Rozhodli se chodit pěšky, jezdit na kolech, autobusem, nebo nepůjde-li jinak, jedním ze čtyř „sdílených“ aut, připravených pro tuto kampaň pořadateli. „Aby nemohli švindlovat, ,zabalily´ děti před školami jejich vozidla,“ uvedl list. Tak Daniela Durstbergerová, starostka Lichtenbergu, přesedlala na bicykl a pro případ nouze měla ještě moped. Její kolega z Waldingu Johann Plakolm je podle vlastního vyjádření vlastně „autočlověkem“, který má v autě druhou kancelář, ale také si v tomto týdnu všechno v obci objel na kole. Jeho auto děti zabalily do podzimního hávu a ještě mu pro jistotu „zabavily“ klíče… David Allerstorfer, místostarosta Feldkirchenu, už jezdil do práce z domovského Leondingu na kole dosud dvakrát až třikrát týdně, takže byl na denní dojíždění v týdnu mobility připraven… Foto: Deník/OÖN/Kinderfreunde

Ulice „lovce nacistů“?

Bude mít ulici v Linci?Zdroj: Deník/OÖN

Před 15 lety, 20. září 2005, zemřel ve věku 97 let Simon Wiesenthal, architekt a historik, který proslul jako „lovec nacistů“. Jeho práce na tomto poli začala v roce 1947 v Linci, který si ho dnes vlastně ničím nepřipomíná. Monika Sommerová, ředitelka Domu rakouských dějin ve Vídni, která pochází z Horních Rakous, apeluje v OÖN k výročí, aby město po něm pojmenovalo nějaké místo nebo ulici. „Položil tady základ pro svou důležitou práci. Byl bezprostředně po osvobození posedlý myšlenkou dostat nacisty před soudy. Tím byl ,trnem do masa´ poválečné společnosti, která raději chtěla zamlčovat než objasňovat,“ říká. „Se svou neotřesitelnou vírou ve spravedlivý stát byl absolutním vzorem.“

Po osvobození Mauthausenu přišel do Leondingu, ale tam prý nemohl snést pohled na někdejší Hitlerův dům a přestěhoval se do Lince. Tam po válce žilo mnoho židovských uprchlíků jako "displaced persons" v táborech. Wiesenthal jim pomáhal při hledání příbuzných a při úředních jednáních. Současně začal vystopovávat nacistické zločince. Američané ho zaúkolovali najít jednoho z nejhlavnějších, Adolfa Eichmanna. To trvalo až do roku 1960. Wiesenthal také přišel na stopu policisty, který zatkl Annu Frankovou. Karl Silberbauer sloužil po válce u vídeňské policie. Byl suspendován, ale pak zase přijat.

Wiesenthala a další „lovce nacistů“ připomíná výstava, která bude zahájena v pondělí 21. září v 18 hodin v Umělecké univerzitě v Linci a potrvá do 21. října. Foto: Deník/OÖN/wikicommon

Jezdí zdrogovaní

Loni bylo při jízdě pod vlivem drog v Rakousku zjištěno rekordních 4364 řidičů, píší OÖN. Meziročně jich přibylo 45 procent. V Horních Rakousích jich bylo 899. Víc případů měly jen Vídeň a Dolní Rakousy. Řidičů pod vlidem alkoholu přibylo deset procent na 30 930, stíhaných pro překročení povolené rychlosti bylo o dvanáct procent víc, za telefonování za volantem o sedm procent.

Nejoblíbenější: Emma a Maximilian

Loni dali rodiče v Rakousku nově narozeným nejčastěji jména Emma a Maximilian, napsaly OÖN. Pořadí děvčátek: Emma 766, Anna 761, Emilia 694, Marie 662, Mia 635, Lena 610, Laura 605, Johanna 533, Lea 530, Valentina 519, chlapců: Maximilian 841, Paul 802, Jakob 799, David 772, Felix 732, Elias 728, Lukas 712, Jonas 673, Alexander 663, Leon 655.

