Měl pravdu. Stanislav Chvapil se jen usmíval a jeho čtyři kolegové z kroužkovacího týmu v té chvíli připravovali kroužky s čísly, které chtěli čapím mláďatům upevnit na nohu. Jižní Čechy jsou podle jeho slov na výskyt čápů nejlepší. „Myslím z Čech. Mnoho čápů je na jižní Moravě,“ dodal. Na Prachaticku kroužkovací tým zmapoval čapí hnízda nejen ve Volarech, ale také v Netolicích a Vlachově Březí. Prachaticko není nijak bohatým regionem pro výskyt čápů jako například Českobudějovicko. Ornitologové mají radost z každého nového hnízda. Dokonce monitorují jejich velikost. Zjišťují, zda se hnízdo rok od roku zvětšuje a jsou rádi za každé upozornění od místních lidí, že vzniklo další. Kolikrát také hnízdo vyčistí. Velikosti hnízd jsou různé, jedno může mít v průměru metr, další klidně dva. Jedno z největší mělo prý kolem dvou a půl metru a bylo ukotvené ve větvích stromů. Ve Volarech o čapí rodince ví snad každý. Páreček tam skutečně vychovává pět malých čápat, které zatím ještě nemohou z hnízda vyletět. S kroužkováním tam pomohli místní hasiči. Přistavili na místo žebřík. Stožár, na kterém čápi hnízdí, je vysoký přibližně patnáct metrů. „Žebřík máme vysunutý na dvacet tři metrů,“ zhodnotil velitel volarských hasičů Michal Vlas, který žebřík na místo dovezl a obsluhoval ho. Na vysvětlenou dodal, že dva dospělí čápi jsou často k vidění na louce pod „Šmoulovem“ na příjezdu do Volar od Prachatic.

Sedmičlenná čapí rodinka

Na vrchol stožáru do hnízda s malými čápaty vylezl s kroužky Martin Kocábek, už od shora kolegům ukazoval, že mláďat je pět. Kroužkování trvalo jen pár minut. Čapí rodiče jeho počínání sledovali nejprve kroužením ve vzduchu okolo hnízda a pak zpovzdálí sousedního komína. Ale každý pěkně z jiné strany. Jakmile Martin Kocábek stál pevnýma nohama na zemi, čápi zase začali kroužit nad hnízdem. Chtěli a po několika minutách se do svého hnízda k čápatům také vrátili. To, že jejich klid na pár minut vyrušil člověk, jim prý nevadí. Poté, co čapí mláďata zkouknul odborným okem, doplnil, že dvě z nich jsou starší než zbylá tři. „Už se začínají přepeřovat,“ vysvětlil svůj odhad stáří.

Kroužkování čápat v Netolicích.
Ornitologové lezli na komín. Pět čapích mimin z Netolic dostalo kroužky

V Netolicích a Vlachově Březí už mají ornitologové okroužkováno. „Museli jsme dřív, čápata byla starší a hrozilo, že by vyletěli z hnízda,“ vysvětlil Stanislav Chvapil. Upřesnil, že letos je čápům na jihu Čech daří a je jich více než v předchozích letech. Dřívější kroužkování čápů na některých místech Prachaticka ornitolog vysvětlil změnou zimovišť čápů. Část čápů zimuje ve Španělku, na jihu Francie nebo v údolí Rýna. Důvodem jejich odletu do „teplých krajin“ je potrava. „Oni vydrží dost, pamatuju si případ z Blatné, odkud mi před lety volali, že je mínus pětadvacet a čápi tam zimují,“ vzpomněl Stanislav Chvapil. Ve Španělsku se čápi živí na tamních skládkách odpadů, kde mají potravy dost. Oteplování je podle slov ornitologa znát i u dalších druhů živočichů a rostlin. „Ti, kteří dříve bývali jen kolem Středozemního moře, dnes jsou i ve střední Evropě,“ vysvětlil.

Pomáhají bývalí studenti

Kroužkovací parta spolupracovníků Stanislava Chvapila jsou jeho bývalí studenti z gymnázia. Stanislav Chvapil býval totiž středoškolským učitelem. Do Volar přijel čtyřčlenný tým. „Je nás ale mnohem více,“ ujistil. Česká kroužkovací stanice pracuje při Národním muzeu v Praze. V republice je jen jedna. „Každá stanice má svoje značky. My máme CZP a následuje číslo. Není to datum, ale jen číselná posloupnost,“ popsal kroužky, které tým čápům nasazuje. Kroužkování je podle něj sice jednoduchá, ale velmi důležitá metoda vědeckého výzkumu života ptáků. Ornitologové podle kroužků jsou schopní zjistit, kam ptáci létají či jakého stáří se dožívají. „Zjistíme populační vazby a někdy i rychlost tahu,“ doplnil Stanislav Chvapil s tím, že jeden takový kroužek německé výroby vyjde na přibližně tři eura. „Není to úplně levná záležitost a my musíme peníze na jejich nákup získat z různých grantů,“ uvedl. Ideálně by mohli mít čápi vysílačky. „Ty jsou ale drahé,“ dodal. Ornitologové z kroužkovacích stanic z celé Evropy jsou ve spojení a informace si předávají.