Nejdříve tu u lesa nad městečkem stála socha Jana Nepomuckého. To se psal rok 1732. Pár let na to dostal světec přístřešek v podobě kapličky. Když bylo nařízeno zřídit pohřebiště mimo obce, začalo se v roce 1787 pohřbívat právě zde. Obdélníkovému hřbitovu se dvěma vstupy dominují vedle zmíněné a v nedávné době opravené kaple i hrobky rodin Špeltů – Vondrášků a Grogorů a samozřejmě nechybí velký kamenný kříž umístěný v samém středu pohřebiště i márnice, u které se dříve pochovávali sebevrazi a nekřtěňátka.

Mezi sedmi stovkami hrobů, které se zde dnes nacházejí, najdeme množství zajímavých osobností. Zastavme se tedy alespoň u třech z nich.

Český hudební skladatel Theodor Kössl se narodil ve Lhenicích v roce 1886. Vystudoval právnickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze a v roce 1929 byl ustanoven notářem v Kouřimi. Zde napsal řadu vokálních, komorních či symfonických skladeb. Některé z nich najdeme v repertoáru například České filharmonie nebo symfonického orchestru FOK. Byl zakladatelem a prvním dirigentem a později čestným členem Plzeňské filharmonie a jeho pozůstalost je uložena v Muzeu hudby, které je součástí Národního muzea. V Kouřimi, kde žil, pracoval i tvořil, zemřel v roce 1969 a jeho ostatky byly uloženy do rodinného hrobu na lhenickém hřbitově.

Jan Mayer Königsreiter se narodil ve Lhenicích v roce 1839 a byl uznávaným znalcem hornictví a autorem odborných knih, studií a vědeckých prací a zkonstruoval zařízení pro práci v dolech, které mělo zvýšit bezpečnost s ohledem na výbušné plyny. Vystudoval techniku jak v Praze, tak ve Vídni i Horní akademii v Příbrami. Na Ostravsku – Karvinsku vedl osm závodů s tuctem dolů. V roce 1897 mu byl udělen rytířský řád železné koruny. Uložen byl v hrobce rodiny Špeltů-Vondrášků.

Třetí hrob najdeme poblíž centrálního hřbitovního kříže. Pater Matěj Pužej se narodil v revolučním roce 1848 v Mladém Smolivci na Plzeňsku. Kněžské svěcení získal v roce 1873 a v roce 1894 nastoupil na lhenickou faru. Za jeho působení došlo v roce 1904 k zvětšení a celkové opravě zdejšího kostela. Byl jmenován biskupským vikářem prachatického vikariátu, čestným konsiliářem biskupské konsistoře a osobním děkanem a arciknězem. Lhenickou farnost spravoval do roku 1919 a zemřel v roce 1934.

Jaroslav Pulkrábek