V současné době má Jiří Bečvář na svém kontě 33 nástrojů od kontrabasu přes kytaru, housle, buben, valchu, violu, vozembouch, rumbakouli a mnoho dalších. „První byly housle, vyráběl jsem je skoro pět let. K nim mám i největší vazbu, protože jsem se v hudební škole na housle učil sedm let,“ říká Jiří Bečvář.

Inspirací pro něj byl okamžik, kdy podobně vyrobené housle viděl u jednoho Rusa. „On použil některé díly z houslí a vyrobil jen tělo. Já si řekl, že je musím vyrobit celé ze sirek,“ vzpomíná Jiří Bečvář na prvopočátek. Tehdy ještě netušil, že se výrobě nástrojů ze sirek bude věnovat zbytek života a že si třeba na jeho „sirkové“ housle zahraje i virtuóz Jaroslav Svěcený. „Byl nadšený,“ vzpomíná Jiří Bečvář.

Jiří Bečvář 
V současné době má na svém kontě na 330 nástrojů. Všechny jsou plně funkční.
- Na jeho "sirkové" housle hrál i houslový virtuóz Jaroslav Svěcený.
- Je držitelem Certifikátu o vytvoření českého rekordu za nejvíc funkčních hudebních nástrojů vyrobených z dřevěných forem a sirek.
- Vytvořil také písecký kostel Narození Panny Marie v měřítku 1:160.
- Vyrobil Eiffelovu věž v měřítku 1:500 nebo poutač ZVVZ Milevsko v měřítku 1:50.

Výroba těchto nástrojů ale představovala obrovské množství stavebního materiálu. „V té době jsem kouřil, takže jsem si pochopitelně sirky kupoval. Ale to by nestačilo. A tak je pro mne sbírali i kamarádi po hospodách,“ pokračuje. Vniveč nepřišly ani ty použité. Ty dal do látkového pytlíku a vypral je v pračce. „Potřeboval jsem i malé kousky sirek, například na krk od basy nebo houslí,“ vysvětluje Jiří Bečvář.

Ale to nebyl jediný problém. Malé nástroje vyráběl bez větších problémů. Ale co takový kontrabas? „Měl jsem vyrobená kopyta potažená igelitem. Na ně jsem lepil sirky. Basu jsem vyráběl na několik dílů,“ pokračuje. Jako pojidlo používal Epoxid 1200, protože držel hmotu a nedrolil se. Kvalita lepidla se ukázala v okamžiku, kdy na basu nebo kytaru natáhl struny a zahrál na ně. Nástroje držely a zněly.

Vlastu, ručně háčkovaný model lidského těla, vyrobilo třináct žen z Týna nad Vltavou.
Očko po očku, buňka po buňce. Podívejte, jak ženy z Týna uháčkovaly lidské tělo

Dalším oříškem byla výroba nástrojů, které mají zadní desku klenutou. Například loutna. V takovém případě musel sirky nahřívat nad párou.

Pokud by někdo mohl mít pocit, že pan Jiří má někde zařízenou dílnu plnou nářadí a nástrojů, podlehl omylu. Své nástroje lepil doma v kuchyni za běžného rodinného provozu, sirky skladoval v garáži a nástroje má na chalupě. Za nejdůležitější v celém procesu vždy považoval kvalitu sirek. Nesmí mít kaz nebo být ohnuté, musejí být i stejně silné. O množství použitých sirek také mluví fakt, že velké nástroje jsou i z několika vrstev. Pro ilustraci – na výrobu kontrabasu spotřeboval Jiří Bečvář 97 744 zápalek.

Jiří Bečvář se díky svému umění a trpělivosti nejen své, ale i svých blízkých, zapsal do České knihy rekordů a je držitelem Certifikátu o vytvoření českého rekordu za nejvíc funkčních hudebních nástrojů vyrobených z dřevěných forem a sirek. Certifikát mu vystavila Agentura Dobrý den Pelhřimov.

Přes 20 jeho nástrojů můžete vidět v Galerii Portyč v Písku.