Pojem Hogn je podle PNP nejspíš odvozen od slova Haken, tedy hák. Jde o hladké ohnuté dřevo, k němuž je připevňován lístek s oznámeními, která mají dojít všem obyvatelům obce. Je jich 54 ve dvou tuctech domků. Mají tu kostelík, zastávku autobusu a májku. „A o tu jde nejčastěji, když je hogn v akci," uvádí list. „Kdy má být odstrojena? Kdy znovu vztyčena? Kdo k oslavné vatře přinese jaký salát? Kdo chce jíst jaké maso? Kdo upeče pečivo? A kdy přijede farář ze sousedního Perlesreutu k májovému kázání v malé kapli?" vypočítává PNP.
Poslední rok se o hogn stará 33letá Daniela Gutsmiedlová. Píše oznámení, které je pak na kolíku přenášeno od domu k domu. Kdo zprávu dostane, podepíše se a hogn odnese k sousedovi. Na konci řetězu se depeše vrátí k odesílateli. „Nejčastěji to trvá dva až sedm dnů, než obejde vesnici," říká Daniela.
Založila také whats-app skupinu, která se nazývá Obecní setkání, a také tak posílá zprávy, které se nějak týkají všech. „Skupina má ale jen deset členů, zatím co hogn dojde ke všem, také k seniorům, kteří nemají mobil," líčí PNP.

„Tento zvyk je u nás od roku 1600," říká 60letý Erich Lindbüchl. Úřední zprávy kdysi donesl do Waldenreutu obecní sluha a místní představitel správy je hognem rozšířil mezi lidi. Tehdy bylo stanoveno přesné pořadí, jaká domácnost jej komu musí předat. Dřevěný „posel" byl zahnutý, aby mohl být zavěšen na kliku, když majitel zrovna nebyl doma.
Číslo 1600 je na hognu vyryto a Lindbüchl se domnívá, že je datem prvního roku, kdy byl tento „vzkazovatel" použit. Několik let po druhé světové válce se původní hůlka zlomila – prý při rvačce mezi knechty. Lindbüchlův otec poškozenou část nahradil a na nový díl vyryl nové datum – 1957. Zprávy chodily dál, až v začátku sedmdesátých let při územní reformě byl Waldenreut přiřazen k Perlesreutu a zvyk „usnul". Lidé měli telefony, májku přestali stavět, a tak nikdo starý kus dřeva nepotřeboval.
Na sklonku devadesátých let tradici obnovili Erich Lindbüchl a jeho žena Christl. Když se jobec rozhodla stavění májky obnovit, šel Erich do lesa hledat vhodný kus dubového dřeva. Opracoval jej, udělal zářez pro papír a Christl s prvním poselstvím vyrazila do vsi.
Lindbüchl vzpomíná, že v jeho dětství se hogn běžně užíval ke komunikaci s ostatními. Telefon ještě nebyl všude, lidé se domlouvali třeba na společném úklidu sněhu právě tímto „klackem". Podle Karl-Heinze Reimeiera, památkáře z Freyungu, býval hogn dříve v každé vesnici. Byla to místní pošta, ale teď je starý zvyk zapomenut. Kromě Waldenreutu, dodává PNP.

Rakousko dál dotuje noviny

Ministr pro média Thomas Drozda (SPÖ) a mluvčí lidovců pro tisk Werner Amon pracují na nových pravidlech podpory tištěných a online-médií. Ta má být rozšířena z dosavadních osmi na asi 17 milionů eur. Mají být rozděleny novinám a časopisům, které pokrývají celé spektrum od zahraniční politiky po kulturu, píší OÖN.
Kolem dvanácti milionů má jít na podporu novinářů, tři miliony na digitální projekty a dva miliony na vzdělávání. Dotované deníky podle návrhu musí mít nejméně dvanáct redaktorů, týdeníky tři, digitální média šest. Každý redaktor takovýchto médií by měl dostat základní podporu 5000 eur, zaměstnaným podle kolektivních smluv či vlastního redakčního statutu, členům tiskové rady, moderátorům online-fór atd. mohou příspěvky činit až 9000 eur.
Základní podporu mají dostávat i bulvární noviny rozdávané zdarma jako Heute nebo Österreich, jejichž zahrnutí do dotací bylo masivně kritizováno. Maximální dotace vydavatelského domu má být 1,5 milionu eur.

Byl Světový den zdraví

Tento významný den vyhlásila Světová zdravotnická organizace WHO, aby připomínala své založení v roce 1948. Každý 7. duben stanovuje jiné relevantní hlavní téma. Loni to byla cukrovka, letos deprese. Jak uvedly linecké OÖN, pravděpodobnost, že jimi někdo někdy v životě onemocní, je podle WHO 11-15 procent. Aktuálně tato nemoc postihuje na světě kolem 322 milionů lidí. To je víc než 4,4 procenta obyvatelstva a o 18 procent víc než před deseti lety.
Německý Institut Roberta Kocha zjistil, že při nadprůměrné zátěži chronickým stresem se riziko onemocnění depresí zvyšuje více než o dvojnásobek. Také razantně se měnící podmínky práce mají vliv na psychické zdraví, píší OÖN.

