„Převaděč, 31letý Ukrajinec, během kontroly utekl. Nejprve se ukryl v blízkém lese, později byl ale objeven a zatčen v restauraci rychlého občerstvení," napsaly OÖN. Běžence, mezi nimiž bylo šestnáct dětí a mladistvých, kteří cestou seděli na dospělých, zřejmě nabral v Maďarsku a bez přestávek je převezl do Rakouska. V nákladovém prostoru nebylo světlo, ale přívod vzduchu sem byl zachován. Běženci byli umístěni do zadržovacích center v Linci a ve Welsu, kde většina podala žádost o azyl. Řidič je ve vazbě. List dodává, že od března těchto případů opět přibývá, proto byly kontroly dodávek v příhraničí s Německem zesíleny.

Ženy víc stonají

Podle německé zaměstnanecké pojišťovny DAK se výrazně odlišují důvody pracovní neschopnosti mužů a žen v Bavorsku. U mužů jsou to spíše nemoci srdce, ženy častěji onemocní rakovinou. Muži dále promarodí víc dnů pro zranění a více než dvakrát oproti ženám pro duševní následky nadměrného pití alkoholu. Ženy častěji trpí psychickými onemocněními jako depresemi apod., roli v bilanci hrají i komplikace v těhotenství. Nemocnost žen loni v Bavorsku byla 3,7 procenta, mužů 3,5 procenta.

Hoví si ve stínu a netaje.Ledový trpaslík drží

Zatím co horké léto „ukradlo" ze všech rakouských ledovců skoro rekordní porce (Deník informoval), jedna výjimka potvrzuje pravidlo - Eiskar v Karnických Alpách v Korutanech, nejjižněji položený ledovec v Rakousku. „Od podzimu 2007 do loňského podzimu narostl o 6,7 metru," říká v OÖN Gerhard Hohenwarter z meteorologické a geofyzikální služby. „Mrňous" leží mezi úbočími 800 metrů vysoké stěny ve výšce 2200 metrů nad mořem, kde je celoročně stín a padá tu mnoho lavin. Po velmi suchých osmdesátých a devadesátých letech nastal v Karnických Alpách trend silného sněžení a Hohenwarter loni v červnu zaznamenal na Eiskaru 18 metrů sněhu, který přes léto neodtál a ledovec pod ním rostl. Dokonce rychleji, než je to obvyklé – než je ze sněhu led, trvá to podle expertů deset let, tady ale zmrzl už za pět roků.

Jak žije mládež

Podle onlinově dotazovaných 1763 respondentů ve věku 14-29 let v Rakousku v rámci zjišťování „mladých trendů" začíná pracovní den průměrně v 6.30, o víkendu v 9.30. Náladu má prý 41 procent po ránu dobrou, pětina startuje „spíš nebo velmi špatně naložena". V koupelně mládež ráno tráví průměrně 15 minut. První jídlo konzumují mladiství průměrně v 9.30, poslední ve 20 hodin. Jen dvě třetiny snídají, ale 86 % obědvá a 91 % večeří. Více než 70 % dostává na talíř čerstvě připravená jídla, 46 % si vaří samo nebo společně s někým.
Šest až osm hodin ve všední den mladí studují nebo pracují. Průměrně pět hodin se věnují volnočasovým aktivitám, v pátek až sedm hodin. Nejčastějšími domácími pracemi je uklízení a mytí nádobí (44 %), třetina doma ale nedělá vůbec nic. Skoro čtvrtina si dopřeje v sobotu a v neděli poledního „šlofíka".
Roste význam smartphonu jako stálého průvodce mládeže. Sotvakdy je ale používán k telefonování. Mladší dotazovaní volají nejméně, ale víc píší SMS. Denně tato generace pošle v průměru jen tři e-maily. Nejpoužívanějším sociálním médiem je facebook před youtube a instagramem. Tři hodiny denně je mládež u počítače, dvě hodiny u televizoru. Průměrně hodinu tráví na čerstvém vzduchu. V týdnu a v neděli chodí spát ve 23 hodin, v sobotu o půlnoci. 57 % uléhá s dobrou náladou, jen pětina má problémy se spánkem.

Platí na děti v cizině

Roste rakouský „export" rodinných dávek do zahraničí. Zatím co v roce 2013 země vyplatila pro 94 000 dětí svých občanů žijících v Evropské unii, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku 192 milionů eur, rok nato to bylo 227 milionů pro 111 000 dětí a loni 249 milionů pro 122 000 malých Rakušanů v cizině. Plný příspěvek je například vyplácen i rodině, která žije v Maďarsku, otec pracuje v Rakousku a matka nedělá, popisuje stav deník OÖN. Z 94 000 dětí v roce 2013 se to týkalo 24 441. Nejvíc takto podporovaných bydlelo loni v Maďarsku, dále na Slovensku, v Polsku, v Rumunsku a v Německu. Dětem mimo EU není žádná pomoc exportována, protože chybí příslušná dohoda - tedy ani těm, které se zdržují v Turecku.

