Z činu je podezřelý 54letý tuniský muslim, který žije v Rakousku od roku 1989, píše deník OÖN. Podle policie projektoval řadu subjektivně negativních zkušeností, které v hostitelské zemi udělal, na stranu Svobodných (FPÖ), a činem chtěl dát společnosti „razítko"…
„Měl dlouho pocit, že je jako muslim a cizinec v zemi nevítán," popisují OÖN. Když byl v roce 2011 odsouzen za týrání zvířat, podle policie si nepravdivě myslel, že ho tehdy „udal" politik FPÖ. Zemský policejní ředitel Andreas Pilsl řekl, že v obviněném postupně narůstala nenávist ke společnosti a speciálně k FPÖ – třeba i kvůli tomu, že podle jeho názoru s ním dobře nejednal úřad práce, nebo že mu byly zkráceny sociální dávky.
Několik dnů před činem se rozhodl, že dá společnosti „razítko". Jako oběť si vyhlédl manžele seniory, o kterých se domníval, že mají vztah ke Svobodným. Dvojici vozil dvakrát týdně potraviny z obchodu své partnerky, u které pracoval. Nezacházeli s tím špatně, dokonce ho finančně podporovali, uvedla policie. V osudný pátek schoval pod zástěru opasek, dřevěnou tyč, nůž a kanystr benzínu. Nejprve ženu uškrtil, poté zabil muže nožem a holí a v bytě založil požár.
Krátce po činu se sám ohlásil na policii. „Na inspekci dokonce musel čekat. Když na něho přišla řada, doznal se. Při výslechu řekl, že se nejprve chtěl utopit v Dunaji, ale pak se rozhodl, že se přizná," píše deník. Podle Pilsla také uvedl, že si je vědom, že jeho čin nebyl správný, a že oběti vlastně za jeho situaci nemohly. Přesto se rozhodl pomstít se na nich společnosti…
Vyšetřovatelé vycházejí z toho, že šlo o připravený plán jediného pachatele. Obviněný se podle nich účastnil náboženského života, politický islám ho ale nezajímal. Nikdy neprojevil tendence k radikalizaci. Podle Pilsla bude nejspíš na něho zadán psychiatrický posudek, ale policie se kloní k názoru, že nejspíš hledal „viníky" jeho zpackaného života…

Den Franků

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/repro PNP
„Jednou ročně mohou Severobavoráci zcela oficiálně oslavovat sami sebe," píše pasovská PNP. Děje se tak při Dnu Franků, vztahujícího se k založení francké říše 2. července 1500. V roce 2005 rozhodl o založení této tradice k uctění franckých dějin a kultury bavorský sněm a od roku 2006 je každoročně pověřen pořádáním tohoto „národního svátku" některý z dotčených vládních okresů, tedy Horní, Dolní nebo Střední Francko.
Letos se koná v Kitzingenu se 21 000 obyvateli. Ten za motto zvolil „Kulturní mosty" a svátek slaví v centru města a na pěti mostech přes Mohan. Den Franků promění celé městečko ve „velkolepé divadlo pod širým nebem", řekl prezident okresu Erwin Dotzel. Akce se měl zúčastnit i bavorský premiér Horst Seehofer, ale omluvil se naléhavým jednáním s kancléřkou Merkelovou a poslal ministra vnitra Joachima Herrmanna.

Záplava předzahrádek

V roce 1980 bylo v Linci všehovšudy pět restauračních předzahrádek na veřejných místech. Pak gastronomie odhalila tuto vzrušující formu vylepšení nabídek a v roce 1991 už bylo v provozu 58 těchto zařízení, roku 1994 pak 112, za další čtyři roky 149. Letos správa vykazuje 277 předzahrádek.

Léto serenád

Každé červencové a srpnové úterý obohatí kulturní program v Linci serenádní koncerty „s ohnivými tangy, barokními raritami pro komorní orchestr, romantickými operními melodiemi (…) v podání špičkových souborů a excelentních domácích i mezinárodních sólistů" (buletin města). Jejich dějištěm bude Arkádní dvůr Landhausu, tedy sídla zemské vlády.
První 4. července od 20 hodin nese název „Ze země, kde kvetou citrony" a Johann Strauss Ensemble pod taktovkou Russella McGregora na něm uvede díla Johanna Strausse mladšího. Vstupné je 23 eur. 11. července tu zazní „Tango del Mundo" v podání Tango de Salón s argentinským tenorem Oscarem Imhoffem. 18. července posluchače „provede celým světem" (od Rossiniho k Chou Wen-Chungovi) duo Gernot Flesacher (klarinet) a Werner Karlinger (harfa) z Brucknerova orchestru, atd. Informace na www.brucknerhaus.at.