Kliknutím zvětšíteJeho aktivita se ještě zvýšila, když šel v roce 2004 do důchodu a měl na svou vášeň víc času. Objížďí krajinu na kole a nalezený zlořád ukládá na malá sběrná místa, odkud jeho plastikové pytle později odváží městský sběrný dvůr. Během let byly jeho trasy stále delší a dnes pole jeho působnosti sahá až k hranicím obcí Schwand, Überackern, Burgkirchen a Neukirchen. A taky od Osternbergu podél Innu…
Říká, že mu nejde jen o očistu znesvěcené přírody, ale i o mnoho zvířat, která zabíjí umělohmotný odpad. „Nacházím stále znovu bobry a ptáky, které přitahují zbytky sladkých nápojů v plastových láhvích, kousky obalu pozřou a v bolestech uhynou,“ říká. Požaduje proto zavedení zálohy na tyto nádoby, na sklo i na dózy. Kontroly by měly být přísnější a hříšníci příslušně trestáni. Dohled by se neměl vyhýbat ani nakládání s odpady v supermarketech, firmách a v zemědělství.
„Zejména teď o pěkných jarních dnech je neúnavný sběrač hodně na kole, aby osobním dílem přispěl domácímu životnímu prostředí. Přitom to bohužel vypadá tak, jako by mu práce jen tak rychle nedošla,“ uzavírá list.
Od mámy až po dvacítce
V Rakousku se děti stěhují od rodičů průměrně ve 21,4 roku, zaznamenal Volksblatt. Dcery se osamostatňují ve 20,8 roku, synové ve 22 letech. Kdyby bylo podle rodičů, měli by mladí opouštět hnízda až ve 25,2 roku života (dle matek ve 26,7, dle otců ve 24,1). 53 procent rodičů uvedlo, že děti u nich mohou zůstat tak dlouho, jak chtějí.
Už 117 mrtvých na silnicích
Do 6. května zahynulo v Rakousku při dopravním provozu 117 lidí, o sedm procent víc než loni, uvedl Volksblatt. Nejvíc obětí bylo v Dolních Rakousích – 31, pak v Horních Rakousích (21). Zemřelo 20 motocyklistů, v Horních Rakousích pět.
V Bavorsku zaznamenala policie loni více než 2,65 milionu dopravních přestupků, z toho 1,2 milionu překročením povolené rychlosti. Pod vlivem drog bylo přistiženo 6180 řidičů, meziročně o 650 víc. V zemi došlo ke 8996 nehodám, na kterých se podíleli motorkáři, tedy každých 58 minut k jedné. Zahynulo při nich 123 motocyklistů, z toho 110 mimo obec, zraněno jich bylo 7880. Na pokutách vybrala policie celkově 131 milionů eur.
Opět omezený průjezd
Tyrolská zemská vláda vyhlásila od pátečních pěti hodin ráno tzv. blokové odbavování kamionů na Inntalské dálnici – dál na jih pouštěla maximálně 250 vozidel za hodinu. Na německé straně hranice dirigovala policie osobní automobily do levého pruhu podél čekajících náklaďáků, jejichž kolona měřila víc než 20 kilometrů. Omezení, které má bránit kalamitním situacím v tyrolských údolích, bylo uplatněno v uplynulém týdnu už potřetí.
Divoké husy se šíří
V Bavorsku se každým rokem usazuje víc divokých husí, konstatuje PNP. Stoupají především stavy husí šedých, ale přírůstky jsou i u kanadských a nilských druhů. „Způsobují citelné škody na kulturách,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství. Přibývá stížností na silné znečisťování turisticky využívaných zelených ploch v rekreačních oblastech nebo okolí jezer.jejich trusem.
K lepší obraně proti dalšímu rozšiřování divokých husí podporuje ministerstvo od konce roku 2014 projekt zemského úřadu zemědělství a lesnictví každoročně kolem 75 000 eur. Experti hledají smysluplný management divokých husí v Bavorsku, v týmech jsou zemědělci, myslivci, ochránci přírody a úředníci. „První zjištění ukazují, že ať lovení, odhánění, manipulování s vejci či další jednotlivá opatření sama o sobě nestačí. Musí být vždycky kombinace více postupů, vyvinutá speciálně pro každý region,“ uvádí vedoucí projektu Christian Wagner.
Spisovatelé na stážích
Dva bavorští autoři dostali ve stipendijním programu možnost pracovat jeden měsíc v Čechách, píše PNP. Luise Boegeová (33) z Würzburgu a Bernhard Setzwein (58) z Mnichova míří do Brna. Mezi srpnem a lednem se akce zúčastní pět německých spisovatelů, naopak pět českých autorů pojede do Lipska. Na konci pobytů má vzniknout text inspirovaný hostitelskými městy.
Stipendium obnáší tisíc eur, bydlení a volnou jízdu dopravními prostředky. Společné vystoupení německých a českých stipendistů je plánováno na lipský knižní veletrh 2019. Na německé straně se o program ucházelo 56 osob, v Čechách 29.
