„Všechno se odehrálo strašně rychle, vůbec jsme netušili, co se se synem děje. Začal se třást, upadl na zem, záchvat trval skoro pět minut. Přitom deset minut před tím si normálně hrál s kamarádem a všechno bylo v pořádku,“ vzpomíná maminka Kamila. Záchranka odvezla Vojtu do nemocnice. On sám si po procitnutí na záchvat vůbec nepamatoval, jen ho trochu bolela hlava a ačkoli prodělal CT vyšetření, nic neprokázalo.

„Poté jsme navštívili neurologa, který Vojtovi provedl EEG vyšetření, ale ani to neprokázalo významný nález. Lékař mu proto nepředepsal žádné léky a čekali jsme na termín magnetické rezonance,“ popisuje Kamila.

O týden později ale přišel další záchvat, tentokrát trval přibližně minutu, ale projevy byly téměř identické. Opět podstoupil EEG, tentokrát těsně po záchvatu, a to ukázalo, že se pravděpodobně bude jednat o epilepsii. Lékařka proto Vojtovi nasadila léky. Další záchvat se ale ohlásil hned za týden. Byl o něco slabší, takže jsme jej zvládli podáním diazepamu. Za další čtyři dny se vše opakovalo. Tentokrát přišel záchvat v noci a trval skoro deset minut.“

Lékaři si Vojtu nechali v nemocnici, zvýšili mu dávky léků, ale záchvaty se vracely. Kromě dalších EEG vyšetření absolvoval také lumbální punkci či metabolická vyšetření, ale vše bez konkrétního výsledku. Kamila se rozhodla pro změnu lékaře. „Nová lékařka mi sdělila, že u syna není možné určit, jaký typ epilepsie má, proto je hledání vhodných léků velmi obtížné. Zkusila mu léčbu změnit a vypadá to, že se to povedlo. Už dva a půl roku neměl syn záchvat,“ říká Vojtova maminka.

„Po počátečním šoku, co že to má vlastně syn za nemoc, jsme se s ní tak nějak sžili. Se synem i s jeho dvěma sestrami jsme o tom hodně mluvili a myslím, že to přijal dobře. Zároveň jsme o nemoci informovali i synovo okolí, aby všichni věděli, že epilepsii má a co může nastat.“ Hned po prvním záchvatu došlo u Vojty ke změnám chování. Zatím ale nikdo nedokáže určit, jestli to má s nemocí souvislost. „Vojta mívá občas takové negativistické momenty, ale jinak je to úplně normální kluk. Nemoc ho významně neomezuje. Na reakce okolí si Kamila nemůže stěžovat, nesetkala se s tím, že by okolí syna z jakýchkoli aktivit vyřazovalo.

Názor lékaře

MUDr. Zdeněk Vojtěch (Nemocnice Na Homolce, Občanské sdružení EpiStop)

Epileptickým záchvatem rozumíme náhle vznikající a poměrně náhle končící poruchu vnímání nebo chování. Obyčejně trvá od několika vteřin po několik málo minut. Jsou zapříčiněny tzv. epileptickým výbojem v mozku. Mozkové buňky jsou uzpůsobeny tak, aby v reakci na impulzy přicházející ze smyslových orgánů (oko, ucho atd.) či z jiných mozkových buněk, se kterými jsou svými výběžky spojeny, odpovídaly elektrickými výboji. Říkáme, že jsou vzrušivé.

Tvorba vzruchů je za normálních okolností pod vlivem složitých kontrolních mechanizmů, které zabezpečují, aby mozkové buňky fungovaly tak, jak mají, tzn. zabezpečovaly spolehlivé vnímání vlastního těla i okolí, umožňovaly nám na získané informace odpovídajícím způsobem reagovat, vytvářet vlastní myšlenky atd. Pokud se však výboje začnou vytvářet nekontrolovaně, bez reakce na podráždění odpovídajícími vzruchy, a najednou ve velké mase navzájem spojených buněk, jde právě o epileptický výboj. Epilepsie nemají jednotnou příčinu a záchvaty mohou vznikat u různých pacientů z rozdílných důvodů, které se mohou kombinovat.

Informace o nemoci

* Epilepsie je nejčastější chronické onemocnění mozku.

* Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu.

* Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění.

* Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku.

* Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoli věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavní vrcholy jsou u malých dětí a v období stáří.

* Příčiny mohou být získané na podkladě úrazu, infekce, vrozených odchylek vývoje mozku či na genetickém podkladě. U převážné většiny epilepsií není příčina doposud známa.

TIPY PRO ZDRAVÍ

První pomoc při epileptickém záchvatu

1. Odstraňte předměty, které by mohly způsobit poranění.

2. Podložte pacientovi hlavu, uvolněte oblečení kolem krku.

3. Nebraňte záškubům nebo tonické křeči.

4. Neotvírejte násilím ústa. Vyčkejte konce záchvatu.

5. Při trvající poruše vědomí dejte pacienta do stabilizované polohy. Pootevřít ústa, vyčistit dutinu ústní, předsunout dolní čelist. Vyčkat návratu k plnému vědomí.

6. Zjistěte, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).