Kliknutím zvětšítePotřebujeme detoxikovat střevo?
Správná a dobře strukturovaná strava zajišťuje to, abychom měli v kondici náš střevní mikrobiom. Budujeme ho od narození a celý život se proměňuje. Pokud bychom měli přiměřenou, střevní mikrobiom podporující potravu, tak nepotřebujeme žádné detoxy, tedy pročišťování střeva. Měli bychom totiž, mimo jiné, pravidelnou stolici. Ale tu mnozí nemají.
Profesor Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.Proč máme s vyprazdňováním stolice tak často potíže?
Pravidelná stolice je složitá záležitost. Nejde jen o trávicí trakt, a jeho fyziologii. Jde také o obsah střev, to znamená o mikrobiotu, kterou musíme podporovat stravou. A obrovskou úlohu hraje i takzvaný enterický nervový systém, který máme ve střevech.
Jsou to neurony, kterých je stejný počet, jako máme v míše. Tento obrovský počet neuronů řídí, co má střevo dělat – mimo jiné třeba pohyb střeva, abychom stolici dobře vypuzovali. Ovlivňuje také tvorbu hlenu ve střevě, který zlepšuje prostupnost stolice, a má mnoho dalších úkolů.
To vše dohromady vytváří podmínky k tomu, abychom měli průběžně fyziologicky čistá střeva.
O detoxikaci střev a střevního mikrobiomu:
Čím lze pravidelnou očistu zajistit?
Jak říkal můj otec, každý si musíme svůj zadek vycvičit. Já tedy říkám zadek, on to říkal trochu hustěji a začínalo to na P. Znamená to, že si musíme vytvořit návyky, abychom v pravidelnou dobu šli na velkou stolici.
Myslím, že optimální je to ráno poté, co provedeme činnosti, které po probuzení děláme. Když se nasnídáme, obvykle se dostaví takzvaný gastrokolický reflex, což je vlna peristaltiky pohybu tlustého střeva. Je zodpovědný za typické nucení na stolici krátce po jídle.
To opravdu můžeme ovlivnit?
Ano, tím, že budeme pravidelní, že budeme ten reflex podporovat.
Jak se to dělá?
Cesta úspěchu ve všem je opakování. V tomto směru bychom zkrátka měli žít monotónně. Životní styl by měl být takový, že by se člověk měl ráno v určitou hodinu probudit, bez ohledu na to, jestli jde do práce nebo ne, umýt se, najíst se přiměřeně, a jít na toaletu.
Co když se mi ale v té chvíli na velkou nechce?
To je právě tím, že jste ztratila pravidelnost. Možná jste dosud špatně jedla, měla jste třeba špatně složenou stravu.
Nahrává se anketa ...
Můžete upřesnit, co je to špatná strava?
Je to opak správné stravy. Naše přirozené nastavení je na převážně rostlinné potraviny. Teď se nebavíme o středověku, to je otázka tří generací, sto let dozadu, ani ne. V jídelníčku drtivé většiny lidí ještě tehdy naprosto převažovala rostlinná strava.
Na vesnici k ní měli mléčné produkty, pro střevo jsou důležité především ty zkvašené. Ve městě asi bývalo obtížnější mléčné potraviny získat. V našem jídelníčku by tedy nemělo být přehnaně masa, a především vysoce zpracovaných potravin, které my v rozvinutých zemích máme.
Zatoč se zácpou:
Na vysoce zpracované potraviny varovně poukazují mnozí lékaři.
Tato hotová jídla připraví podle sofistikovaných receptur průmysloví technologové tak, aby nám opravdu chutnala. A lidé v takové potravě dostávají do organismu něco, co je jim nepřirozené.
Vysoce zpracovaná jídla dodávají v malých porcích nadměrné množství energie úplně zbytečně. Skoro nikdo nechodíme lámat kámen, nejsme dřevorubci. A druhý problém je, že vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou vymýšlené tak, abychom jich snědli víc.
Jsou chuťově hodně upravené?
Určitě. A když mi něco chutná, tak si ten knoflíček trochu povolím a celou porci sním. Kdybychom neměli tak voňavou, dobře obarvenou stravu, s dobrou texturou, experimentálně ověřenou, že opravdu chutná, nejedli bychom to a příště bychom si to už nedali.
A tyto nepřirozené potraviny způsobí, že se nemůžeme dobře vyprazdňovat?
Jistě. Technologie zajistí, aby takové výrobky byly dlouhodobě bezpečně skladovatelné, jsou proto zbavené všech bakterií. Strava moderního člověka je zkrátka debacilována, a to je špatně, protože naše střevo čeká na mikroby, které přijímáme po celou historii vývoje člověka. A to se bohužel skokově změnilo.