Když závodí voli…
Čtyři velbloudi a osm volů závodilo ve čtvrtek v Taufkirchenu u Mnichova na vzdálenost asi sto metrů v rámci oslav 125. výročí místního mládeneckého spolku. Dráhy jednotlivých druhů zvířat byly oddělené, píše PNP. Zvítězil vůl Maxi s jezdcem Alexem Hintermairem.
Jak řekl druhý předseda spolku Julius Ammereller, závod volů uspořádali už pár let po založení a znovu ke stému výročí, ale teď poprvé šli s nimi na start velbloudi, protože prý nesehnali tolik volů. Napřed uvažovali o psech, ale ti jsou moc malí, koně zase příliš rychlí, a pštrosy žádné nenašli. Nakonec uspěli na statku s velbloudy, kde pořádají túry na těchto zvířatech. Provozovatel byl nápadem nadšen, říká Hintermair.
Protože proti závodům protestovala organizace ochrany zvířat Peta a vyzývala obec a okresní úřad k zákazu akce, konal se tento podnik pod úředním dohledem, pokračuje pasovský list. Podle pořadatelů byl zapojen veterinární úřad, připraven na telefonu byl zvěrolékař. Voli dostali vlastní stan k ochraně před sluncem, dost krmiva a pití, zdůrazňuje předseda spolku.
Na snímku bojuje vlevo vítězný vůl Maxi s jezdcem Hintermairem s volem Bobbym vedeným Michaelem Winterhollerem.
Postaví památník spáleným knihám
Ještě letos má Mnichov dostat památník připomínající pálení knih nacisty v roce 1933, informuje PNP. Kulturní výbor města rozhodl realizovat návrh amerického tvůrce Arnolda Dreyblatta s názvem „Černá listina“.
Dílo má stát před státní sbírkou antického umění na Königsplatzu, na pravděpodobném místě, kde nacisté tehdy knihy pálili. Na písčitém podkladě má 359 knižních titulů tehdy hanobených autorů vytvořit spirálu o 9600 písmenech v průměru osm metrů. K realizaci je připraven rozpočet 120 000 eur.
Ortodoxní chrám v Bavorech
Metropolita a arcibiskup rumunsko-ortodoxní církve v Německu, Rakousku, střední a severní Evropě Serafim Joantà z Norimberka předal ve čtvrtek v hornobavorském Traunreutu k užívání kostel z dubového a smrkového dřeva, který financovali takřka výlučně ze sbírek věřící, uvedla PNP.
Podle listu kostel postavili speciálně kvalifikovaní tesaři z Rumunska podle vzoru dřevěných kostelíků z Maramurešského pohoří zařazených do světového kulturního dědictví. V celém Německu jsou dosud dva takové – v Bonnu a v Mnichově. Náklady 170 000 eur složili členové náboženské obce z darů. Pozemek o asi 1800 metrech čtverečních dala k dispozici obec Traunreut. Výstavu organizoval farář Konstantin Bartok, a starosta městečka Klaus Ritter nešetřil jeho chválou – je podle něho pozoruhodné, že farář z vlastní iniciativy a čistě za darované prostředky dokáže zbudovat kostel své víry. Něco zcela zvláštního je i stavba podle staleté tradice. Trámy byly nařezány v Rumunsku, dozdobeny řezbami a přepraveny do Traunreutu. Tam pak pět tesařů, kteří předtím postavili i zmíněné dva obdobné kostely v Německu, v práci pokračovalo za pomoci členů náboženské obce včetně faráře. Kostel je dlouhý 24 metry, široký osm metrů a ve věži vysoký 23 metry. Bartok upozornuje, že je celý stavěný dřevěnými spoji, bez hřebů. Má být vysvěcen 8. října.
Poplují jako Římané
Replika římské vojenské lodice z doby asi 100 let našeho letopočtu nalezené v roce 1986 v Manchingu u Ingolstadtu vyrazila po zhruba jednom roce výroby v sobotu 12. května z Erlangenu na svou prvoplavbu, píše PNP. Vědci Univerzity v Erlangenu-Norimberku a historik Boris Dreyer doufají, že člun jim přinese nové poznatky o antické stavbě plavidel a možnostech jejich nasazení v římské flotile. Po pokřtění měla její osádka dorazit v sobotu do Fürthu, v neděli do Norimberka.
„Vědci chtějí kromě jiného zjistit, jakou technikou asi 20 členů římské posádky veslovalo, jakou sílu museli vynaložit, jakou rychlost mohli vyvinout a jaké vzdálenosti urazit,“ pokračuje list. Podle Dreyera chtějí po Dunaji doplout pokud možno až do Černého moře, ale je to prý otázka nákladů. Jen výroba přišla na 97 000 eur, přičemž dřevo daroval a nechal vysušit lesní úřad.
Římské vraky, podle nichž je replika zhorovena, byly hlídkovými a doprovodnými čluny na středofranckých vodách a vyjížděly po Dunaji ke kontrole hranic. Byly dlouhé 15,7 až 16 metrů, široké 2,7 metru, ponor měly 70 centimetrů, 18-20 veslařů sedělo za sebou v odstupech 89 centimetrů. Rychlost byla až šest uzlů. Hřeby pro stavbu kopie byly na základě analýzy těch původních ručně kovány.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
