ZRANĚNÍ NA ŠUMAVĚHS pomáhala letos v létě:
156 cyklistům
85 pěším turistům
55 koloběžkařům, bruslařům a ostatním
7x letěl pomoci vrtulník

Šumava je in. Lidé o ni mají zájem i o letních dovolených. „Světový trend je necestovat, turisté zůstávají doma. V posledních dvou letech Šumava vyloženě praskala ve švech,“ řekl náčelník šumavské horské služby Michal Janďura. „Letní sezona je pro nás minimálně stejně náročná jako ta zimní. Dokonce najezdíme více kilometrů. V létě jsou totiž lidé navíc více roztroušeni po kraji. V zimě se naopak drží ve větších sportovních areálech.“ dodal.

NEJČASTĚJI SE ZRAŇUJÍ CYKLISTÉ
Přírodní krásy a terén Šumavy si oblíbili cyklisté. Ti také nejčastěji potřebují pomoc horské služby. Milovníci kol se sice naučili nosit helmy, a to přispělo výrazně k jejich bezpečnosti, přesto jich letos v letní sezoně ošetřila horská služba 156. Druhou největší skupinou, které horská služba pomáhá, jsou pěší turisté. Nejčastějším důvodem zranění bývá přeceňování vlastních sil a neodhadnutí horského terénu. Zejména mladí pak neznají úplné základy. „Čím dál častěji vídáme, že se lidé nezorientují podle mapy. Když jim dojde baterka v mobilu nebo jen není signál, jsou v koncích. Jdou podle GPS a nedívají se kolem sebe. Někteří jsou schopní si vyrazit do hor v sandálech a v tílku a bez lékárničky,“ upozornil Michal Janďura na největší nešvary českých turistů, se kterými se setkává. Spoléhat se jen na mobilní aplikace místo pečlivé přípravy se nevyplácí.

STÁT SE ZÁCHRANÁŘEM TRVÁ ROKY
O záchranu raněných z nedostupného terénu se stará na Šumavě 12 profesionálních horských záchranářů a pomáhá jim 25 dobrovolníků. Kromě znalosti poskytnutí první pomoci musí zvládat jízdu na čtyřkolce a sněžném skútru, na lyžích a na kole, lézt po skalách i po ledu, běhat v horském terénu, znát dopodrobna krajinu i její historii a také dobře komunikovat.

Prochází tak náročným výcvikem a zkouškami, že celá jeho příprava trvá roky. „U nás neděláme psychotesty. Uchazeče prověří roky čekatelství, kdy pracují jako dobrovolníci. Povinně slouží každý třetí víkend v měsíci a skládají náročné zkoušky,“ usmívá se Michal Janďura. Ani složení všech testů a zkoušek není záruka úspěchu. Budoucí záchranář se musí svým kolegům zamlouvat i povahově. Kmen horských záchranářů totiž musí držet při sobě. Jen tak může zvládat zátěž, kterou jim jejich práce přináší.