VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Synagoga, kdysi němá ruina, zase žije

Čkyně - Po 22 letech včera skončila obnova synagogy ve Čkyni na Prachaticku, v níž se unikátně dochovala i tóra. Od dubna v ní bude vedle modlitebny sál pro společenské akce, infocentrum, knihovna i galerie. Náklady na záchranu památky činily asi dvanáct milionů korun.

31.3.2014
SDÍLEJ:

Po 22 letech skončila obnova synagogy ve Čkyni na Prachaticku, v níž se unikátně dochovala i tóra. Od dubna v ní bude vedle modlitebny sál pro společenské akce, infocentrum, knihovna i galerie. Náklady na záchranu památky činily asi dvanáct milionů.Foto: Deník/Václav Pancer

Moc toho nenaspala, od pěti ráno přemýšlela o proslovu. Popsala několik stránek, nakonec ale mluvila spatra. Jindře Bromové se v neděli zhmotnilo 20 let života, jež věnovala záchraně synagogy ve Čkyni na Prachaticku: památka, v níž se dochovala i původní tóra z roku 1828, otevřela. Vedle modlitebny nabízí sál pro společenské akce, historickou expozici, infocentrum, knihovnu, kinosál a galerii. Obnova stála asi 12 milionů korun.

„Je to čistá krása,“ glosoval jeden z návštěvníků v neděli dopoledne, když vešel dovnitř. Podobné pocity měl Michal Foršt, kantor Židovské obce Liberec, člen Pražského filharmonického sboru a šéf kapely Tateloshn, hrající jeworld music. „Jsem nadšený. Když jsem tady byl před mnoha lety, byla to naprostá ruina. To, co vidím dnes, je klenot. Fascinuje mě, že to není jen opravená historická budova, nezůstává jen memento, ale že synagoga žije. To je nejpodstatnější,“ řekl Michal Foršt.

Obnova začala v roce 1992. Rok předtím obec koupila synagogu od Jednoty. Pro Jindru Bromovou, která žije ve Čkyni 28 let, začal příběh ale již před rokem 1989, když ji historik Jan Podlešák požádal o pomoc při opravě židovského hřbitova. „Za komunistů jsme ho opravovali jako členové ochránců přírody. V roce 1995 jsme vydrhli náhrobky, a když už jsme měli hřbitov…,“ říká Jindra Bromová.

Že založila Společnost pro obnovu synagogy ve Čkyni, je nasnadě. Méně už to, že vydržela dvaadvacet let. „Jsem člověk, kterému je jedno, že něčemu věří jako jediný na světě, " usmívá se.

„Dům už se propadá a okna slepě hledí“

Jak asi chátrající synagoga vypadala, přibližuje báseň Svatostánek od Pavla Nozara: Dům už se propadá/ a okna slepě hledí/ do tmavé ulice./ Pochmurná nálada/ v podvečerní šedi./ Ta pustá zahrada/ a okna vytlučená/ a pobořená stěna/ a od půdy až ke sklepu/ ti pod nohama skřípá/ na každém téměř schodu/ hromádka střepů…

Tyto časy pamatuje Josef Lávička, kronikář, jenž žije ve Čkyni 51 let. „Kdybyste to tady znal… Stačí tahle kamenná zeď, to byla rozvalina,“ ukazuje a líčí, jak synagoga sloužila jako sklad, jak jedna čkyňská Židovka přežila Osvětim a po válce odešla do Izraele. Znal i manžele Španingerovy, poslední majitele synagogy. „On byl truhlář, neměl nohu… Když zemřel, chodil jsem k jeho paní,“ říká 73letý kronikář.

Po 22 letech skončila obnova synagogy ve Čkyni na Prachaticku, v níž se unikátně dochovala i tóra. Od dubna v ní bude vedle modlitebny sál pro společenské akce, infocentrum, knihovna i galerie. Náklady na záchranu památky činily asi dvanáct milionů.

Jako symbol vnímá, že ve Společnosti pro obnovu synagogy je i kněz kdysi spolu totiž kamarádili čkyňský rabín a katolický farář. „Nejdůležitější je, že lidé, kteří o záchranu usilovali, to těch 20 let vydrželi, že se na to nevykašlali. Výsledek je nádherný, jsem šťastný, že se jim to povedlo,“ shrnuje kronikář.

