„Mnozí gastronomové přemýšlejí, jak by se mohlo snížit plýtvání potravinami," řekla Stefanie Heckelová, mluvčí německého svazu hotelů a gastronomie. Zmiňuje v té souvislosti pro nás jistě kuriózní cestu „pokutování" hostů za nedojedení pokrmu ve výši jednoho až dvou eur, jak to praktikují především asijské restauranty a bufety.

„V zásadě je předcházení tomuto odpadu velkým tématem i pro hornorakouskou gastronomii, ale o sankcionování hostů za zbytky na talíři neuvažujeme," říká v OÖN mluvčí hospodských Thomas Mayr-Stockinger. V zemi nyní běží testovací fáze s recyklovatelnými umělohmotnými boxy, do kterých si hosté mohou zabalit nesnědené jídlo a odnést si je domů.

Téma má podle Stockingera dvě stránky – na jedné vyžadují zákazníci pořádné porce, na druhé musí restauratéři zbytky obědů podle zákona termicky zpracovat. „To je samozřejmě stojí peníze," říká Mayr-Stockinger.

Rakousko a azylanté

Předseda rady pro migraci Heinz Fassmann řekl, že loňských 88 340 žádostí o azyl, tedy jako za posledních pět let dohromady, je „jednorázově zvládnutelných", ale za více takových let by se Rakousko ocitlo v „růstovém stresu". Takový příliv totiž vyžaduje víc bytů a vzdělávacích a pracovních míst, což není možné vytvářet neomezenou dobu. Proto má stanovení horní hranice 37 500 azylantů ročně za „reálněpoliticky srozumitelné", napsaly OÖN.

Čtou v tandemu

Projekt monitoringu čtení „v tandemu" běží v Horních Rakousích od roku 2010. Organizuje jej spolek pro interkulturní setkávání a zprostředkování kultury. Dobrovolní mentoři v jeho rámci přicházejí jedenkrát týdně vždy na jednu hodinu do lineckých základních škol a čtou si s jedním z žáků.

„Zvládnutí řeči je základem pro integraci a vzdělání. Nedostatečné znalosti němčiny a nezájem o čtení mají očekávané negativní důsledky pro vzdělávání, profesní vývoj a sociální integraci mladých lidí," říká radní pro vzdělávání Eva Schobesbergerová v buletinu města.
„Důsledkem mohou být jejich nezaměstnanost a vytlačení ze společnosti. Proto městu Linci obzvlášť záleží na odstraňování jazykových nedostatků už v dětském věku."

Momentálně se tohoto projektu účastní osmnáct lineckých škol. 135 „čtenářských tandemů" teď o prázdninách odpočívá, ale příští ročník se blíží a organizátoři hledají další mentory. Čekají na ně i děti, na které dosud dobrovolní pomocníci nevybyli.

Zemřel starosta Freistadtu

Na rakovinu zemřel v kruhu rodinném 50letý starosta Freistadtu Christian Jachs, dobře známý i řadě Jihočechů. „Život zasvětil politice," píší OÖN. Starostou byl od roku 2007 a v letech 2011-15 také členem Spolkové rady.

Uprchlíci nejsou konkurencí

Wido Geis z Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem nevidí žádný důvod k obavám, že běženci seberou pracovní příležitosti domácím občanům, píše PNP. „Jsou oprávněné jen ve výjimečných případech," řekl. Problém uprchlíků je podle něho ten, že velmi mnoho z nich nemá žádnou kvalifikaci a vůbec neumí německy. Konkurencí tedy mohou být jen těm domácím, kteří jsou málo kvalifikovaní a rovněž mají problémy s jazykem.

To, že počet zaměstnaných žadatelů o azyl je ještě hodně malý, odůvodňuje tento expert tím, že podnikatelé musejí jejich přijímání ospravedlňovat před vlastním osazenstvem. Přitom v tomto směru nesmí domácí uchazeče o zaměstnání znevýhodňovat – a většina uprchlíků požadavky na zaměstnání nesplňuje.

Ladí jim psychiku

Prožité násilí, útěk, dezorientace v nové zemi – mnoho uprchlíků si tyto psychické zátěže přináší do Německa. Těch se ujímá nový projekt organizace MedHilfe v Pasově, informuje PNP.

