Mezi lidi sv. Floriána patří Václav Albrecht téměř šestatřicet let. Zanedlouho mu bude 63 let. V sobotu 10. ledna na valné hromadě Sboru dobrovolných hasičů v Drahonicích obdržel významné ocenění v rámci jihočeského regionu. Krajský starosta Václav Žižka mu předal české uznání krajského sdružení hasičů.

Václav Albrecht.Odkdy jste u dobrovolných hasičů?

Do svých řad mě přijal sbor v rodných Libějovicích 28. února 1979 na základě rodinné tradice. Tam jsem byl později i velitelem sboru a jeho starostou.

Kde jste strávil další část své hasičské „kariéry"?

Bylo to kolem roku 2000, kdy jsem už dávno bydlel ve Vodňanech. Tak jsem vstoupil do řad tamního sboru. V něm jsem působil až do roku 2010.

Jak dlouho působíte ve Sboru dobrovolných hasičů v Drahonicích?

Když jsem se s Vodňanskými rozešel, chtěl jsem někde pokračovat dál a předávat své zkušenosti. V Drahonicích mě rádi přijali. Jako řidič linkového autobusu jsem totiž řadu z nich znal, protože jsem je léta denně vozil do práce.

Václav Albrecht.Kromě toho jste ale působil i na vyšší úrovni?

Ano, bylo to na úrovni okresu ve výkonném výboru. Zaměřoval jsem se například na podporu a rozvoj práce s dětmi či organizování soutěží. Aktivně jsem podporoval vedoucí mladých hasičů a podobně. Stejně tak jsem podporoval i snažení žen v řadách dobrovolných hasičů. Pak přišly volby a ve výkonném výboru jsem skončil. To bylo období zhruba mezi lety 2000 až 2010.

A jak to s vámi vypadá v současné době? Neschází vám tato práce trochu?

Pochopitelně mě to celých těch pět let táhlo zpátky. Teď jsem skončil svou aktivní pracovní činnost a jsem čerstvým důchodcem. A tak bych se chtěl znovu více zapojit. Proto jsem se také rozhodl pro kandidaturu na starostu okresního sdružení hasičů. Volby se mají uskutečnit v březnu v Sedlici.

Václav Albrecht.Je u vás hasičina takzvaným rodinným zatížením nebo jste se sv. Floriánovi upsal sám?

I u mě je to rodinná tradice. U dobrovolných hasičů byl můj děda i otec. A můj syn, kterému bude čtyřicet let, je do nich také zapojený. Celý život má pro mě stálou platnost heslo, že hasiči tu jsou a vždycky zůstanou.

Kromě dobrovolných hasičů je prý vaším zájmem zároveň fotbal. Jak se vám to daří skloubit? Nebo je ještě nějaký koníček, který se do toho všeho musí také vejít?

Hrál jsem fotbal, pak jsem dělal rozhodčího a od roku 2002 dělám delegáta fotbalového svazu a starám se o výchovu rozhodčích. Muzika, to je spíš taková okrajová záležitost. Času pochopitelně nazbyt není. Ale když něco děláte skutečně se zájmem a rád, tak to prostě nějak zvládnete.