Pouť nejsou jen kolotoče, houpačky a střelnice. To dokázala samospráva Sedlice nabitým programem. „Jezdíme sem každý rok, máme to tu rádi. Děti se těší na šermíře, malování na obličej a atrakce. My zase na stánky, koncerty, dobré jídlo a pití,“ zmínila 45letá Alena z Písku.
Kromě toho Sedlická krajka připravila netradiční výstavu paličkovaných výrobků v budově městského úřadu. „Nejzajímavější jsou prostorové velkoformátové krajky Květinová louka, kterou tvoří přes 280 květů, a Strom pohádek. Vznikly ve spolupráci s partnerským bavorskými obcemi Tiefenbach a Schönsee. Kromě toho jsme nachystali i výstavu výtvarné soutěže žáků základní a mateřské školy na téma Sedlice, město s krajkářskou tradicí,“ přibližuje místostarostka Kateřina Brabcová.
Na své si přišli děti i dospělí. V parku pod hřištěm, který byl středobodem všeho dění, nechyběly kromě jarmarku tvůrčí dílny a další atrakce. Milou vzpomínkou mohla být vlastnoručně paličkovaná klíčenka.
Akční i vzdělávací ukázky
Všechny generace bavil tančící klaun se svou asistentkou. Dorazil i sokolník Michal Procházka ze sokolnické společnosti Teir se svými dravci a sovami. Ten předvedl práci s ptáky, jejich výcvik a dodal i podrobnosti z jejich přirozeného života. „Budeme tu létat, ukážeme, jak se učí lovit. Nejsou jako psi. Spolupracují díky tomu, že mám brašničku, kde mám pro ně odměny,“ uvádí sokolník.
Dravci i sovy jsou od přírody samotáři. „Práce s nimi funguje na principu pozitivní motivace. Jediné, co je zajímá, je žrádlo. Nechtějí se hladit, mazlit, ani si hrát. Je to otázka důvěry a vzájemného respektu,“ upozorňuje Procházka. Předvedl postupně orla východního, luňáka červeného, káně lesní, sokola stěhovavého, poštolku, sýčka a puštíka. Velkému zájmu se ale těšily hlavně nejmenší sovy, sýc rousný Pinďa a kulíšek nejmenší Arnošt.
Krajka putuje i za hranice a sbírá ceny
Rohový obchůdek Sedlická krajka na náměstí se otevíral v roce 2003. Jeho historii a současnost popisuje ředitelka neziskové organizace Martina Srbová. „Za dvacet let naší činnosti jsme měli spoustu výstav, například v Praze v Senátu, v Plzni, také v Prácheňském muzeu v Písku. Pořádáme každým druhým rokem Krajkářské slavnosti, takovou oslavu krajek a krajkářek. Snažíme se aktivně zapojovat místní krajkářky i širokou veřejnost,“ vysvětluje.
Sedlická krajka se dostala i do zahraničí a sbírá léta řadu ocenění. „Nejdále byla ve Švýcarsku na výstavě a vystavujeme často také v Bavorsku,“ podotýká. Mezi nejoblíbenější výrobky patří rámované obrazy. „Lidé nejvíce kupují obrázky. Jde o krajku v rámečku, jako hotový a bezúdržbový výrobek vypadající hezky. Hlavně květinové a zvířecí vzory, je to o vkusu zákazníka. Někdo preferuje bílou krajku, někdo má rád barevnou. Vybere si každý,“ zmiňuje s tím, že oblíbené jsou také šperky jako náramky, náušnice či brože.
V roce 2017 získala Sedlická krajka ocenění Jihočeského kraje od hejtmanky Ivany Stráské za zachování a rozvoj tradice. „Jsme také držiteli certifikované značky Regionální produkt Prácheňsko. To je také známka regionální kvality a místního původu,“ dodává s tím, že obchod zároveň funguje i jako infocentrum. „Naše produkty si lze koupit i online přes webové stránky,“ informuje Martina Srbová.
Místní umělkyně
Výstava obrazů Tři autorky & Tři světy obsadila bývalé Kupectví. Představila ji jedna z autorek, místní malířka Hana Pavlíková. „Všechny tři jsme z jedné rodiny. Jedna rodina, v jednom baráku, tři autorky, tři světy. Jsme výtvarnice a bereme to jako vnitřní poslání,“ naznačuje.
Umělkyně Hana Pavlíková miluje barvy, maluje abstraktní i reálné obrazy. „Můžeme vidět místní motivy, kostel svatého Jakuba či zámek v Blatné, okolní krajinu se zátiším města Sedlice a podobně,“ vyjmenovává s tím, že používá akryl na plátno, různé metody a styly i plastické detaily a tvoří třeba i podle fotografií na zakázku.
Již měla výstavu ve Volyni a s maminkou Hanou Vydrovou také prezentovali svou tvorbu v Blatné. Další obrazy vytvořila její švagrová Marie Vydrová Drobníková. „Jsem vyučená aranžérka, jsem v invalidním důchodu a malování je moje terapie,“ prozrazuje Hana Pavlíková. Do abstrakcí ráda opakuje vzor knoflíků. „Ty jsem si oblíbila a ráda je používám. Mám ráda také modrou a tyrkysovou barvu na pozadí svých děl,“ konstatuje autorka, jejímž snem je malování na stojanu přímo v přírodě.
Farnost Sedlice připravila kromě slavnostní mše svaté i poutavou výstavu o životě české řeholnice a zakladatelky Kongregace Božského Srdce Ježíšova Matky Rosy Vůjtěchové v kostele sv. Jakuba Většího spojenou s promítáním filmu. V pátek a v sobotu se hrála také volejbalová a fotbalová utkání.
