Smyslem únikové hry je spolupráce ve skupině, která společně prohledává místnost, a nápovědy v ní ukryté. Na základě logického myšlení řeší hádanky, hlavolamy, ale i mechanické úkoly, pomocí nichž hledá cestu ven. Hra trvá šedesát minut.

„Naše úniková hra je přímo spjatá s pravdivým příběhem z Českého Krumlova,“ vypráví Jan Kučera, který v těchto dnech jednu takovou hernu v objektu u Ostrova, s názvem Alchymista Český Krumlov, otevírá. „Člověk, který si přijde zahrát, se ocitá v roce 1590 za vlády Viléma z Rožmberka, který, jak občané Krumlova ví, neměl žádného potomka. Proto přišel za místním alchymistou s prosbou na vytvoření elixíru, díky kterému by mohl mít děti. Alchymista za to požadoval lidské oběti, které vojáci unesou, a ti se tak ocitají v laboratoři alchymisty, kde mají hodinu na to, aby z místnosti unikli,“ popisuje.

Nejdůležitější je atmosféra. Lidé se musí v místnosti cítit opravdu tak, jako kdyby žili ve středověku, proto na zdech visí dobové zbraně. Hra je navíc postavená v domě, který je stejně starý jako její příběh. Dokonce v něm bydlel sám alchymista.

„Ve hře jsme se vyhnuli jakýmkoli textům, takže ji může hrát kdokoli, nezáleží na národnosti. Bylo hodně těžké nastavit takovou obtížnost, aby lidé neodcházeli zklamaní, hru dohráli, ale zároveň jim trvala dlouho a byli napnutí,“ popisuje Jan Kučera.

Únik z výslechové místnosti StB

Roman Chybík, jeden z majitelů další únikové hry Krumlov Escape Game, chtěl oživit dění ve městě. „Hrál jsem nějaké únikové hry a moc mě to bavilo. Tak jsem si jednou řekl, že bych ji mohl založit tady. Otevřeli jsme ji minulý rok na podzim, a nyní, protože má úspěch, chystáme se otevřít další,“ popisuje Roman Chybík.

Stejně jako jiné hry, i tato je tématicky založená. „Ocitnete se ve výslechové místnosti StB, kde jste zatčeni za protistátní jednání. U StB ale máte kamaráda, který odláká vrchního velitele, a vy tak máte hodinu na to, abyste utekli,“ říká Roman Chybík.

Únikové hry si nacházejí další a další příznivce. Mezi ně patří i devatenáctiletá Markéta Kotková. „Hrála jsem únikovku, která byla na téma osmdesátá léta a atmosféra byla skvělá. Hra byla náročná, protože jsme byly jen dvě. I přes to jsme ale našly cestu ven. Určitě bych chtěla zkusit další hru na jiné téma, je to skvělý zážitek,“ svěřila se.

„Doufám, že mezi námi nevznikne rivalita,“ říká Jan Kučera. „Ve městě jsou sice tři únikové hry, ale každá je jiná. Lidé tak mají možnost zahrát si další hru s jiným příběhem,“ dodává.

Radka Kmochová