V domě za zmíněnou zídkou bydlí 31letý Ondřej Šmíd, jehož žena se na záchraně také podílela. Na otevření šel se synem. „Odmalička jsem synagogu sledoval, znám ji, když byla hodně špatná…“ glosuje.

K synagoze se váže mnoho zajímavostí. Třeba příběh modlitebního pláště, který si jeden z Židů nechal před odchodem do koncentračního tábora u sousedky, že si ho po válce vyzvedne… Dnes je plášť aspoň vystaven v expozici. Ta začíná panelem Oněmělé synagogy, o osudech těch jihočeských. Zvláštní prostor je věnován budějovické, strakonické, táborské a vimperské. Poslední dvě uvedené zachycují modely. „Jsou to odlitky z kovu, aby je už nikdo nikdy nezničil,“ podotkla Jindra Bromová.

Svícen, šál i kořenky

V expozici je za sklem řada předmětů. Chanukija, devítiramenný svícen zapalovaný během svátku Chanuka, mezuza, což je malá schránka obsahující svinutý pergamen s pasážemi z tóry, modlitební šál talit, pokrývka hlavy kipa, sáček na modlitební řemínky, kovová kasička z volyňské synagogy či židovské kořenky.

Unikátem je tóra. „Našla se v truhle na půdě, objevili ji obkladači. Je důkladně zrestaurovaná a domníváme se, že je původní z roku 1828,“ říká Vladimír Silovský z Regionální rozvojové agentury Šumava.

Zatímco on provází návštěvníky, Jindra Bromová spočine očima na mohutné vinné révě, vinoucí se kolem zdi. Je přesvědčena, že rostlina pamatuje stavbu synagogy. Dojetí je na ní však patrné jen lehce. „Prožila jsem si to při zasvěcení, sjelo se sem přes padesát potomků těch, kteří tady kdysi žili, bylo to neuvěřitelné,“ říká.

„Je to dvacet let mého života a úsilí,“ řekla Jindra Bromová (na snímku) ze Společnosti pro obnovu synagogy.Podobně to cítili Jaromír a Richard Woltovi z Banské Bystrice a Zvolena. Otevření synagogy, kterou znali jejich předkové, pro ně byl úžasný zážitek. Stvrzují tak slova Michala Foršta, že pro judaismus je typická snaha předávat tradice z generace na generaci, a i když zde byla tradice přerušena, něco zůstalo.

Synagoga ve Čkyni je v krátkém čase druhá, která se na jihu Čech probouzí; loni otevřela synagoga v Českém Krumlově. Podle Patrika Červáka, šéfa krajského odboru kultury a památkové péče, se napravuje dluh po komunistech a nacistech.

„Že zmizely táborská a budějovická, nejvýznamnější, největší a nejkrásnější synagogy Jihočeského kraje, je fakt, který už se nedá odčinit. Tak se to snažíme napravit u těch, které zbyly. Židovské etnikum na Šumavě bylo součástí kulturního milieu a jsem rád, že se to zde připomíná,“ řekl Patrik Červák, kterého na gymnáziu učil Jan Podlešák, díky němuž pak studoval historii a archeologii.

Pro Jindru Bromovou je Jan Podlešák živou kronikou, tak na závěr jeho slova: „Tragický osud židovské komunity ve Čkyni již nelze zvrátit (…). Synagoga však vedle důstojného pietního odkazu přináší i naději k povzbuzení duchovního a kulturního života obce a jejího okolí. Stejně tak, jako tomu bylo v dobách její funkční, téměř dvousetleté existence. Synagoga přestává být němá.“

V 19. století měli svého kantora a rabínaSynagoga ve Čkyni z roku 1828 je spolu se synagogou v Bechyni nejstarší dochovanou židovskou svatyní v jižních Čechách a jednou 
z posledních zachovaných vesnických synagog v Čechách. Zachrána, jež trvala 22 let a na níž má zásadní podíl Společnost pro obnovu synagogy ve Čkyni, stála asi 12 milionů korun. Pomohla i obec, sponzoři 
a zejména česko-bavorský grant.  Je to ve Čkyni v pořadí druhá židovská modlitebna, první, snad z 18. století, byla zbořena ve 20. století.