Trochu jiné je pořadí "etymologických" sestav, tedy při sloučení jmen stejného původu. Tam vyhrála Anna (a také Ana, Ann, Anna, Anne, Annè, Chana, Channa, Haina, Hana, Hanah, Hanna, Hannah, Hanne, Hena, Iana, Jaana, Jana, Janah, Jannah, Yahna, Yana) před Sophií a Marií (a také Maariyah, Mari, Marí, Maria, María, Mária, Mariah, Mariam, Mariama, Marie, Marié, Marija, Marijam, Mariya, Marja, Marjam, Mary, Marya, Maryam, Maryem, Meri, Meriam, Meriem, Meriyem, Merjem, Merry, Mery, Meryem, Miriam, Mirijam, Mirja, Mirjam, Mírjam, Miryam, Moira, Myriam, Myrjam), u kluků Lukas před Jacobem. Na sedmém místě byl Matteo (a s ním Mate, Maté, Máté, Mâtê, Matei, Matej, Matěj, Matejo, Mateo, Matéo, Mateus, Mateusz, Matevos, Mathaeus, Mathäus, Mathe, Mathé, Matheo, Mathéo, Mathèo, Matheos, Matheus, Mathew, Mathieu, Matio, Mattäus, Matteias, Matteo, Mattéo, Matteus, Matthaeus, Matthäo, Matthäus, Mattheo, Mattheus, Matthew, Matthieu, Matti, Matus, Matúš…).

Mumie z Théb v Linci

Památka, o které nevěděli…Zdroj: Deník/OÖN

Při stěhování etnologické sbírky Kultur GmbH, dříve Hornorakouského zemského muzea, do nových depozit našli v katakombách pracovníci společnosti senzaci. V dřevěné bedně ležela egyptská mumie pětiletého dítěte z let kolem 1200 před naším letopočtem ze skalních hrobů v Thébách na západním břehu Nilu, kde v roce 1922 našli také Tutanchamonův hrob s bohatou výbavou, píší OÖN.

Dosud o ní v ústavu vůbec nevěděli. Jeho šéf Alfred Weidinger deníku řekl: „Stojíme před jednou z největších záhad a pověřili jsme mezinárodní experty prozkoumáním nálezu. Zajímá nás samozřejmě především jeho původ, který bývá u mnoha nálezů z Egypta otázkou…“ Nabízí se, že mumie se do sbírek dostala za úředního času egyptologa Wilfrieda Seipela, který Zemské muzeum vedl v letech 1985-90 a pak do roku 2008 byl problematizovaným šéfem Muzea umění ve Vídni. „Nyní 76letý Seipel svými nákupy staroegyptských hrobových nálezů, při nichž na neprůhledných obchodních cestách střídavě vystupoval jako ředitel muzea a soukromník, léta zaměstnával kontrolní úřady, politiky a média,“ uvádí list. „Krátce před odchodem do Vídně si jako dárek na rozloučenou a na přivítanou dopřál trvalou zápůjčku mumie včetně sarkofágu kněze z Achmimu z let kolem 800 před Kristem ze sbírek v Linci.“

Kultur GmbH nyní dohaduje navrácení tohoto exponátu do Lince, aby mohl být rovněž prozkoumán. Pak chce oba nálezy vystavit a podle Weidingera rozhodnout, zda je „jako kulturněpolitický signál“ vrátí Egyptu, končí list. Foto: Deník/OÖN/KulturGmbH

Oktoberfest v mini

Fandové slavností piva v Mnichově, které byly letos kvůli koroně zrušeny, oslavili v sobotu 19. září v nespočtu mnichovských hospod v pravé poledne „naražení“ prvních sudů jako náhrady, napsala PNP. „Malý soudek, 20litrový, načal v Schillerbräu i exstarosta Christian Ude, aktér řady minulých opravdových ,O´zapft is´ - důstojnými ,dvěma údery´ a pro jistotu ještě asi čtyřmi dalšími, jak přiznal,“ uvedl list. Naposledy „bouchl“ pravý festivalový v roce 2013 a jako první hlavě města mu k tomu stačily opravdu dva poklepy, chválí ho list.

Provoz na tradičním místě, Theresienwiese, k jehož návštěvě se smluvila přes sociální sítě spousta pivařů, se město v kritický den snažilo zklidnit zákazem čepování alkoholu v areálu a výzvami veřejnosti, aby na výstaviště nejezdila a šla raději do hospody podle vlastního výběru. Za podávání a konzumaci piva na tomto místě hrozily pokuty. Tradiční atrakce Oktoberfestu včetně obřího kola, střelnic, stánků s cukrovou vatou atd. byly rozloženy po městě. Do tohoto „virtuálního“ festivalu piva s pečenými koleny, grilovanými kuřaty a dechovkami, který potrvá do 4. října, se zapojilo přes 50 gastronomických podniků města. A list připomněl, že „oficiální“ největší pivní festival světa „padl“ už popětadvacáté.