Jméno a datum jsou vyryty na prstýnku, který o minulém víkendu našel pracovník kláštera St. Florian. Správa se teď pokouší majitele najít pomocí sociálních sítí. Výzva měla velký ohlas, sdílelo ji už na 1800 uživatelů, ale dotyčný nešťastník zatím objeven nebyl. Pokud ho tedy novomanželka po ztrátě prstýnku nezabila…

Dostavují výtahy

Dostavbu výtahů v bytových domech o více než třech podlažích podporuje město Linec od roku 1996 do výše 30 procent potřebných nákladů. Dotuje i zřizování pohyblivých schodů. Aktuálně město uvolnilo 870 000 eur pro dostavbu 24 dalších zdviží, čímž se jejich počet zvýší na 1489. Dalších 28 čeká na stavební povolení. Náklady na jednu se pohybují od 100 000 do 150 000 eur. Od roku 1996 na tyto úpravy Linec přispěl celkem 46 miliony eur.

Dopadli chuligána

Zadržen na letišti cestou na fotbal.Zdroj: Deník/repro PNP

Policie na letišti v Mnichově zadržela ve čtvrtek 31letého ruského „chuligána“, který byl mezinárodně hledán od fotbalového mistrovství Evropy 2016 ve Francii, píše PNP. Je důvodně podezřelý, že byl účastníkem masové rvačky fanoušků v Marseille před prvním utkáním skupiny mezi Ruskem a Anglií. Při tom měl s dalšími kumpány těžce zranit 51letého příznivce anglického týmu, který při konfliktu utrpěl zlomeniny a zranění mozku a plic.

Po incidentu vytvořili angličtí a francouzští policisté vyšetřovací skupinu, která asi po roce a půl odhalila identitu podezřelého. Začátkem prosince 2017 soudkyně vyššího soudu v Marseille na něho vydala zatykač pro úmyslný pokus zabití a pro těžké ublížení na zdraví.

Ve čtvrtek ho dopadla policie na mnichovském letišti, kde chtěl přestoupit při letu z Moskvy do Bilbaa k zápasu evropské ligy mezi Atletikem a Spartakem Moskva. Má stanout před vazebním soudcem v Erdingu a pak ve věznici Stadelheim čekat na vydání do Francie. Může být odsouzen až k 15 letům vězení.

Stůl chudých jen pro Němce?

O charitativních „stolech chudých“, kde jsou rozdávány potravinové dary, přebytky výrobců a obchodníků, lidem na hranici životního minima, jsme na našem webu informovali v minulých dnech. Z Essenu v Porúří ve čtvrtek přišla zpráva, že tamní humanitární organizace, která toto zařízení provozuje, bude nově do své kartotéky potřebných zapisovat už jen občany s německým pasem, napsala PNP. „Důvodem je, že podíl migrantů mezi nimi vystoupil už na tři čtvrtiny,“ citoval pasovský list předsedu spolku Jörga Sartora. Ten vysvětlil, že chtějí, aby k nim dál chodila „i německá babička“ – v minulých dvou letech podle něho starší uživatelky stolu a matky samoživitelky „padly za oběť postupnému vytlačovacímu procesu“. Nové opatření má trvat tak dlouho, než se „váhy“ znovu srovnají.

Jiný přístup zatím zvolili v Düsseldorfu, jehož „stolní“ mluvčí říká, že u nich platí potřebnost, ne původ, dodává list.

Kluby mají pykat za fanoušky

Vrchní správní soud v Brémách rozhodl, že se Německá fotbalová liga (DFL), a tím i její kluby, mají podílet na nákladech zesíleného policejního nasazení při „rizikových“ utkáních s potenciálem násilných výtržností fanoušků, píše PNP. Soud potvrdil jako správný platební výměr, který spolková země Brémy vystavila z tohoto důvodu DFL po utkání Werder-Hamburk v dubnu 2015 ve výši 425 000 eur. Od roku 2015 takové „složenky“ posílá pravidelně a nárokuje už celkem dva miliony.

Pasovský list vysvětluje, že v podstatě jde o otázku, zda se profesionální fotbal má podílet na vícenákladech zesílených policejních zásahů při rizikových utkáních. Prezidentka soudu Ilsemarie Meyerová ve více než hodinovém odůvodnění rozsudku řekla, že požadavek Brém je přiměřený. Na DFL je třeba nahlížet jako na spolupořadatele a Brémy ji proto mohou přibrat k úhradě nákladů. „Ty jsou v tomto případě sice značné, ale odpovídají poskytnutému výkonu veřejné služby,“ řekla Meyerová, která připomněla orientaci takových velkých akcí na zisk. Fotbalová utkání jsou podle ní ekonomicky úspěšná i díky bezpečnostní práci policie.

