Kliknutím zvětšíteV nedávných dnech jsme navštívili dvůr Rábín na Prachaticku. Kácejí zde deset hektarů hlavně jabloňových sadů. „Za těchto podmínek, které jsou nastavené, už se nám nevyplatí pěstovat dál,“ suše konstatoval vedoucí představenstva Vladimír Soukup ze ZEAS Agro Rábín. Malou útěchou může být, že stromy jsou staré kolem 20 let, ale bohužel, k výsadbě nových dvůr nepřistoupí.
O několik dnů později jsme navštívili předsedu Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petra Lebera ve Lhenicích. „Podle předpokladů má dojít k vykácení desetiny ovocných stromů v Česku. U nás to bude méně, tak kolem pěti procent,“ říká.
Jaké jsou hlavní příčiny těchto drastických opatření?
Sešlo se jich několik. První fází je, že loni skončily závazky v rámci dotací Agro-envi, to znamená na integrovanou produkci, kde byl požadavek, že na začátku a na konci se smí plocha lišit maximálně o pět procent. Takže se ovocnáři snažili udržet plochu včetně starých sadů, pokud nechtěli sázet nic nového. Ovocnáři čekali, až tento závazek skončí a teď se vrhli do likvidace většinou přestárlých nebo méně produktivních sadů.
Nedávno jsem navštívil dvůr Rábín, kde předseda Vladimír Soukup musel nechal vykácet deset hektarů jabloní. Ale neuvažuje nad tím, že by je nahradil jinými stromy.
Stejný způsob jsme zaregistrovali například u pěstování broskví. U nás byla nějaká plocha broskví, pak je sem začali dovážet z Itálie i za nižší ceny. Náklady u nás byly o něco větší. Takže plochy broskví klesaly tak dlouho, až se ustálily tak, že ovocnáři jsou schopni svoje broskve za nějakou rozumnou a přijatelnou cenu prodat nebo je sami zpracovat.
A podobně to asi dopadne s jablky, protože do těch řetězců, které zásobuje téměř 80 procent dodavatelů potravin, je dodává už asi jen pět subjektů, které jsou schopné dodat ovoce v požadované kvalitě a sortimentu.
Stručně řečeno – všichni se snaží prodat a když zjistí, že nejsou schopni konkurovat, začnou omezovat plochu.
Co ale na těch místech, kde byly ovocné stromy, teď bude? Kukuřice? Řepka?
Pokud se zlikvidují více pracné druhy, jako jsou právě jablka nebo třešně, tak část těchto ploch se nahrazuje plodinami, které je možné sklízet a ošetřovat mechanizovaně. To jsou například višně a švestky.
I když také u švestek byl velký problém, protože se sem dováželo velké množství z Balkánu. Ale teď asi tři roky už je to mnohem lepší. Plochy švestek vyklesaly na únosné množství, a když vypadne jakýkoliv globální dodavatel, tak půjdou ceny švestek nahoru. S tím se musejí spotřebitelé smířit.
Důvodem, proč se Poláci tlačí k nám je, že kvůli válce na Ukrajině přišli o trh v Rusku. To začalo už v roce 2014, kdy Evropská unie nasadila na Putina sankce a on recipročně zakázal dovoz jablek. Jenomže Poláci tam dokázali i v minulých letech část své produkce nějakou oklikou dostat, ale teď už to nejde.
Vy jste si pro nás připravil nějaká srovnávací čísla. Co z nich můžeme vyčíst?
Existují dotace na obnovu sadů. Vždy jsme sázeli tak 300 až 400 hektarů sadů, soukromník mohl získat od ministerstva zemědělství v průměru 50 procent. Nyní je žádost o dotace komplikovanější a zájem o ně klesl. V roce 2019 klesla výsadba pod 200 hektarů. O dva roky později už bylo 250 hektarů. Loni bylo bohužel jen něco přes 100 hektarů.
Ale přidělování dotací se má vrátit do původní podoby, takže věříme, že výsadba se opět zvedne. I když na dřívější množství asi ne.
Víte o kolik se má plocha sadů snížit v celé republice?Odhad je, že o deset procent. Moraváci udělali detailní průzkum a zjistili, že to bude sedm procent. U nás v jižních a západních Čechách to vidím na pokles maximálně tak o pět procent. Takže si myslím, že v našich podmínkách se o nějaké velké tragédii mluvit nedá. I když na druhou stranu je tady velké množství sadů, které nikdo neobhospodařuje a zasloužily by si obnovit. I když ani likvidace není zadarmo.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
