Adam je nespokojen se správou parku, dodává PNP. Mluvčí okresního úřadu se k věci nechtěl vyjádřit s tím, že jde o soukromou záležitost pana hejtmana.

Správa národního parku chce ve vysokých polohách Bavorského lesa vymezit další bezzásahové zóny. To porušuje rozhodnutí zemského sněmu, kritizuje Demmelbauer. Občanské hnutí se obává, že kůrovec zničí stromy na obrovských plochách, pokud člověk ponechá přírodu jejímu běhu, uvádí list.

Investují v cizině

V Rakousku se za první pololetí usídlilo a investovalo o 30 procent víc podnikatelských subjektů ze zahraničí, napsal linecký deník Volksblatt. Ve spolupráci s regionálními společnostmi bylo realizováno 114 projektů. Největší zájem byl opět o Vídeň, kam zamířilo dalších 53 cizích firem. Horní Rakousy s deseti přírůstky zaujímají za Korutany třetí místo  Celkově jde především o společnosti z Německa, ale velký podíl mají také firmy z východní a jižní Evropy. Celkově zahraniční společnosti investovaly letos v Rakousku už 180 milionů eur. Počet nově vytvořených pracovních příležitostí stoupl ze 637 na 905.

Nespokojení hospodští

Hornorakouští gastronomové dál burcují na poplach – zachování typických venkovských hospod je prý ohroženo, píše Volksblatt. Podle nového předsedy odboru restaurací v zemské Hospodářské komoře Thomase Mayr-Stockingera pokračuje zanikání provozoven v malých místech. Více než polovina dotázaných starostů uvedla, že v jejich obci v posledních deseti letech zavřela nejméně jedna tradiční hospoda. Odhadují, že v příštích letech skončí další. Experti hovoří o silných strukturálních proměnách v gastronomii. Podle Petera Paula Frömmela se šíří trend braní nápojů a jídla s sebou. Oba představitelé kritizují množící se byrokracii, která hospodské zatěžuje. „Potřebujeme víc času pro hosty, nechceme trávit čas v kancelářích," říká Stockinger, který provozuje restaurant v Ansfeldenu. Trnem v oku jsou je také přibývající počet různých slavností spolků a klubů, které jsou podle nich pořádány „pod pláštíkem obecné prospěšnosti" a proto daňově zvýhodňovány. „Mayr-Stockinger požaduje v té souvislosti daňovou úlevu pro hospodské na venkově," uzavírá Volksblatt a cituje předsedu sekce gastronomie: „Kromě toho by měl být každý, kdo svou oslavu uspořádá v restauraci, odměněn například ve formě odpisu takových nákladů z daní."

Už nestávkují

Bavorští cestující hromadnou dopravou už se nemusí obávat dalších stávek řidičů autobusů a tramvají. Po varovných stávkách odborového svazu Verdi v oblastech Norimberka, Augsburgu, Mnichova a Řezna se odbory a obce v pátek ve čtvrtém kole vyjednávání v Norimberku dohodly na značném zvýšení jejich mezd, píše PNP. Stoupnou zpětně od 1. června o tři procenta, minimálně ale o 90 eur. Po roce bude následovat další zvýšení o 2,4 procenta. Zvýší se příplatky za směny a zavedeno bude jednotně pro všechny 30 dnů dovolené. Řidiči v „trhané" směně s více než dvouhodinovou přestávkou dostanou o dvě eura vyšší příplatky, atd. „Dohoda platí pro asi 6600 zaměstnanců hromadné dopravy v Bavorsku," uzavírá PNP. V říjnu budou odbory a obce jednat o tzv. zdravotním volnu a dalších vylepšeních pro starší zaměstnance.

Závadová láhev „1488"

Série procesů podle zákona proti propagaci nacismu u Okresního soudu v Riedu neustává. V pátek se před ním zodpovídal 25letý muž z okresu Braunau. Za propagaci nacismu byl odsouzen už v roce 2007. Nyní byl stíhán za to, že na facebookové stránce zveřejnil pivní etiketu s neonacistickým kódem „1488". „Tato číselná zkratka je pravicovými extremisty často užívána a znamená ,Musíme zajistit existenci našeho národa a budoucnost bílých dětí´, a dále pozdrav Heil Hitler," píše deník OÖN. Kromě toho obviněný na internetové platformě zveřejnil písně „Árijské dítě" a „Nigger" pravicové rockové skupiny Landser.