Senátor pro bezpečnost Ulrich Mäurer rozhodnutí považuje za velké vítězství. Podle něho „liga dělá miliardové obraty a platí milionové platy, ale daňový poplatník má sám hradit náklady bezpečnostních opatření“. DFL už oznámila, že podá kasační stížnost ke Spolkovému správnímu soudu. „Fotbal není viníkem násilností a veřejná bezpečnost je jedním ze základních úkolů státu,“ řekl prezident DFL Reinhard Rauball. Obdobně to vidí prezident Německého fotbalového svazu Reinhard Grindel: „Fotbal není výtržník, výtržníky jsou násilníci, kteří fotbalové platformy využívají. Boj proti násilnostem nesmí být privatizován a komercionalizován, nýbrž je úkolem policie,“ uvedl.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann míní, že „pro Bavorsko praxe takových výměrů klubům nebo svazu za náklady policejního nasazení při utkáních nepřichází v úvahu“. „Příslušnosti jsou jasně dány. Starat se o bezpečnost a pořádek ve veřejném prostoru je úkolem policie. Když fanoušek hostů bude dělat randál v centru města, za to nemůže být volán k odpovědnosti domácí klub.“ Je třeba prý efektivněji donutit tyto násilníky, aby náklady zásahů uhradili oni.

Česko 42. v „nekorupci“

Linecký Volksblatt informoval o indexu „(ne)korupčnosti“ (CPI) 180 zemí světa v uplynulém roce, který sestavuje Transparency International. Vede jej Nový Zéland se „skóre“ 89 před Dánskem 88, Finskem, Norskem a Švýcarskem 85, Singapurem, Švédskem 84, Kanadou, Lucemburskem, Nizozemskem, Británii 83 a Německem 81. Rakousko je spolu s Belgií a USA šestnácté se 75 body. Z východního bloku je 21. Estonsko 71, 34. Slovinsko 61, 36. Polsko 60. Česká republika je společně s Kyprem, Dominikou v Malých Antilách a Španělskem na 42.místě s 57 b., Slovensko padesáté s Mauriciem a Itálií s 50 b. Z dalších zajímavých umístění: 130. Ukrajina 30, 135. Rusko 29, 136. Bangladéš 28, 177. Afghánistán 15, 178. Sýrie 14, 179. Jižní Súdán 12, 180 Somálsko 9.

Širokorozchodná až do Vídně?

Nová rakouská vláda chce znovu „popostrčit“ dlouholetý záměr prodloužení transsibiřské širokorozchodné železnice až do vídeňského prostoru – s překladištěm na normální „EU“-kolej pravděpodobně v Parndorfu, píše Volksblatt. Ve středu podepsaly ÖBB a ruská státní železnice dodatečná ujednání k dosavadní dohodě. „Úřední povolení stavby rakouského úseku vidí ministr dopravy Norbert Hofer v řádu let, v žádném případě desetiletí jako u jiných velkých projektů,“ uvádí list. „Chceme na této trati jezdit v roce 2033,“ dodal ministr a ujišťoval, že Rakousku se tento projekt bude mnohonásobně rentovat. Jeho ruský kolega Maxim Sokolov a šéf ruských drah Oleg Belozerov zdůrazňovali strategický význam koridoru a přesvědčení, že se jim podaří získat pro něj mezinárodně známé investory a fondy. Věří, že i z Asie.

Už před lety podepsala podle lineckého listu společný záměr této trati výlučně pro dopravu nákladů vedení železnic Ruska, Ukrajiny, Slovenska a Rakouska. Už bylo opatřeno několik studií proveditelnosti, začíná se s posudky vlivu stavby na životní prostředí v Rakousku a na Slovensku. Kolik má „širokorozchodná“ pod projektovým názvem Nová hedvábná cesta navazující na čínské koleje stát, se zatím neví. Podle dosavadních studií má být jednokolejná vysokorychlostní trať Košice-Vídeň budována od konce roku 2024. Tento úsek dlouhý 400 kilometrů má podle studie z léta přijít na 6,5 miliardy eur.

Řidiče busů kosí chřipka

Pětina řidičů autobusů v Řeznu stůně, většina pravděpodobně s chřipkou, píše PNP. Několik linek ve městě muselo „naředit“ provoz. Také v Pasově je situace komplikovaná, onemocnělo jedenáct z 55 řidičů městské dopravy, řekl provozní vedoucí městského dopravního podniku Wilhelm Fritz. „Výpadek jsme zatím ještě mohli vyrovnat řidiči, kteří jsou jinak zařazeni v dílnách nebo v kancelářích, nebo lidmi od subdodavatelů,“ dodal. Doufá ale, že chřipková vlna brzy opadne.

Pasov samotářů

Osaměle žije 52,3 procenta Pasovských, uvádí PNP z čísel společnosti pro výzkum trhu GfK. V celospolkovém srovnání je město čtvrté v největším počtu „singlů“. Vede Řezno 56,4 % před Würzburgem 53,5 a Lipskem 52,6 %. V Pasově obyvatelstvo pravděpodobně „naředila“ stále rostoucí univerzita, kterou dnes studuje už kolem 12 580 posluchačů.

