Na první pohled působí velmi nenápadně, ale opak je pravdou. Jaroslav Martínek je totiž ředitelem instituce s názvem Muzeum Vysočiny Třebíč. To by ale nebylo nic zvláštního – jenže Jaroslav Martínek pochází z Prachatic a je členem místního dýmkařského klubu ŠPC Prachatice. Proto nemohl Jaroslav Martínek chybět v Jiníně na dlouhém kouření dýmky Vachtova Šumavská fajfka Prachatice, jejím pořadatelem je právě Šumavský pipe club Prachatice. „K dýmkám jsem přišel až v muzeu v Třebíči, kde máme poměrně velkou sbírku dýmek,“ vzpomíná Jaroslav Martínek, který bude ve své funkci pracovat do 30. června. Pak ho čeká odchod na odpočinek.

Jak jste se dostal ke kouření dýmek?
To je poněkud zvláštní historie. Mám za sebou několik studentských pokusů, ale zásadní zlom nastal až po mém příchodu do muzea v Třebíči před 31 lety, kde jsme vytvářeli novou expozici dýmek. Od svých přátel jsem i nějaké dýmky dostal, takže když jsme pak zorganizovali Třebíčské kouření, bylo rozhodnuto.

Vachtova Šumavská fajfka Prachatice v Jiníně. Vítěz a zakladatel ŠPC Prachatice Václav Vachta.
VIDEO: Nacpat a zapálit. Nejlepší kuřák tahal dýmku déle než dvě hodiny

V úvodu zaznělo, že pocházíte z Prachatic. Jaký osud vás přivedl až do Třebíče?
Studoval jsem jadernou fyziku ČVUT v Praze a poté začal pracovat v Jaderné elektrárně Dukovany, později pak také na Temelíně. Koupil jsem v Třebíči dům a po deseti letech jsem zatoužil po změně povolání. Mojí velkou láskou byla historie, dělal jsem archeologické průzkumy – například i u vás ve Strakonicích – ale i na jiných místech. V té době se uvolnilo místo v muzeu v Třebíči, tak jsem se přihlásil do výběrového řízení a uspěl jsem.

To je zajímavý osud. Muzeum Vysočina v Třebíči má také sbírku dýmek. A prý není malá. Jaká je pravda?
Ano, máme sbírku dýmek z celého světa a malá opravdu není. Obsahuje 936 inventárních čísel, ale fyzicky jich je mnohem více. Později jsem se sám stal jejím kurátorem a v letech 1993 až 2010 byl tato sbírka naší stálou expozicí.

Poslední únorová sobota patřila ve Strakonicích hodování v Panské zahradě.
GALERIE: Uzené i jaternice. Panskou zahradou ve Strakonicích voněla zabíjačka

Jak se dýmky do muzea dostaly?
Všemi možnými i nemožnými způsoby. Nejvíce byla naše sbírka obohacena na konci druhé světové války, kdy si na vlakovém nádraží všiml výpravčí podivného kufru. Uklidili ho z dohledu, a když se k němu dlouho nikdo nehlásil, otevřeli ho. Byl plný dýmek z mořské pěny. Dodnes nevíme, komu kufr patřil.

Zmínil jste, že míříte do důchodu. Už máte plány na moře volného času?
Tak trochu ano. Mám chalupu nedaleko Bavorova, takže chci jezdit tam a za přáteli z dýmkařského klubu do Prachatic.

Muzeum dýmek
- Historie sbírky dýmek a kuřáckých potřeb Muzea Vysočiny Třebíč je spojena se vznikem Muzejního spolku v Třebíči, jehož stanovy byly c.k. místodržitelstvím v Brně schváleny 6. května roku 1898.
Třebíčské kouření.Ilustrační foto.Zdroj: Deník/ Libor Plíhal- Jistě také souvisí i se Stolovou společností kuřáků Podskalák Třebíč, která byla na začátku 20. století v Třebíči velmi činná. Po zániku spolků, v padesátých letech minulého století, přešlo do sbírek muzea 130 ks předmětů. Početnější soubor dýmek pocházel z majetku bývalého třebíčského obchodníka s dýmkami Čeňka Petruse, u ostatních dýmek z původní kolekce Muzejního spolku však bližší údaje o původu chybí.

- Sbírka tvořená 160 exponáty byla poprvé veřejnosti prezentována v prosinci 1969. Brzy zaznamenala široký ohlas, jenž inicioval její další rozšiřování. Jednalo se o nákup kolekce třebíčského sběratele, mistra kominického Josefa Korce v roce 1976, kolekce sběratelky paní Grešlové z Banské Štiavnice v roce 1978 a o odkoupení kolekce dýmek strojní výroby tehdejšího podniku Koh-i-noor v Proseči u Skutče.
Třebíčské kouření.Ilustrační foto.Zdroj: Deník/ Libor Plíhal
- Expozice byla postupně ve výstavních prostorách Muzea Vysočiny Třebíč přemísťována, zmenšována a nakonec v roce 1985 uložena v depozitáři. Po roce 1989 bylo několik exponátů vystaveno společně s dalšími sbírkovými předměty pod názvem „To nejlepší ze sbírek muzea“. V březnu 1991 odtud bylo odcizeno 16 unikátů z mořské pěny. Policii se podařilo devět z nich vypátrat a na základě mezinárodní právní pomoci byly v únoru 1995 navráceny zpět do muzejních sbírek. Tyto byly instalovány do obnovené stálé expozice, která byla veřejnosti otevřena v lednu 1993 a její prezentace byla ukončena až před zahájením posledních rekonstrukčních prací na třebíčském zámku v září roku 2010.
Třebíčské kouření.Ilustrační foto.Zdroj: Deník/ Libor Plíhal
- Na základě velkého návštěvnického ohlasu (na obnovenou expozici v roce 1993) byla z části sbírky již v roce 1996 vytvořena tzv. putovní výstava s názvem „Dýmky a svět“, která téměř bez přestávky cestovala po muzeích Čech, Moravy a Slezska. Byla již prezentována i v zahraničí – na Slovensku a v Polsku.