V pondělí 20. března předváděla Eva Drančáková svoje umění v kapitulní síni strakonického hradu. Akci připravilo Muzeum středního Pootaví jako součást Velikonoční výstavy. Ta trvá do 10. dubna.

Výrobu jaké krajky tady předvádíte?
Jde o tzv. frivolitkovou krajku. Je to krajka, která se tvoří buď člunkem nebo jehlou. Já jsem si vybrala jehlu.

Frivolitková krajka
Výroba krajky v podání Evy Drančákové ze Strakonic.Výroba krajky v podání Evy Drančákové ze Strakonic.Zdroj: Deník/Petr Škotko
Předností frivolitkové krajky je pevnost a udržení si tvaru bez následného škrobení. Je proto vhodná k tvorbě krajkových objektů – velikonočních ozdob, vánočních závěsů, ale i plošných obrazů.
Pro frivolitky jsou charakteristické a s ničím jiným nezaměnitelné obloučky a slzičky s pikotkami.

Kdy jste se k výrobě krajek dostala?
Bylo to už v roce 1995 a vyčetla jsem to z časopisu. To sem přicházely německé časopisy Anna, jejichž obsahem byly ruční práce. Protože mě to velmi uchvátilo, výrobu krajky jsem se naučila.

Můžete prozradit, co vás uchvátilo?
Budete se divit, ale ta titěrná práce. A také ta velká trpělivost, kterou k tomu potřebujete. Bez ní by výroba krajky nebyla možná. Navíc tahle práce uklidňuje nervy. Moje tedy určitě.

Jaký účel krajka jako taková plní?
Dříve se krajky používaly k výzdobě domu a místností. Vyráběly se z nich například dečky. Konkrétně tento druh krajky, jejíž výrobu předvádím, se používala k nazdobení košilek, spodniček čepců a podobného prádla. Já z ní tvořím různé šperky – náramky, náušnice, přívěsky. A nebo zdobím velikonoční vajíčka.

Navštivte Radomyšl, nabízí mnoho krásných míst a zajímavostí.
Vražda, kostel z pohádky i muzeum s vampýrkou Radkou, to vše je Radomyšl

Tím jste mi trochu nahrála na další otázku, protože tady vidíme ozdobená velikonoční vajíčka. Jak dlouhou trvá, než takovou krajku vyrobíte?
To je různé. Když mám silnější nit, tak mi jedno vajíčko trvá hodinu nebo dvě. Ale když mám tenkou nit, tak i čtyři hodiny. Jak jsem řekla v úvodu, je to fakt o velké trpělivosti.

Můžeme někde vaše výtvory vidět?Nerada chodím na poutě, protože tam, podle mého názoru, krajka nepatří. Ale jsem moc ráda, když mne někdo osloví a pozve mne předvádět výrobu krajky do muzea nebo do školy. Ale moje výrobky můžete vidět v Českých Budějovicích nebo Strakonicích.

Máte nástupce?
Bohužel nemám (smích).

Výstava v Milevsku trvá do 8. května.
Na fenomenálního Igráčka můžete jet do milevského muzea

Výroba krajky vypadá poklidně. Zažila jste u toho nějakou zajímavost?Snad na samotném začátku, když jsem začínala. Tehdy člunky ani jehly neexistovaly. K člunku jsem se vůbec nedostala, tak jsem si koupila úplně obyčejnou jehlu, ztupila jsem si špičku, abych se nepopíchala. Vybírala jsem jehlu, aby měla co nejmenší ouško. Protože se jehla protahuje takovými dvojuzlíky, tak aby jimi lehce procházela.

Takže jste si musela nejprve vyrobit vlastní nástroj?
Přesně tak.

Je možné říct, kolik jste od roku 1995 vyrobila krajek?
Hrozně moc, to se nedá spočítat. Ale jsem ráda, že některé šly díky Prácheňskému souboru, kde jsme měl hodně známých, i do ciziny. Například do Francie, Německa nebo Belgie.