VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vydají sousedé v restituci Klimtovu obří fresku?

Linec - Dědicové rakousko-židovské sběratelské rodiny Ledererových požádali rakouské ministerstvo kultury o restituční vydání známé Beethovenovy fresky od Gustava Klimta.

17.10.2013
SDÍLEJ:

Fragment z Beethovenovy fresky.Foto: Deník/repro

Klimt ji vytvořil pro výstavu rakouské secese v roce 1902. Byla koncipována jako oslava Ludwiga van Beethovena. Malba s alegorickými figurami pokrývá na třech stěnách plochu 34,14x2,15 metru. Původně byla myšlena jen pro tuto výstavu, pak měla být snesena a zničena. Nestalo se tak jen shodou okolností, pro další rok se chystala velká Klimtova retrospektiva, a tak bylo dílo prozatím ponecháno na místě.

V 1903 fresku získal mecenáš a sběratel umění Carl Reinighaus. Byla rozřezána na sedm dílů, sejmuta a po dvanáct let uložena ve skladu nábytku ve Vídni, než ji Reinighaus prodal průmyslníkovi Augustu Ledererovi. Ten patřil k nejvýznamnějším podporovatelům Klimta a vlastnil nejrozsáhlejší privátní sbírku jeho děl.

Rodina Ledererových byla v roce 1939 vyvlastněna, jako mnoho dalších židovského původu.  Beethovenova freska dostala „státní správu" a teprve po druhé světové válce vrácena oficiálně dědici Erichu Ledererovi usídlenému v Ženevě. Současně byl vyhlášen zákaz jejího vývozu ze země. Erich Lederer se proto i vzhledem ke stále naléhavější potřebě jejího restaurování rozhodl prodat ji státu. Deník OÖN k této praxi poznamenává, že řada vlastníků tehdy darovala díla rakouským muzeím jako protislužbu za vývozní povolení jiných uměleckých předmětů.

Stát ji převzal v roce 1973 za 15 milionů šilinků a po deset let byla pod vedením Manfreda Kollera z památkového ústavu restaurována. Má svůj vlastní výstavní prostor.

Ledererovi později žádali o vydání fresky, ale byli odmítnuti. Až novela restitučního zákona v roce 2009 umožnila i navracení takovýchto státních odkupů pro vrácení tehdejší kupní ceny.

Ministryně kultury Claudia Schmiedová se zatím ke kauze nechce vyjadřovat.

Bavoři rozšíří park

Do roku 2027 mají být bezzásahová území rozšířena na 75 procent Bavorského národního parku. K dosažení toho je každým rokem prohlašováno kolem 300 hektarů  za přírodní zóny. O těch letošních rozhodl v minulých dnech komunální výbor správy parku.  Správa mu navrhla tři oblasti, z nichž měl výbor nejméně dvě vybrat, a ten o nich jednomyslně rozhodl. Mají celkovou plochu 360 hektarů.

Při setkání členové vyslechli zprávu o situaci s kůrovcem. Podle Franze Baierla byl letošní rok relativně klidný, s podobně vysokým napadením stromů jako loni. Očekává letos zasažení 20 000 plnometrů v oblasti Falkensteinu a asi 3500 plnometrů v území Roklanu a Luzného. „To jsou hodnoty obvyklé i v jiném lesním hospodářství," řekl Baierl. Pro příští rok prý ale bude třeba vzhledem k dlouhému suchému létu počítat se vzestupem množení kůrovce.

Zrušili „pomník"

Německý Nejvyšší správní soud v Lipsku prohlásil za neúčinný norimberský předpis, který nařizoval, že náhrobky musejí  být prokazatelně zhotoveny bez podílu dětské práce. Hřbitovní řád města tímto bodem omezuje svobodu výkonu povolání kameníků, řekl soud. Nelze po nich požadovat, aby museli prokazovat, že jejich náhrobky jsou produkovány „prokazatelně v celém výrobním řetězci bez vykořisťování dětské práce".

Žalobu kamenické firmy nejprve odmítl Bavorský správní soud, který vyšel z toho, že bavorský zákon o obcích umožňuje městům upravit užívání veřejných prostor, a tedy i hřbitovů.  Připustil jen, že „v zájmu důstojnosti místa ukládání mrtvých by mohlo být ujištěno, že zde nestojí žádné pomníky, jejichž materiál byl získán žádným celosvětově zavrhovaným výrobním procesem".