Azylanti si opravují kola

Wallid při seřizování brzd.


„Jak si opravit drobné závady na svých jízdních kolech, to se učí v bývalé tržnici na náměstí v St. Georgenu uchazeči o azyl ubytovaní v Langensteinu, St. Georgenu, Mauthausenu a Luftenbergu," píší OÖN.
Pod vedením Leopolda Peterseila a dalších zkušených řemeslníků si běženci seřizují brzdy, opravují osvětlení a dolaďují přehazovačky. Základní vybavení opravárenským nářadím dílny bylo pořízeno z prostředků Leader-regionu Strudengau. O workshop je velký zájem. Nyní iniciátoři projektu doufají, že z okruhu azylantů vykrystalizují talentovaní jedinci, kteří v budoucnu budou v hale kola sami opravovat. „Naším cílem je postavit na nohy opravárenskou kolařskou kavárnu, která by byla v provozu jednou měsíčně při trhu lahůdek," říká starosta Erich Wahl. Majitelé kol by si tu mohli za pomoci běženců udělat drobnou údržbu. „Nemělo by to ale být tak, že tu předají kolo, nechají je uprchlíky spravit a pak si je zase odvezou," dodává Andrea Wahlová z pracovního kruhu integrace v obci. V popředí mají být sociální aspekt a vzájemné setkávání, míní.
V sobotu 8. dubna chce iniciativa učit běžence zacházet s bicykly. Vypsala pro ně také vlastní kurzy „Němčiny pro cyklisty". Od poloviny května hodlá přezkušovat azylanty z dodržování dopravních předpisů. Velký zájem o účast v dílně Wahlová vysvětluje tím, že kolo je jediným dopravním prostředkem, který uprchlíci vlastní.

Starosta šel na vojnu

Od 3. dubna vykonává starosta Eferdingu Ferdinand Mair základní vojenskou službu. Se 24 roky je nejmladším starostou v Rakousku, uvádí linecký Volksblatt. Jak informoval i náš deník, hlava obce nastoupila šestiměsíční vojnu u tankovém batalionu č. 14 v Hessenských kasárnech ve Welsu.
„Rekrut Mair" v deníku opakuje, že se rozhodl pro základní službu, protože civilní trvá o tři měsíce déle. I pro jeho občanskou práci je ale důležité, že se na vojně prakticky seznámí s ochranou před katastrofami, řekl.
Nastoupit musel nyní, protože už jednou měl odklad kvůli studiu práv. S nástupem do funkce starosty ale školu přerušil a o další odložení nežádal: je v druhé polovině a bude moci pokračovat později.
K prvním zkušenostem z vojenského života říká, že se dobře zabydlel a že mají dobrý kolektiv kamarádů. Pochodovat a salutovat už se naučil, dostali útočnou pušku 77 a byli proškoleni v jejím užívání, jídlo v kasárnech je znamenité, jen budíček v šest hodin je pro něho trochu neobvyklý – jako starosta měl mnoho večerních termínů a proto si ráno mohl přispat…
Na dotaz, jak se cítí, když jako starosta nyní musí poslouchat rozkazy, řekl, že už se „přestavěl" na předstarostovskou dobu. Na vojně je přece jen drsnější militární tón, ale to přece patří k věci, míní. Na radnici teď při základním výcviku nemá vůbec čas, ale je ve stálém mailovém spojení se svým zástupcem.

Husté nebe nad Rakouskem

V rakouském vzdušném prostoru loni křižovalo průměrně 3217 letů denně, tedy .za rok 1,18 milionu pohybů. To je o 36 000 letů víc než v roce 2015. Poklesl ale počet přistání na šesti domácích letištích – meziročně o asi 5230, na 194 059, z toho 12 692 v Linci (-12,1 procenta).
Při přeletech měla letadla průměrné zpoždění 0,07 minuty, což je podle Volksblattu vysloveně dobrý výsledek – v Evropě je to průměrně 0,86 minuty. Pod kontrolní režim Austro Control nespadají jen konvenční letadla, ale vedle 1095 registrovaných letounů a 168 vrtulníků výrazně narostl počet dronů. Těch, jejichž vlastnosti, například váha, vyžadují povolení, přibylo loni ze 410 na 1195. Pilotní průkaz mělo v roce 2015 celkem 8402 Rakušanů, loni už 8748.

Linec změnil poplatek ze zábavy

Městská rada přijala 6. dubna velkou většinou novelu vyhlášky o odvodech „z veselí", ze zábavy. Od 1. května budou platit nová pravidla, která normu zjednodušují. Placení dávek byli zproštěni například pořadatelé bálů „debutantinek" a tématických plaveb, u běžných tanečních zábav se sazba po zvýšení na 12 procent vrátila k původním „normálním" deseti. Aby město kompenzovalo ztrátu, byl poplatek ze sázkových terminálů zvýšen ze 150 na 170 eur za přístroj (možné maximum by bylo 250 eur). Místostarosta Detlef Wimmer tvrdí, že novela kromě jiného přinese jasná pravidla pro osvobození dobročinných akcí od poplatků a dá správě i pořadatelům větší právní jistotu A je prý také srozumitelnější.