Místostarosta Bernhard Baier, jemuž přísluší i městská zeleň, se k nim připojuje – prý o akci nebyl informován. „Probíhají intenzivní jednání, jak ozelenit centrum města stromy, a pak je toto toto skácení absolutně nezdůvodnitelné,“ říká. Očividně prý jde zřejmě o krok městské správy, který nemůže zůstat bez důsledků. Martin Krammer, ředitel úseku, míní, že neinformování místostarosty byla chyba, které litují, ale postup prý byl úplně normální. „Před patnácti lety byly tyto jedle vysazeny v parku jako kultura lesních stromků, aby jako takové mohly být později využity. Nikde nekácíme žádný strom pro legraci,“ uvedl.
Úplně jinak to vidí Günter Eberhardt z linecké iniciativy „Zachraň stromy“. „Školka vánočních stromků v historickém parku, to je za vlasy přitažené. Tohle byl cenný solitární strom na zvláštním místě, který tam stál desítky let. Objednavatel musí převzít odpovědnost.“ Radní pro zeleň Eva Schobesbergerová dodává, že i kdyby byla skutečně původní myšlenka pěstění vánočních stromků v parku, s dnešním myšlením by se to muselo přehodnotit. „Stromy musejí zůstat v parku!“ dodává.
„Promořený“ Rohrbach
Příhraniční Rohrbach byl o víkendu údajně koronou nejzamořenějším okresem na světě, píší OÖN. Aktuálně tu bylo 1196 nakažených. Celkově jich bylo více než 3000 „úředně vytříděno“, tedy posláno do karantény. „Nemám slov, chybějí nám vysvětlení. Proč jsou čísla právě u nás tak vysoká, o tom se můžeme jen dohadovat,“ říká okresní hejtmanka Wilbirg Mitterlehnerová. V minulém týdnu jim ale přibývalo 150 i více než 200 infekcí, nyní „jen“ asi osmdesát denně. Vidí prý tedy světlo na konci tunelu…
Podobný obraz skýtá i jejich přes hranice sousedící dolnobavorský okres Freyung-Grafenau. Ten se sedmidenní incidencí přes 400 v minulých dnech vyskočil na německou špici (číslo ukazuje, kolik lidí během sedmi dnů onemocnělo na 100 000 obyvatel). „Jinak jsou mnozí v Rohrbachu přesvědčeni, že situace u nich musí nějak souviset s koronou sužovaným sousedním Českem,“ pokračuje list. Incidence v Rohrbachu byla o víkendu 1372 a v ČR byla hodnota dlouho také čtyřmístná, uvádí. Zmiňuje ale i to, že v poloze u hranic příčinu nevidí třeba okresní hejtman z Pasova Sebastian Gruber. Neukázalo se, že by kvůli pendlerům z Česka bylo na německé straně víc případů výskytu Covidu. Jejich situace je přitom srovnatelná s Rohrbachem – šíření infekce je v obou okresech „rapidní, celoplošné a různorodé“. Opravdová „hnízda“ nákazy nemají, není poznatelný žádný zdroj.
V celém Rakousku bylo poprvé od začátku pandémie více než sto zemřelých za 24 hodin. Počet obětí stoupl na 2054. Ve středu bylo v zemi nahlášeno 7091 nových infekcí, nejvíc v Horních Rakousích 1700, ve Vídni 1215. V minulém týdnu jich bylo v republice průměrně denně 7044. Středeční sedmidenní incidence byla 554. Intenzivní léčbu potřebovalo ve středu 682 pacientů, o 24 víc než v úterý.
Mírové světlo s náhradníkem
Kvůli koroně nemohlo být letos nominováno žádné hornorakouské dítě k tradičnímu přenesení „světla míru“ z Betléma ke „štafetě“ dál po světě včetně Čech, píší OÖN. Z „Kristovy jeskyně“ letos tento vánoční symbol vyzvedla devítiletá Maria Khoury z Betléma. Foto: Deník/OÖN/ORF OÖ
Bez bohoslužeb
Šestnáct církví a náboženských společenství v Rakousku se dohodlo, že vynechají zatím do 6. prosince pořádání veřejných bohoslužeb, píší OÖN ze sdělení ministryně kultury Susanne Raabové. Kostely zůstanou otevřeny pro osobní modlitby. Výkon víry vláda nezakázala, ale církve se shodly na dobrovolném omezení.
Stavitelka harmonik
Pětadvacetiletá Lisa-Maria Schwarzová z Mollnu hraje od sedmi let na štýrskou, tedy knoflíkovou, harmoniku. Před čtyřmi roky začala tyto nástroje také vyrábět, píší OÖN. Nepřišlo to ale samo od sebe, pochází z místní dynastie Schwarzů, která zhotovuje už 340 let tradiční lidové „brumle“ a také 43 let „štýrské“. Začal s nimi Lisin dědeček Karl, když v sedmdesátých letech odbyt brumlí klesal. Zvolil jako „druhou nohu“ harmoniku, protože v obou nástrojích je zvuk vydáván rozechvíváním plátku kovu. Lisin otec pak produkt dovedl mezi elitu.
Lisa-Maria po maturitě odešla do dílny slovutné harmonikářské firmy Kärntnerland v Bad St. Leonhardu. V roce 2016 vzdělání absolvovala jako nejmladší v celém Rakousku, a ještě k tomu jako žena, uvádí list. Dnes domácí dílnu s pěti zaměstnanci vede. Vyrábějí ročně několik set harmonik, které jsou k mání za asi 2000 eur. „Většinu prodáváme v alpském prostoru a v Beneluxu,“ říká. Jejich „kärntnerlanďanky“ ale hrají i v Americe a v Austrálii.
Na otázku, jak coby mladá žena pronikla do mužské domény, míní, že to žádný problém není: „Jakmile muži poznají, že se někdo vyzná, respektují ho.“ Chce začít mistrovskou kvalifikaci a někdy se sestrou převzít firmu. A i když sedí denně v dílně a vyrábí nástroje, ve volném čase po „fňukně“ ráda sáhne a zahraje si ve více formacích. „Harmonika určuje můj všední den, ale pořád mě moc baví,“ uzavírá v OÖN. Foto: Deník/OÖN/Schwarz