Příběh synagogy začíná v roce 1828, kdy ji vrchnost postavila náhradou za starší synagogu. Na počátku druhé poloviny 19. století žil ve Čkyni zřejmě historicky nejvyšší počet obyvatel židovského vyznání, 339 lidí, téměř 30 procent obyvatelstva Čkyně. Židovská komunita zde měla své vlastní duchovní, rabína a kantora. Rapidní pokles židovské populace od 60. let 19. století znamenal zánik Židovské náboženské obce. V roce 1922 je synagoga prodána manželům Španingerovým, ti ji adaptují na obytný dům 
a truhlářskou dílnu. Definitivní zánik židovského osídlení ve Čkyni přináší druhá světová válka. Ze 14 židovských občanů, deportovaných v roce 1942 do koncentračních táborů, nepřežil žádný. Jejich jména jsou jako věčné memento napsaná na zdi hlavního sálu synagogy. Poslední čkyňská Židovka a obyvatelka synagogy, Karolina Španingerová, umírá v Březnici v roce 1984. Budova chátrá… teď ale konečně ožila.

Několik židovských rodin žilo ve Čkyni již koncem 16. století. V roce 1825 žilo v městečku 677 obyvatel, 
z toho 151 Židů, v roce 1930 jich zbylo už jen jedenáct.

Autor: Václav Koblenc

31.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 20 000 Kč

Všeobecní administrativní pracovníci administrativní pracovník/pracovnice. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: NÁPLŇ PRÁCE: administrativa + skladová evidence, VÝHODY: stravenky v hodnotě 100,-Kč, příspěvek na penzijní pojištění, zaměstnanecké slevy, KONTAKT: Jankovská Jana, tel.: 606229972, e-mail: jana@jankovsky.cz - nejdříve nutno zaslat životopis !!!. Pracoviště: Elektro jankovský s.r.o. - blatná, Pivovarská, č.p. 200, 388 01 Blatná. Informace: Jana Jankovská, +420 606 229 972.

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 16 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) kuchař(ka) teplé kuchyně. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou s možností prodloužení, vyučení v oboru - praxe vítána, potr. průkaz podm., zaslat životopis na mail:vslavikova@czas.cz. Pracoviště: Čz gastro, s.r.o., Tovární, č.p. 202, 386 01 Strakonice 1. Informace: V. Bečka, +420 602 447 775.

Výroba - Výroba Montážní dělník 15 000 Kč

Montážní dělníci ostatních výrobků montážní dělníci. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 17000 kč. Volných pracovních míst: 11. Poznámka: Požadavky: manuální zručnost, samostatnost, odpovědnost, zkušenosti s výrobním závodem výhodou., Výhody: zajištěné ubytování, příspěvek na dojíždění, bonusy., KONTAKT: Kouba Martin, tel.: 800330330 (8:00 - 15:00). Pracoviště: Uniworks cb s.r.o. - blatná, Sádlov, č.p. 1300, 388 01 Blatná. Informace: Martin Kouba, +420 800 330 330.

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 12 200 Kč

Pomocní pracovníci v rostlinné výrobě. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 43. Poznámka: Náplň práce: trhání jablek, švestek, stříhání stromků., Pracovní doba : 7:00 - 15:30., KONTAKT: Demyda Olena, tel: 608622182, demyda@email.cz. Pracoviště: Demyda s.r.o. - pracoviště chelčice 106 a okres strakonice, 389 01 Vodňany. Informace: Olena Demyda, +420 776 601 894.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Linduška obsadil na ME 5. v triatlonu místo
3

Linduška obsadil na ME 5. místo v triatlonu

Na snímku piloti zleva: Jan Doubrava, František Frána, David Kopal, František Nodes, Jiří Brand.
5

Jihočeši velmi úspěšní na mistrovství světa maket letadel.

Řepičtí uvedli Staročeskou Konopickou po 60 letech

Řepice - Veselý příběh o namlouvání starého mládence Pazderníka a sličné panny nevěsty Konopičky byl k vidění v Řepici tuto sobotu 21. července.

Hoslovický mlýn ožil dětským dnem

Hoslovice - Desítky rodin s dětmi zavítaly v sobotu 21. července do Hoslovického mlýna u příležitosti zábavného dětského dne pro děti.

Vodňany hostily motoorienťák

Vodňany - 8. ročník orientačního závodu pro motorky a čtyřkolky se jel v sobotu 21. července z Vodňan.

Skončila výstava Umění (ne)umění

Vodňany - Výstava Umění (ne)umění s podtitulem na(i)vně Vodňanského Zdeňka Fugase Plachty byla ukončena v sobotu 21. července.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT