(Protože autora rozhovoru a zakladatele muzea Štěpána Kučeru pojí dlouholeté přátelství, v rozhovoru si tykají - poz. redakce.)

Štěpáne, stačí jen zběžný pohled, ale hned je poznat, že se ti podařil skvělý kousek. Kdy jsi se rozhodl, že muzeum zřídíš?
Vše začalo asi před dvaceti lety. To jsem při vyklízení půdy po babičce a dědovi našel dědečkův psací stroj. V ten moment ve mně zahořela vášeň pro tyhle poklady. Začal jsem je sbírat a už od začátku jsem toužil po tom, aby sbírka jednou vznikla a byla veřejně přístupná.

Jaký to byl psací stroj?
Byl to německý Continental, který tady má své čestné místo. Celou vitrínu jsem věnoval svému dědovi. Takže tam mám jeho fotografie s babičkou, cestovní pas nebo vysvědčení.

Tvůj děda si tuhle poctu zcela zaslouží. Jak jsi pokračoval dál?Začal jsem shánět a kupovat další psací stroje. Bohužel, v době před internetem to bylo docela těžké a stroje se sháněly hůř. Třeba jsem přijel do Jindřichova Hradce abych zjistil, že tenhle typ už mám. Tak jsem poděkoval a jel zpátky. V době internetu se ale vše zjednodušilo a je celá řada ověřených serverů, kde se dají tyto předměty seriózně sehnat. Můžeš poslat fotku stroje, výrobní číslo a podobně. Ušetříš peníze i čas. I když někdy to stojí více peněz, protože celý proces funguje jako dražba a kdo dá víc, vyhrává.

Vidíme tady ale také počítací stroje nebo kasy.
To je pravda, ale těch je tady málo a jen na ukázku firmy, která dělala jak psací, tak počítací stroje. Spíše tady mimo klasických psacích strojů máme i speciální – například na Braillovo písmo pro nevidomé. Máme tady stenografické stroje, dále třeba plně funkční dětské hračky, které jsou i sto let staré.

Máš tady nějaké unikáty?
Určitě. Nejstarší stroj, který tady můžeš vidět, je americký Merritt z roku 1890. Je tady stroj, který už je jediný na světe, dále psací stroj, na kterém napsal Zdeněk Jirotka slavného Saturnina. Je tady typ stroje Perkeo, na kterém psával Bohumil Hrabal. Ten dokonce napsal knihu Atomová mašina značky PERKEO. Jsou tady německé stroje z doby druhé světové války. Jak civilní, tak vojenské. Dokonce mám dva stroje, na kterých jsem psal u soudu dražební vyhlášky. Ale řekl bych, že muzeum je spíše zaměřeno na Česko a Československo. K tomu ale máme i různé jiné předměty, jako speciální stůl na psací stroj, americký kancelářský stůl s roletou na kterém pracuji, razítka s českými i německými údaji a podobně. Takových pokladů se tady najde opravdu hodně.

Můžeme prozradit počet exponátů?
Je tady vystaveno nějakých 230 psacích strojů. Ale schované mám další, které čekají na úpravu a čištění.

Díky téhle odpovědi se dostáváme k další etapě. Co obnášelo připravit stroje tak, aby mohly být exponáty v muzeu? Jistě nebyly dokonalé hned v okamžiku, kdy jsi je získal.
To by bylo super, ale tak to rozhodně nebylo. Připravit stroj obnáší hodiny titěrné práce, rozebírání, čištění a skládání dohromady včetně výměny nebo náhrady součástek.

Pomáhal ti někdo?
Z poloviny jsem na renovacích pracoval sám, ale naštěstí funguje a těší se dobrému zdraví pan Cibulka ze Strakonic, kterému je už 88 let. Po válce se vyučil a celý život spravoval a seřizoval psací a počítací stroje. Když byl větší problém, celý stroj repasoval, vyčistil a seřídil. Za to mu patří mé veliké poděkování, protože nebýt jeho, asi by mé muzeum zůstalo jenom snem.

Trochu jsme pozapomněli na sekci motorek. Co v ní návštěvníci uvidí?
Motocykly ČZ jsou moje druhá vášeň. Nedělám si žádné ambice, abych tady prezentoval vývoj firmy ČZ. Jde jen o moje kousky, moji malou sbírku. Říkal jsem si, proč je schovávat někde v garáži nebo kolně, když mohou dělat radost i jiným.

Jak tě celé roky znám, tak bych si troufl tvrdit, že jsou pojízdné.
Za určitých podmínek ano. Ale není k tomu důvod.

Vraťme se k muzeu. Jaké s ním máš plány do budoucna?
Letošní rok je taková rozjezdová sezona. Otevřeno bude od června do září pátky až neděle od 9.30 do 12 a od 13 do 17 hodin. A pak po telefonické dohodě. Budu moc rád, když sem budou lidé jezdit a obdivovat tyhle dávné poklady. Jsou v nich příběhy lidí, kteří už nejsou mezi námi. A to za trochu času a zvídavosti stojí.