Sagen Išuzuka stavěl svá dietní doporučení na tradiční japonské stravě. Podle něho je zdraví a také dlouhověkost závislé především na rovnováze mezi sodíkem a draslíkem a kyselinami a zásadami. Jeho pokračovatelem byl japonský filosof George Ohsawa. Ohsawa navrhl deset stupňů makrobiotické výživy od velmi přísné jednostranné stravy, skládající se jen z obilí, až po volnější, pestřejší způsoby výživy.

Pickles obsahují miliardy prospěšných bakterií a dodávají do trávicího systému potřebné množství vlákniny
Kujte pickles pro zdraví. Jak na kvašené okurky, zelí nebo květák

Jeho následovníci šířili makrobiotiku v orientálních zemích a koncem 20. století se v rámci zvýšeného zájmu o orientální kulturu dostala i do USA a Evropy. U nás byla průkopnicí tohoto životního stylu Ing. Jarmila Průchová. Dnes zůstává makrobiotika jedním z řady existujících alternativních způsobu výživy, ale zájem o ni už není tak velký, jako býval.

Co je makrobiotické dietě vyčítáno?

Makrobiotická strava prošla v posledních desetiletích značným rozvojem. Doporučení makrobiotiků, že by lidé neměli pít čistou vodu a ovoci by se měli zcela vyhýbat, už naštěstí vzaly za své. Přesto na omezení příjmu ovoce stále trvá a také obsahuje více sodíku, než je zdrávo.

Podle klubu Sisyfos je jednostranná a nevyvážená a z tohoto důvodu také nevhodná a riziková.

„Makrobiotická výživa neobsahuje dostatek výživných látek a může dojít k těžké podvýživě. Rizikovost makrobiotiky potvrdily rozsáhlé studie v USA i Evropě. Nejohroženější jsou těhotné ženy, kojenci a děti. U nich byla prokázána stagnace tělesného růstu, zpomalený psychomotorický rozvoj a choroby způsobené deficitem vápníku (křivice) a vitaminů B12 a B2. Doručení pít pouze při větší žízni může pak vést k poruchám funkce ledvin. Léčebné účinky makrobiotika samozřejmě nemá,“ uvádí na svém webu klub Sisyfos. 

Makrobiotická strava a rakovina

Makrobiotika, jako alternativní způsob výživy, se snaží o návrat k přirozenému způsobu života. Její stoupenci odmítají i užívání léků a drog a své zásady zdůvodňují filosoficky. Potraviny hodnotí podle obsahu dvojice jin – jang a věří, že takovou výživou je možné dosáhnout energetické rovnováhy a léčit i choroby, včetně cukrovky a rakoviny. Nic takového se ovšem nepotvrdilo. Byť omezení příjmu cukru může snížit hladinu cukru v krvi a zvýšený příjem vlákniny zlepšuje střevní mikroflóru a snižuje cholesterol.

Banány obsahují draslík a sodík, které jsou důležité pro naši kardiovaskulární soustavu. Navíc zlepšují trávení, vyrovnávají krevní tlak, pomáhají proti zácpě i pálení žáhy a bojují proti volným radikálům.
Banánová dieta slibuje úbytek kil už za týden. Vymyslela ji japonská lékárnice

„Pro makrobiotiku příliš nesvědčí fakt, že její významný propagátor Michio Kushi, který ji prezentoval jako lék a prevenci rakoviny, byl nakonec sám operován s rakovinou tlustého střeva,“ uvádí web zdravě.cz.

Vyzkoušejte a uvidíte

Člověk je všežravcec a evolučně se na pestrou rostlinnou i živočišnou stravu adaptoval. Dlouhodobě z ní něco zcela vyloučit proto určitě doporučovat nebudeme. Pokud si ale z makrobiotiky vezmete jen to, co prokazatelně může vašemu tělu prospět a pomůže vám také dopnout kalhoty, které se během Vánoc tak nějak smrskly, vyzkoušejte to. Třeba jen na dva, tři týdny.

Makrobiotika má život obohatit a zdravotní strav zlepšit. Když se váš talíř místo výpečků se šesti zazelená listovou zeleninou a sladkou limonádu nahradíte zeleným čajem bez kofeinu, svému zdraví nepochybně prospějete.