„Byli jsme na pivní ochutnávce v jednom pivovaru. Bylo tam mezi 500 a 1000 různých piv. Více etiket jsme si nafotografovali a tohle pivo bylo holt mezi nimi," hájil se. Z pravicové extremistické scény prý odešel v sedmnácti letech a už s ní nechce mít nic společného. K příspěvku na své facebookové stránce měl také vysvětlení – to prý byl virus, on toto video nesdílel, a kromě toho prý s počítačem ani neumí dost dobře zacházet…

Tím rozzlobil státní zástupkyni, která mu předestřela, že jedním z jeho uživatelských hesel bylo právě „1488". Kromě toho byly v jeho bytě nalezeny nosiče se závadovým obsahem. Senát po poradě mladého muže obžaloby zprostil. Rozsudek není pravomocný.

Azylanti za humny

Péči o azylanty, kteří často v Rakousku čekají často léta na rozhodnutí, si mezi sebou přehazují spolková a zemské vlády. „Měřeno podle počtu obyvatel by Horní Rakousy musely ubytovat 16,8 procenta všech uchazečů o azyl v Rakousku, což je více než 4000 lidí," uvedl  Karl-Heinz Grundböck z ministerstva vnitra. Ve skutečnosti jich je v této zemi ale méně než 3400. Tím jsou Horní Rakousy předposlední před Tyrolskem. Přijímací kvóty splňují jen Vídeň a Dolní Rakousy s lágrem Traiskirchen. Sankce za nedodržení poměru nejsou, ale ty země, které své číslo neplní, musejí dál do přerozdělovací pokladny platit stoprocentní výši svého vypočítaného podílu. Přebytek pak dostanou země, které svůj příděl převýší.

Horní Rakousy ovšem dál hledají možnosti, jak své ubytovací povinnosti dostát. Jak řekla příslušná zemská radní Gertraud Jahnová, pro červenec se podařilo najít 81 nových míst a v srpnu má přibýt dalších 51. Kde, to zatím uvést nechce. Mělo by to být na venkově, protože ve městech ceny nemovitostí a nájmů projekt příliš zdražují, a venkov se zase brání. Sto žadatelů o azyl má nyní navíc „na cestě" vyřízení žádostí,  takže o ně by se „přetlak" snížil.

Protestují dál

Asi 20členná skupina azylantů z Etiopie, Afghánistánu a Iránu před týdnem obsadila spolkový úřad pro migraci v Norimberku a pět dní držela hladovku. Tu přerušila po nabídce starosty města Ulricha Malého a prezidenta úřadu pro migraci Manfreda Schmidta k rozhovorům, ty ale po třech hodinách zkrachovaly, jak obě strany oznámily v sobotu. „Neustoupíme, dokud se pro nás něco neudělá," řekl mluvčí utečenců Naquib Hakimi.

Žít jako Keltové

Skupina historiků a řemeslníků se letos opět nastěhuje dvakrát vždy na týden do keltské vesničky Mitterkirchen, aby zkusila žít jako Keltové kdysi. Jejich „tlupu"  budou při přípravě stravy či výrobě bronzových šperků atd. moci sledovat běžní návštěvníci skanzenu a s odborníky si promluvit.

„Keltská vesnička s jejími kozami, budovami a pláckem je pro nás ideálním prostředím k hledání způsobů života našich předků," míní v deníku OÖN Helga Rösel-Mautendorferová, která jako vědecká pracovnice a odbornice na textilie s projektem léta spolupracuje. „Návštěvníci tak získají představu, jak drahocenné musely být pro lidi hallstattské doby  mnohé předměty a materiály," potvrzuje archeoložka  Jutta Leskovarová z hornorakouského Zemského muzea a připomíná, že výroba dvou metrů tkané látky trvala minimálně dva měsíce…

Akce běží od soboty do 20. července a od 16. do 24. srpna. Skanzen je otevřen denně od 9 do 17 hodin, prohlídky s průvodcem vyrážejí v 11 a 14 h. Informace na www.prunkwagenundhirsebrei.blogspot.com.

Ilustrační foto.Zač je u sousedů voda z kohoutku?

