Zuzanka Lavičková z Větřní se svým rodičům narodila předčasně v sedmém měsíci, 
a to si bohužel vyžádalo svou daň. Zuzanka od narození trpí dětskou obrnou spastické formy a je plně odkázaná na pomoc druhých. Roky Lavičkovi jezdili se Zuzankou po různých lázních, léčebnách, zkoušeli různé léčebné metody a pomůcky. Pak se ukázalo, že nejúčinnější jsou lázně 
v Klimkovicích. Aby se Zuzanka posunula vpřed, potřebovala by je však absolvovat několikrát do roka. Čím častěji, tím lépe. To je pro rodinu finančně nereálné. 

Díky finanční pomoci čtenářů Českokrumlovského deníku Zuzanka speciální intenzivní terapie v Klimkovicích podstoupila již třikrát a pokroky jsou výrazné. „Máme ohromnou radost, že se Zuzanka postupně zlepšuje. Klimterapie je skvělá, až na ty peníze," povzdychla si maminka Jana. „Člověk je z toho v depresi, když děláte pro pomoc svého dítěte cokoliv, ale brání vám v tom chybějící finance."

Až teprve klimterapie začala zlepšovat Zuzančiny schopnosti. Zdravým lidem se mohou zdát jako hrozně malé, ale rodina ví, že jsou ve skutečnosti obrovské a skrývá se za nimi veliká dřina.

„Po prvním pobytu v Klimkovicích si Zuzanka sama sedla a chvilku v tom vydržela," popisuje postupné úspěchy Jana Lavičková. „Když jsme se vrátily z Klimkovic podruhé, dokázala si sama z lehu vlézt na čtyři, chvilku v tom vydržela, ale pak se dostavily spazmy – čili křeče. V tom okamžiku dcera vždy spadne na zem. A nyní s trochou pomoci už dokáže lézt po čtyřech tak tři čtyři kroky. A už přece jenom trochu polevily ty spazmy. Hodně v lázních pomáhá i tamní jodobromová voda."

Snem rodiny je postavit Zuzanku na berličky. „Už jsme je teď v lázních také trochu zkoušely. Podle prognóz odborníků to není sen nereálný. Je ale třeba terapie co nejčastěji opakovat, jenomže jedna stojí necelých 90 000 korun. Když pojišťovna zaplatí ubytování a stravu, tak je na nás doplatit téměř 50 000 korun. Pojišťovna léčbu zaplatí ale maximálně jednou či dvakrát do roka a Zuzanka by ji potřebovala minimálně tři až čtyřikrát do roka. Čili kdyby to šlo, mohly bychom na další jet třeba hned za čtrnáct dní," vysvětlila Jana Lavičková. Rodina také uvažovala o sběru víček, jenomže peníze za víčka přibývají příliš pomalu a Zuzance by utíkal drahocenný čas, který Jana Lavičková raději věnuje dennodennímu cvičení s dcerou.

Pochopitelně vše musejí skloubit i se školou. Zuzanka dochází na čtyři hodiny denně do větřínské základní školy a rodiče by jí chtěli také dopřát nějaké zájmy.

„Ráda maluju," svěřila se Zuzka. „A ráda jezdím do divadla a poslouchám pohádky. Nejraději mám Hurvínka." „A rádi bychom jezdili do Arpidy na hru bocca, což je něco jako petanque pro postižené. Chtěli bychom Zuzanku dostat do družstva," doplnila maminka Jana.

Zuzanka je na své pokroky náležitě pyšná. A neváhala je předvést. Bylo vidět, jaké ji to stojí úsilí, ale nepolevila. „Hele, mám nohy od sebe," hlásila hrdě mamince, že se jí podařilo zaujmout správný postoj na čtyřech. „To je úplně super. Pro nás je to veliký pokrok, výsledek, který je pro nás hnacím motorem pro shánění dalších peněz, což je značně únavné a ponižující. Strašně moc děkujeme všem lidem, kteří nám finančně pomohli a prarodičům z manželovy i mé strany," říká vděčně Jana Lavičková. Upřesnila, že finanční sbírka na kontě je ověřená, peníze z účtu jdou rovnou na Zuzanku do lázní Klimkovice a rodina Lavičkova nemůže s těmito penězi nijak manipulovat.

KONTO SBÍRKY:

Na toto ověřené konto Asociace rodičů dětí s DMO a přidruženými neurologickými onemocněními ČR můžete přispět byť i jenom pár korunami: 2100501848/2010