Kolem 10. hodiny bylo před lišovskou školou živo. Na příjezd ministra čekali ředitelka Monika Hrdinová, starosta Jiří Švec a poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Už u dopolední kávy se diskuse točila kolem českého školství, probíralo se třeba zrušení druhého jazyka.

Ministr Balaš nejdříve v doprovodu navštívil školku, kde si s dětmi zatančil. Následovala prohlídka keramické dílny a jazykové učebny, kde se zrovna v angličtině probíralo budoucí zaměstnání. U piana si zazpíval se žáky páté třídy a obdržel jako dárek velikonoční dekorace. Nakonec usedl do čela stolu a s úsměvem reagoval na dotazy členů školního parlamentu.

Ptaly se děti

„Jak jste se dostal do politiky?“ ptal se jeden z chlapců. „Já jsem takový hommo politicus. Byl jsem čtyři roky v komunální politice, pak se věnoval spíš škole a akademii věd. Potom jsem si říkal, že to, co vidím v politice, se mi moc nelíbí, tak jsem začal podporovat jeden politický subjekt. Dostal jsem se až na kandidátní listinu a 25 tisíc preferenčních hlasů mě posunulo až do sněmovny. Snažím se s kolegy bojovat za to, abychom měli fungující, prosperující stát se slušnou politickou diskusí, abychom rozvíjeli a budovali demokracii. Tak nějak jsem se dostal do politiky. Omylem,“ vtipkoval Balaš.

„Na jakou střední školu jste chodil a jak vám pomohla v budoucím povolání?“ zněla další otázka. „Chodil jsem na gympl. Kromě toho, že jsem tam poznal spoustu kamarádů, jsme měli i řadu dobrých učitelů. Výbornou učitelku jsme měli na češtinu a občanskou nauku, takže základy filozofie jsem získal právě tam. Šlo o věřící katoličku, před kterou bych se styděl, kdybych neuměl látku,“ reagoval ministr.

Ministr školství na návštěvě v lišovské škole.
Ministr školství Balaš vyrazil na jih Čech. První ho vítali žáci v Lišově

„V jakém stavu je české školství?“ ptala se další žákyně. „Všichni tvrdí, že zaostává, děti jsou zatěžovány velkým množstvím informací, které nebudou nikdy potřebovat, a s tím, co vědí, neumí dobře pracovat. Rádi bychom zredukovali množství informací, aby si děti osvojily jen to, co je důležité. Snažíme se rozdělit výuku na standardní, povinnou, zároveň v takových patnácti až dvaceti procentech chceme dát školám prostor na individuální výuku. Každý žák může být nadán pro něco jiného a když ho nutíme dělat něco, co ho nebaví, školu mu to jen otráví,“ naznačil.

Individualizace by podle něj měla sloužit k tomu, aby se děti do školy těšily. „Každý by mohl rozvíjet svůj talent a zažil nějaký úspěch. Současně by byl v životě úspěšnější,“ míní. Obecně by v připravované reformě školství mělo jít o modernizaci, individualizaci a redukci učiva, a tím ke zlepšení konkurenceschopnosti absolventů. „Jde o komplexní otázku, s kterou by se měli ztotožnit i rodiče,“ dodal Balaš.

O Češích se ví, že jsou národem chatařů a chalupářů. Tento český fenomén po pandemii koronaviru zažil neuvěřitelný boom.
O chaty není zájem. Češi chtějí levné alternativy nebo zahraniční apartmány

„Jaký máte názor na zrušení devátých ročníků?“ ptala se další žačka. „Je to věc, o které je třeba diskutovat. Nikoli zda zrušíme devátý ročník, ale zda nezavést povinných deset let základního vzdělání. Jde zejména o ty, kteří nemají ambice na vyšší vzdělání, ale odcházejí do učebních oborů. V důsledku toho totiž mohou v budoucnu vznikat sociální problémy, potíže v pracovním uplatnění. Jde o to, aby žáci, kteří vycházejí základní školu, skutečně něco uměli,“ podotkl.