Historická výstava v Salcburku.200 let od „přesunu" Salcburku

Před 200 lety, 14. dubna 1816, přiřadila smlouva mezi Habsburgy a Wittelsbachy Salcburk k Rakousku. Důvodem nového uspořádání byla Napoleonova porážku. Nová hranice byla určena na vídeňském kongresu. 1. května 1816 následovalo slavnostní předání Salcburku tehdejšímu rakouskému císařství. Do té doby bylo město bohaté solným obchodem po staletí samostatným státem „Svaté říše římské". Arcibiskupové tu vykonávali církevní i světskou moc. Území po levé straně Salzachu (Tittmoning, Waging, Laufen, Teisendorf) zůstala Bavorsku.
Salcburk přechod připomíná řadou kulturních projektů nazvaných „Salcburk 20.16". 30. dubna například v tamním muzeu začne zemská výstava na téma „Biskup. Císař. Kdokoliv". Potrvá do 30. října. Některé objekty tu budou představeny v Rakousku vůbec poprvé.

Míň ohrožených chudobou

Chudobou bylo loni v Rakousku ohroženo „jen" 18,3 procenta obyvatel. V roce 2008 jich bylo ještě 23,7 procenta. Loni tato definice dopadala na 1,5 milionu lidí s nízkými příjmy, výrazným omezením v základních oblastech žití či s nedostatkem pracovní příležitosti. 385 000 občanů vykazuje minimálně dvě z těchto kritérií. K rizikové skupině patří domácnosti osamělých lidí, rodiny s více dětmi, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s cizí státní příslušností nebo méně kvalifikovaní. Lidé se základním vzděláním jsou dvakrát víc postiženi chudobou nebo vytlačením na okraj než vyučenci. 380 000 (24 %) ohrožených jsou děti a mladiství do 20 let. Riziko sociálního vytěsnění dopadá na 22 % z nich. 48 % dětí z ohrožených domácností musí rezignovat na dovolenou.

Marisa Rossmannová.Hotelový talent

Marisa Rossmannová (25) z Engerwitzdorfu v okrese Urfahr-venkov převzala „Young Hotelier Award" (YHA), jedno z nejvyšších ocenění v rakouské hotelové branži, zaznamenaly OÖN. Od loňského června pracuje ve čtyřhvězdičkovém hotelu Hilton Vienna. Jako vítězka YHA v cílové skupině do 25 let získala stipendium na kurs Cornellovy univerzity v Ithace ve státě New York v hodnotě 10 000 eur. Zahraniční zkušenosti sbírala už během studia managementu turistiky a volného času na odborné škole v Křemži, kde jeden semestr absolvovala v Helsinkách. Tam mohla využít své vášně pro cizí jazyky, uvádí list a zmiňuje, že kromě angličtiny, kterou osvědčila při soutěži o YHA, umí také francouzsky, hebrejsky a rusky.
23 účastníků finále YHA si na podzim zvolilo téma, které začátkem dubna prezentovali před porotou. Marisa Rossmannová si vybrala „Manipulace, nebo realita – jak důvěryhodné jsou hodnoticí online-portály jako Tripadvisor a spol.". Že vyhraje, s tím údajně nepočítala, konkurence prý byla skvěle připravená. Cenu vidí jako odraziště ke kariéře. „Ostatně ihned po vítězství v YHA ji v Hiltonu povýšili," uzavírá deník.

Kulturní permanentka

Linec vydal nový Kulturcard-365, který vedle atraktivních speciálních akcí každý měsíc umožňuje celoročně volný vstup do jedenácti hornorakouských muzeí, slevy na výlety loděmi, pro návštěvy kasín, kulturních zařízení včetně zemského divadla i Brucknerhausu, prohlídky měst s průvodcem atd.
Na jaře Kulturcard poskytuje slevy například na mezinárodní filmový festival Crossing Europe 20.-25. dubna (160 hraných, dokumentárních a krátkých filmů), na festival Taneční dny v Posthofu trvající do 27. dubna (tři rakouské premiéry, www.posthof.at/tanztage) a na výstavu k Titaniku v bývalé tabačce.
Kulturcard-365 je k dostání v turistických informacích na Hlavním náměstí a ve všech zúčastněných muzeích za 49 eur, pro mladší 26 let za 30 eur. (www.linz.at/kultur/52654.asp)

Sprejer umělec.Supersprejer vystavuje

„Je fantomem a mezitím i jedním z nejoceňovanějších umělců světa. Britský sprejer Banksy napsal kus dějin umění," předesílá deník PNP k výstavě, která v pátek začíná v Galerii Kronsbein v Mnichově. Je na ní asi 45 děl tohoto umělce streetartu. Je to první rozsáhlejší výstava autora v Německu. K vidění tu jsou například klíčové motivy tajemných a velmi politických sprejů jako "Girl With Balloon" či "Paparazzi Rat". Všechny obrazy pocházejí z privátní sbírky autorova otce a jsou momentálně neprodejné. "Banksy je pro nás nejgeniálnější tvůrce pouličního umění," říká Kronsbeinová a dodává, že nikdo ho nezná, nikdo neví, kdy zase něco vytvoří…

O Banksym se opravdu moc neví, má mu být asi 40 let a musí pocházet od Bristolu. Jeho „zlověstné a také společenskokritické parodie" Dismaland přilákaly loni do západoanglického Weston-super-Mare tisíce návštěvníků, což městečku přineslo milionový zisk, zmiňuje PNP.