Od roku 1944 tady tisíce vězňů koncentračních táborů budovaly za hrozných pracovních podmínek jeden z největších podzemních produkčních komplexů „velkoněmecké říše", píší OÖN. Byly zde montovány stíhačky Messerschmitt.
Během třinácti měsíců vězni zřídili sedm a půl kilometru štol. Linecký list pro srovnání uvádí, že Tauernský tunel je jen o kilometr kratší, rozměrově ne o moc menší, a v sedmdesátých letech trvala jeho výstavba čtyři roky. Bernhard Mühleder při provádění zdůrazňuje: „To ukazuje, s jakou vehemencí se tu pracovalo. Lidské životy při tom neměly nejmenší cenu…"
„Štoly si uchovávaly svá tajemství i dlouho po válce," pokračují OÖN. „Byly skryty pod povrchem a ležely tak stranou vědomí veřejnosti. Po válce se nejprve sovětské jednotky pokoušely komplex vyhodit, ale to se podařilo jen zčásti. Později se tu těžil písek ke komerčním účelům. Teprve když se v sídlišti postaveném nad částí tunelů začala propadat zemina, převzala štoly rakouská společnost pro nemovitosti a téměř celé je zalila betonem, aby terén zajistila. Dodnes zůstalo průchodných jen 1900 metrů."
Přístup veřejnosti je sem striktně limitován. Provádění trvající hodinu je jen čtyřikrát do roka – tento čtvrtek u příležitosti výročí osvobození koncentráku v Mauthausenu před 72 lety. Slavnostní akt vyvrcholí v neděli v 11 hodin v pamětním místě tábora v Mauthausenu, Už v sobotu od 15 hodin bude vzpomínkové setkání u vchodu do štol Bergkristallu a v 17 hodin začnou oslavy u památníku Gusen, na nichž přislíbil účast i prezident Alexander Van der Bellen.

8400 blesků za humny

Ve čtvrtek večer přišlo na Horní Rakousy krupobití a bouřky. V této spolkové zemi při nich zaregistrovali 8422 blesků, v celé republice dokonce 13 551. V Horních Rakousích mířily nejvíc na okres Vöcklabruck, kam jich udeřilo 3189 – 2,94 výboje na kilometr čtvereční, jak řekl meteorolog Manfred Spatzierer. Vydatně také pršelo, ve Wolfseggu 21 litrů na metr čtvereční. V Dolních Rakousích už bouřka doznívala, uhodilo tam kolem 2300 blesků.

Proti „určující kultuře"

Integrační zákon „protlačený" v prosinci CSU bavorským sněmem projedná k žalobě sociálních demokratů a Zelených bavorský ústavní soud.
Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Markuse Rinderspachera je zákon dalším krokem k přeměně demokratického Bavorska v autoritativní „poručníkovský" stát. Podle předsedkyně klubu Zelených Margarete Bauseové je očividné, že právně neudržitelný zákon byl přijat výlučně k propagandistickým účelům.
Co je na normě tak sporné? Například, že migranti, kteří se odmítají učit německy, musí počítat se sankcemi, a kdo nedodržuje německý právní a hodnotový pořádek, musí se v budoucnu účastnit základního kursu, který mu je přiblíží. Jinak bude pokutován.
„Obzvlášť sporné je také, že v preambuli zákona je závazek přihlášení se ke zdejší ,vedoucí kultuře´, resp. k křesťansko-demokratickému ražení Bavorska. V odůvodnění je dokonce explicitně řeč o ,bavorské identitě´," píše PNP. SPD má minimálně šest z paragrafů za protiústavní. Konkrétně podle ní už zakotvení povinnosti integrace porušuje právo na svobodu jednání a lidskou důstojnost. Neústavní je prý rovněž předpis, že všechny děti ve školkách se mají seznámit „s centrálními prvky křesťansko-západní kultury".
Podle Zelených je samotný pojem „určující kultury", který CSU do zákona zavedla „čístě z ideologických důvodů", neurčitý, mlhavý, „pórovitý". „Je přece absurdní zavazovat migranty, ale i podnikatele a média k ,určující, tedy vedoucí, kultuře´ , o které ani sama vláda CSU neví, co se za tímto pojmem skrývá," řekla Bauseová. „Svým zákonem sledujícím ,vytěsňování´ se CSU v Bavorsku staví diametrálně proti spolkovým pravidlům mířícím k participaci."