Toto sdružení vzniklo původně proto, aby přijíždějícím běžencům poskytlo lékařskou pomoc především na nádraží. To už není třeba, ale MedHilfe nezůstala nečinná - vytvořila síť k psychologické péči o uprchlíky. „Projekt je ještě v dětských botičkách," uvádí list. Jak iniciátorka Angelika Metzger-Weiserová říká, na jedné straně je mnoho uprchlíků traumatizováno zážitky ve své vlasti i při útěku, jiní mají problémy s depresemi. „Často jsou frustrováni dlouhotrvajícím řízením, obavou, že budou odsunuti. Nesmí pracovat, posedávají a čekají.
Jsou ve slepé uličce," vysvětluje. „Proto jim připadá také těžké se sebrat a přispět k integraci – jít do kurzu němčiny, vzít nabídky…"
Cílem iniciativy je profesionální pomocí je z této spirály ke dnu vytrhnout. Důležité podle Weiserové ovšem je, aby tím netrpěla péče o německé pacienty – už tak je příliš málo terapeutických míst zejména pro mladistvé. Zdůrazňuje, že členové MedHilfe uprchlíky s akutními problémy opatrují dobrovolně mimo svých normálních ordinačních hodin. Nejde o celoplošné pokrytí potřeb, ale o vstupní místo pro případy nouze.

Nebezpečné náklaďáky

Řidiči nákladních aut loni měli na německých silnicích 19 260 nehod s mrtvými a zraněnými. Meziročně je to nárůst 1,4 procenta. O život přišlo při nehodách kamionů a nákladních vozidel přes 3,5 tuny 82 lidí. Automotoklub (ADAC) zdůrazňuje, že obzvlášť mnoho nehod s obětmi se stává na konci kolon a zácp, protože dojíždějící unavení nebo nesoustředění řidiči nestačí reagovat a brzdit. ADAC proto požaduje především zvýšit počet silničních kontrol. Loni při nich orgány zkontrolovaly přes půl milionu náklaďáků. U každého třetího zjistili nedodržení přestávek v řízení.

Ikea už nereklamuje věčně

Před dvěma roky vešla německá Ikea do titulků oznámením, že zakoupené zboží bude přijímat zpátky bez udání důvodu a vracet zaplacenou kupní cenu časově neomezeně. Předtím byla její záruka jen tříměsíční. V budoucnu má být při nákupech od 1. září 2016 obvyklá reklamační doba jednoho roku, píše PNP. Německé filiálky se tak srovnají s globální směrnici koncernu.

„Zjistili jsme, že naši klienti vůbec nepotřebují tak dlouhé lhůty k vracení zboží," říká v PNP manažer Ikey v Německu pro spokojenost zákazníků Klaus Cholewa. „Přes 90 procent zákazníků, kteří chtějí artikl vyměnit, přichází v prvních dvou až třech měsících po koupi." Najčastěji lidé vracejí zboží v hodnotě těsně nad deset eur, tedy většinou spontánní koupě, které se posléze doma už tak nelíbily.

Oplotí Oktoberfest?

Mnichovské slavnosti piva 2016 budou nejspíš chráněny plotem. Podle policejního preźidenta Hubertuse Andrä by kontroly na vstupech mohly být účinné jen za předpokladu, že nebudou žádná otevřená „křídla". Proto bude třeba zajistit proti útokům celý areál výstaviště na Theresienwiese. Město Mnichov nechce tyto plány zatím dementovat ani potvrdit, píše PNP.

Víc bezpečnostních stráží

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) chce výrazně rozšířit bezpečnostní stráž v zemi. Ve 129 městech a obcích nyní hlídkuje 780 dobrovolníků, mužů i žen. Do roku 2020 by jich podle představ ministra mělo být 1500. „Potřebujeme kulturu nepřehlížení. Ať občané chrání občany! K tomu nepotřebujeme žádnou domobranu nebo jiné bláznivé ideje," řekl.

Bezpečnostní stráž nemá být pomocnou policií, ani prodlouženou rukou policie. Při hrozícím nebezpečí z prodlení má být zmocněna ke zjištění osobních dat, vykázání rušitele pořádku z místa a podezřelé z trestných činů zadržet. Podezřelé okolnosti by měla rychle rádiem předat. Zásah ale je a zůstane podle Herrmanna úkolem policie.

Loni bylo k této službě přijato třináct ze 60 uchazečů. Zájemci mají být ve věku 18 až 60 let, s uzavřeným školním nebo pracovním vzděláním a s dobrou pověstí. Budou povinni sloužit zhruba deset hodin za měsíc, na odškodnění nákladů mají dostávat osm eur za hodinu. Po 40hodinovém kursu chodí hlídkovat ve dvou.

Rekordně má syfilis

Počet registrovaných případů syfilis v Bavorsku dosáhl loni rekordu 952 diagnóz. Je to nejvíc od založení povinnosti tohoto zjišťování v roce 2001. Tehdy bylo v zemi 159 případů. Od roku 2009 počet infikovaných vzrostl ze 378 na 859 v roce 2014 a loni jich bylo opět víc. V celém Německu bylo loni hlášeno 6834 nemocných syfilisem, rok předtím 5726.