„Čím dříve zakousnuté klíště odstraníme, tím lépe,“ říká Libor Grubhoffer. V ideálním případě je možné klíště přistihnout na těle ještě nezakousnuté, to pak nehrozí žádné nebezpečí. Klíštěti trvá přisátí se přibližně pět hodin. Během této doby je možnost nákazy velmi nepravděpodobná. Riziko nakažení virem klíšťové encefalitidy hrozí v následujících hodinách, v případě přenosu lymské boreliózy potřebuje klíště delší čas, nejméně 12 až 16 hodin.

Pinzeta a viklat

„Zakousnuté klíště nejsnadněji odstraníme pinzetou, opatrně jej uchopíme, vikláme a přitom pomalu vytahujeme,“ popisuje nejúčinnější metodu Grubhoffer. Po úspěšném vyjmutí klíštěte je potřeba ránu dezinfikovat například jodovou tinkturou, peroxidem vodíku nebo alkoholem.

Může se však stát, že se vyjmutí nepodaří a kusadla zůstanou v podkoží. Co tedy dělat v takovém případě? Důležité je zachovat klid a nezmatkovat. „Doporučuji jej opatrně vypreparovat dezinfikovanou jehličkou, podobně jako když odstraňujeme zadřenou třísku. Nakonec ranku opět řádně dezinfikujeme nejlépe jodovou tinkturou,“ radí.

Co naopak dělat nedoporučuje, je zakápnout klíště olejem nebo jakýmkoliv jiným „zaručeně fungujícím prostředkem“. Dále není dobré nechávat kusadla v ráně. Obzvláště u citlivých jedinců mohou způsobit lokální zánětlivou reakci a situaci ještě zhoršit.

Malí přenašeči

Nejzávažnější onemocnění, která klíšťata přenáší, jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Ne každý je však umí rozlišit. „Klíšťová encefalitida je zánět mozku virového původu, zatímco lymská borelióza je infekční onemocnění kůže, kloubů či nervové soustavy,“ vysvětluje rozdíl Grubhoffer. Shodné jsou počáteční příznaky, které připomínají běžné nachlazení. V obou případech se symptomy začnou projevovat po inkubační době 7 až 14 dnů.

Typickým projevem boreliózy jsou velké červené kruhové či oválné skvrny na kůži se světlým středem okolo místa přisátí klíštěte. Pokud je najdete, máte podle Grubhoffera svým způsobem štěstí. Typická skvrna se totiž objevuje pouze u dvou třetin postižených lymskou boreliózou. Kvůli tomu hrozí nebezpečí zanedbání onemocnění.

„Dosud neexistuje žádný lék proti klíšťové encefalitidě, a tak jediným řešením v případě onemocnění je absolutní klid pacienta na lůžku vylučující jakoukoliv fyzickou námahu, pokud možno na infekčním oddělení v nemocnici“ uvádí Grubhoffer. Radí proto očkování.

„Všichni lidé, kteří pobývají často v přírodě, by se měli nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě, naléhavě se toto doporučení týká věkové kategorie 50+, kdy už lze pozorovat postupné oslabování imunity člověka a tím i zhoršené odolnosti vůči původcům infekčních nákaz,“ apeluje Grubhoffer.

Příspěvky pojišťovny

Objednat na očkování proti klíšťové encefalitidě se můžete u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru. U zdravotní pojišťovny pak lze nárokovat příspěvek na očkování, který poskytují v rámci preventivního programu. Příspěvky se však liší. Nejvyšší poskytuje Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, až 1 500 korun. Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP pak přispívá až 700 korun, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra poskytují shodně 500 korun. Vakcína proti borelióze zatím neexistuje. Kolega Libora Grubhoffera z laboratoře Biologického centra Akademie věd Radek Šíma však nedávno uvedl, že vývoj vakcíny je na dobré cestě. Zatím ale není jasné, zda a kdy bude dostupná.

Boreliózou se podle dat Státního zdravotního ústavu v prvním pololetí letošního roku nakazilo 1035 osob. Proti loňsku přibylo případů klíšťové encefalitidy. Letos jich je 158. Jen za červen přibylo téměř než 500 případů boreliózy a encefalitidou se nakazilo více než 100 lidí.