Sousedé, dobří počtáři

Rakouské ministerstvo školství vyhodnotilo test znalostí žáků osmých tříd. Horní Rakousy v něm loni stejně jako v roce 2012 dosáhly výsledků lepších než celostátní průměr, zaznamenal Volksblatt. V matematice jejich žáci dokonce vyhráli s 554 body (o šest víc než před pěti lety) před Solnohradskem 550, Štýrskem 549 a Tyrolskem 542. Chlapci v počtech byli lepší než děvčata. Celorakouský průměr byl 542 body, nejhorší skončila Vídeň s 520. Ve srovnání s rokem 2012 v hornorakouských školách poklesl podíl žáků takzvané rizikové skupiny a o dvě procenta přibylo dětí, kteří vzdělanostní standard převýšily.

V celém státě bylo loni v květnu testováno více než 72 000 žáků, 52 procent školáků dosáhlo standardní úrovně (v Horních Rakousích 56 %). Ještě lepší výsledky mělo šest procent dětí, v Horních Rakousích osm procent. Na druhém konci škály, v počtu těch, „kteří zvládají nejjednodušší matematické úlohy jen s námahou a nemají standardní úroveň“, je v celém Rakousku 15 %, u našich jižních sousedů ale jen 12 %, nejméně v celé republice.

Chtěl, aby potratila

Protože své 34leté těhotné přítelkyni podle přesvědčení úředního soudu v Ansbachu 31letý muž přidal v létě 2016 tajně do jídla potratovou pilulku, byl potrestán patnácti měsíci odnětí svobody podmíněně. Žalobce požadoval rok nepodmíněně, píše PNP. Muž čin popíral, obhajoba žádala jeho zproštění obžaloby – přípravek proti početí prý držel, ale nebylo prokázáno, že jej partnerce podal. Že jej žena požila, prokázala analýza jejích vlasů. Snědla ale jen část porce. V polovině září 2016 porodila zdravé dítě.

Čtvrtina nechce náboženství

Každý čtvrtý v Bavorsku odmítá vyučování náboženství na školách, píše PNP.z průzkumu agentury výzkumu veřejného mínění Kantar Emnid na objednávku evangelické církve. Odůvodňují to tím, že podle nich je víra soukromou věcí, nebo že dnes už nemá význam. 65 procent dotazovaných je naopak pro náboženství jako školní předmět, protože učí důležitým hodnotám. Z evangelíků je o tom přesvědčeno 80 procent rodičů. Dotazováno bylo tisíc občanů, ne všichni z nich věřící.

Pád na ledu neodškodní

V roce 2010 vyšel muž v Mnichově z nájemního domu, kde bylela jeho přítelkyně, a s prvním krokem uklouzl na ledu na žulových kostkách chodníku těsně přiléhajícího k budově. Zranil si koleno a na následky podle jeho advokáta dodnes trpí. Zažaloval tedy nejprve město a pak také majitelku nemovitosti o náhradu škody 4291,20 eura a na bolestné.“v přiměřené výši“.

U prvních instancí neuspěl a ve středu u Nejvyššího soudu v Karlsruhe také ne. Ten řekl, že majitelka domu není za nehodu odpovědná. Generálně končí její úklidová a posypová povinnost na hranici jejího pozemku, potvrdil soud. Za úklid veřejného chodníku je odpovědné město a povinnosti se také „poslušně“ zhostilo, ovšem způsobem, který byl i podle Nejvyššího soudu obvyklý a přípustný, tedy nikoliv očištěním celé šířky chodníku, ale jen asi 1,20 metru širokého pásu uprostřed. Mezi vchodovými dveřmi domu a předpisově posypaným pruhem komunikace pro chodce tedy zbývala malá kluzká plocha, na níž muž upadl.

„Jistě jsou takové situace především ve velkoměstech houfné,“ řekla právní referentka svazu vlastníků nemovitostí Julia Wagnerová. Většinou se ale podle ní nic nestalo. Advokát žalobce namítal, že se přece nemůže stát, aby byla na chodníku „země nikoho“, k níž není nikdo příslušný, ale nejvyšší soud uzavřel, že se to přesto stát může, pokračuje pasovský list. Cituje Karin Milgerovou, předsedkyni senátu, že „není žádný nárok na absolutní bezpečnost a na vyloučení veškerých nebezpečí“. Dalo se podle ní od muže právem očekávat, že úzký, neuklizený pruh chodníku překoná s požadovanou opatrností. „Jeden či dva kroky by k tomu stačily,“ řekla Wagnerová. Neposypaná část komunikace pro chodce patří do oblasti „všeobecných rizik života“, uzavřela.