Střevo čeká i na vlákninu, že?
Vláknina je nezbytná. Obsahuje ji rostlinná složka stravy. Když bychom se podívali na stolici domorodého Afričana, vypadá s odpuštěním jako kravinec. Ten Afričan totiž pojídá jen rostlinnou stravu. Stolice lidí, kteří jedí maso – to je ta hezká formovaná šiška.
Takže šiška by se nám líbit neměla?
Ne, líbit by se nám měl kravinec. Ale my máme šišky, protože jíme příliš masa. Není normální, že se v rozvinutých zemích sní sto kilogramů masa na hlavu a rok. A maso je většinou opět pojídáno v podobě vysoce zpracovaných potravin – uzené, salám, párky. My proteiny, které maso obsahuje, v omezené míře potřebujeme. Ale ne takto zpracované.
Když to shrnu, naší západní zpracovanou stravou bez bakterií a vlákniny si znečistíme střevo a potřebujeme detox?
My si tím způsobíme, že si nevycvičíme zadek. Bez vlákniny a užitečných bakterií se nám špatně chodí na velkou. Západní strava je bezzbytková, vytváří jen malý objem stolice a nenutí střevo k jejímu vypuzení. Kdybychom schopnost pravidelné defekace neztratili, nemuseli bychom střevo nijak detoxikovat.
Jaký je jednoduchý manuál pro vycvičení zadku?
Neodkládejte vyprázdnění, je třeba špatné, když nejdete na velkou, protože už musíte utíkat do práce. Tím reflex potlačíte, a když to uděláte ještě dvakrát, třikrát, už se reflex nedostaví a celý systém se zhroutí.
Druhá rovina je správná strava – pokud budete jíst stravu bohatou na rostlinné složky, a tedy na vlákninu, dostatečný objem stolice přinutí senzory nervové soustavy, které ve střevě máte, aby se střevo vyprázdnilo.
Ovesné vločky jsou neprávem opomíjenou potravinou
Pomůže přidat do jídelníčku jedno jablko denně?
Přidejte ho určitě. Ale jedno jablko to nezvládne. Doporučuji přidat i kaši z ovesných vloček, to je superpotravina. Má v sobě vlákninu i rozpustnou prebiotickou složku, která je potravou pro růst přirozené střevní mikrobioty.
Prebiotické cukry neumí naše tělo strávit. Na to mají kapacitu zdraví prospěšné mikroby naší střevní mikrobioty. A ovesné vločky hojně obsahují beta glukany, důležité pro posílení imunity, všechny minerály, vitamíny.
A jak dodat tělu správně bílkoviny?
Bílkoviny jsou obsaženy v rostlinné stravě a čtyři nezbytné aminokyseliny, což jsou stavební složky bílkovin, můžete přijmout jen ze živočišné stravy. Tady doporučuji mléko, nejlépe zkvašené, které obsahuje probiotické organismy.
U zhruba 10–15 procent české populace se může projevovat intolerance laktózy, čili mléčného cukru. Tito lidé naštěstí většinou dobře tolerují fermentované mléčné výrobky. Nedávno přišel na trh nový nápoj Activia Bez laktózy.
Zbytky laktózy v tomto výrobku jsou rozloženy enzymaticky v průběhu výroby. Obsahuje vysokou koncentraci probiotických bakterií a je určený pro lidi, kteří mají vážnější formu laktózové intolerance. Do zdravého jídelníčku by měly patři i tvaroh, sýry a alespoň jedno vejce týdně.
Když chci přejít na zdravý jídelníček, nemusím před tím tedy střevo nějak čistit?
Pokud má někdo zácpu, tak to musí řešit. Doporučoval bych rostlinná laxativa, dostupná běžně v lékárnách. Jinak žádný detox není potřebný.
A co různé recepty lidového léčitelství pro čištění střev? Třeba prášek z kurkumy, artyčoky, jiná koření?
Kurkuma obsahuje flavonoidy, ale nesníte jí tolik, kolik by bylo pro střevo potřeba. Je hlavní součástí kari, myslíte, že si dáte do úst polévkovou lžíci kari? No těžko. Artyčok je v pořádku, obsahuje prebiotické oligosacharidy, ale budete si běžně kupovat artyčok?
To si raději dejte topinambury, ty mají také prebiotické oligosacharidy, které posílí střevní mikrobiotu. A opět nezapomeňme na kvašené mléčné výrobky, kysané zelí a různou kvašenou zeleninu, to je přeci dostupný lidový recept, který výborně napomůže vyprázdnění, a tedy detoxu.
18
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