Zda bude rakouský hospodský něco požadovat za pitnou vodu z kohoutku, kterou si host objedná, případně kolik, to záleží jen na něm, píše deník OÖN. Podle toho jsou také značně diferencovány ceny této služby v Horních Rakousích.

„Velká část  gastronomů podává sklenici vody zdarma. Jsou ale také excesy jako v lineckém lokále, kde litr vody z veřejné sítě stojí 2,40 eura," rozvádí list ze zjištění resortu ochrany konzumentů. V Linci bylo kontrolováno 22 podniků. V sedmnácti za sklenici vody nechtěli nic, ve čtyřech stála od 40 centů do 2,40 eura za litr. Ve zbývajícím podniku hostovi řekli, že vodu nepodávají. Ve Welsu neúčtovalo nic šest z devíti provozoven, v jedné chtěli 20 centů bez ohledu na množství, ve dvou požadovali 30 až 50 centů, pokud si host nic dalšího neobjednal. Ve Steyru požadovali čtyři z jedenáctí kontrolovaných od 30 do 60 centů. V okresech Vöcklabruck, Gmunden, Linec venkov, Perg a Steyr venkov bylo testováno 56 podniků. V sedmnácti nebyla voda zdarma – stála 30 centů až 1,60 eura za litr.

„Ty podniky které za vodu něco požadovaly, argumentovaly nezbytným úkonem služby (servis, mytí nádobí)," píší OÖN. „V mnoha provozovnách je voda zdarma, pokud je také konzumováno něco k jídlu."

Resort ochrany zjišťoval také, zda je něco účtováno za vodu z kohoutku, která je užita k ředění, ke „střiku" nápojů. 42 podniků za ni chtělo od deseti centů do jednoho eura.

„Pro účtování vody z kohoutku ve výši ceny minerální vody v gastronomii nemám nejmenší porozumění. To je kšeftařina, v Horních Rakousích ale potěšitelně jen absolutně výjimečná," shrnul zemský rada (taky) pro ochranu spotřebitele Rudolf Anschober.

Z nádraží je muzeum.Bývalé nádraží jako „přírodní park"

V bývalém pohraničním nádraží v Bavorské Železné Rudě v okrese Regen ve čtvrtek bavorský ministr životního prostředí Marcel Huber a předseda rady Národního parku Bavorský les Heinrich Schmidt otevřeli nové krajinné muzeum s názvem  "NaturparkWelten". Zřídil je Spolek Národního parku Bavorský les nákladem zhruba 5,4 milionu eur, píše deník PNP.

Spolek získal historické nádraží v září 2006 od Německých drah (DB). Po nashromáždění potřebných sponzorských příspěvků začaly v roce 2010 nákladné sanační práce, když předtím byla nemovitost vyčistěna a částečně odstrojena. Nyní byly na ploše asi jednoho tisíce metrů čtverečních instalovány výstavy, které jsou od včerejška přístupné denně s výjimkou pondělí od 9.30 do 16.30 hodiny, pokračuje list.

Přibližuje, že pětipodlažní budova (se započítáním sklepních prostor a střešní vestavby) byla postavena přímo na hranici s německým a českým křídlem.

Dost bohatý stát

Bavorsko loni vydalo na dávky sociální pomoci 3,96 miliardy eur. To je o 5,4 procenta víc než předloni, zaznamenal deník PNP. Čisté výdaje v této rozpočtové položce činily 3,40 miliardy.

Největší díl připadl na pomoc postiženým při rehabilitaci a zařazení do trhu práce – dosáhla 2,05 miliardy. Následují výdaje na základní zajištění ve stáří a při snížené pracovní schopnosti (515,8 milionu), dávky pečovatelské (425,9 milionu), podpory na živobytí (150,4 milionu) a na zajištění zdravotní péče (88,9 milionu – včetně náhrad zdravotnickým pojišťovnám při převzetí hrazení léčení lidí bez prostředků).

V roce 2008 činily hrubé výdaje na dávky sociální pomoci v Bavorsku 3,05 miliardy. Během pěti let tedy vzrostly o miliardu. „Důvody nárůstu statistika nevyhodnocuje," uvádí pasovský list. Největší částky připadly na Horní Bavorsko – 1,45 miliardy.