Spolkoví soudci k tomu uvedli, že takové vyloučení dětské práce je sice ústavně legitimní cíl, ale uložení povinnosti kameníkům k jeho doložení je nepřípustným omezením svobody výkonu jejich povolání, dokud není výslovně stanoveno, jakým způsobem to mají prokazovat. Nadto zásah do svobody povolání je možný jen na základě zákona, z něhož by byl zjevný obsah a hranice tohoto zásahu. Obecní nařízení a dva články bavorského zákona o pohřebnictví k tomu nestačí.

Zvěř pod koly

V lovecké sezoně 2012-13 se v Německu stalo 210 000 dopravních nehod se zvěří, o sedm procent víc než loni. O život při nich přišlo dvacet lidí, 3000 bylo zraněno. Hmotnou škodu vyčísluje myslivecký svaz na půl miliardy eur. Při srážkách s motorovými vozidly zahynulo 22 000 divočáků (plus 29 procent), 180 000 srnců (plus pět procent). Svaz myslivců s automotoklubem a institutem biologie přírody zahájily výzkumný projekt aromatických odpuzovacích pásů a modrých blikaček kolem silnic. „Na 25 testovaných úsecích ve Šlesvicku-Holštýnsku se pak stalo o 80 procent méně nehod," píše deník PNP.

Výživné na psy

Rozvedený manžel musí bývalé ženě mimo jiné zaplatit i výživné 1500 eur na dříve společné psy, kteří nyní připadli jí. Strany se na tom dohodly při soudním smíru před Vrchním zemským soudem v Mnichově. Muž musí dávky platit od prosince po sto eurech měsíčně. Dvojice si v letech 2009 a 2010 opatřila psa a fenku, která pak vrhla dvě štěňata. Brzy poté se pár rozešel. Soud konstatoval, že náklady na držení dospělého psa měsíčně jsou asi 50 eur plus náklady u zvěrolékaře. Při obtížnosti představy o placení poloviny nákladů po celý život těchto psů soud nařídil výše uvedené vyrovnání.

Sousedé dál spoří

Přestože inflace v Rakousku je vyšší než extrémně nízké úrokové sazby bank a „žere" z úspor 3,5 miliardy eur ročně, naši sousedé spoří víc než jindy, konstatuje deník Volksblatt. Průměrná úložka se zvýšila ze 170 na 181 eur měsíčně. 81 procent lidí střádá na spořitelní knížku. Jen každý druhý klient zná výši své úrokové sazby, třetina o tom prý nemá ani tušení. Pro většinu je rozhodující bezpečnost takto uložených peněz a rychlý přístup k nim.

Závora se zase zvedla

Závora na hraničním přechodu z Nového Údolí do Bavorska se už zase zdvihla. Dolnobavorská vláda požádala po poprasku s jejím stažením okresní hejtmanství ve Freyungu, aby prověřilo právní stav věci. To konstatovalo, že závora není slučitelná se schengenským kodexem a předpisy EU a nemůže být odůvodněna ani podle zákona o dopravě.
Po nařízení orgánu právního dohledu řekl starosta Fritz Gibis ve čtvrtek pro deník PNP, že závora bude ještě ten den odstraněna. Chce ale věc ještě jednou nechat přezkoumat mi᠆nisterstvem vnitra, dodal list. Jak náš deník opakovaně  uvedl, starosta nechal závoru spustit v domnění, že tudy ujíždějí do Čech zloději , kteří v posledních týdnech v obci opakovaně kradli.

Autor: Vladimír Majer

17.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mezinárodní festival studentských filmů v Písku.

Filmový festival v Písku nejspíš skončil. Přesune se do Krumlova?

Ilustrační foto

Regionální liga mladšího dorostu

Do dalšího roku mají dluh přes 32 milionů

Vodňany – Finanční rozpočet na rok 2018 byl schválen v celkových příjmech 158 688 092 korun a výdajích 191 101 815 korun.

Blíží se termín k podání žádostí na programové dotace pro rok 2018

Vodňany – Informační setkání s žadateli o dotace pro rok 2018 se uskuteční 13. prosince v 16,30 hodin v prostorách velké zasedací místnosti Městského úřadu Vodňany.

Krátce ze Strakonicka

Strakonice - Poslední zasedání

Představujeme vám prvňáčky z Bavorova a Cehnic

Strakonice - Ve středu 13. prosince vám představíme další šikovné prvňáčky.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT