Na internetu deníku PNP mnozí čtenáři tuto akci ocenili, jiní ji ale kritizovali. Do druhého dne zprávu „lajkovalo“ na tisíc lidí. List vybral několik ohlasů. „Dobře hasiči dělali! Tihle ,gafeři´ by měli být také fotografováni a zveřejněni v novinách!“, či „Bylo to dobré, ti nezaslouží nic jiného!“ nebo „Dobré řešení s vodou!“ Pro některé čtenáře to bylo ještě moc mírné: „Příště, prosím, vezměte močůvku!“ - „Černou barvu, ať každý vidí, jak hloupí lidé jsou!“ Jiní ale zásah kritizovali: „V každém případě to bylo poškozování cizí věci, i kdyby byl jen umočen interiér vozidla nebo mobil na sedadle…“ „I když gaffery odsuzuji, neriskovali hasiči stříkáním do oken během jízdy způsobení další nehody?!“ Uživatel Zinni M. hasičům napsal: „Nechte ty idioty filmovat, co chtějí, a starejte se o zajištění a vyproštění obětí! Stříkat vodou po čumilech je naprosto slabomyslné!“
Profesor práva na Univerzitě v Pasově Martin Asholt míní, že stříkání do otevřených oken aut „není zcela bezpečné“ z hlediska možného poškození cizí věci, například mobilu. Kdyby nenastalo, „nelze u pár stříkanců mluvit o poškození cizí věci“. Zda by šlo o nebezpečný zásah do dopravního provozu, by pak zcela záviselo na tom, jak rychle jela auta, na které hasiči stříkali. Protože místo míjela krokem, nejspíš o trestné jednání nešlo. Skutková podstata by mohla být naplněna, kdyby vodní proud zmařil řidiči výhled, on prudce zabrzdil a způsobil tak nehodu, vysvětluje Asholt.
Porazí zákaz kouření?
Od 1. května má v Rakousku vstoupit v účinnost zákon o zákazu kouření v gastronomii, schválený v roce 2015. Má padnout i dosavadní možnost rozdělení prostor na kuřácké a nekuřácké, píší OÖN.
Svobodní (FPÖ), kteří nyní vyjednávají s lidovci o vládní koalici, ale chtějí tuto normu zrušit. „Předchozí rudočerná koalice si vymyslela pro gastronomii jednu šikanu za druhou,“ říká „modrý“ místostarosta Vídně Johann Gudenus. Jeho strana chce, aby možnost oddělených prostor pro kuřáky v restauracích pokračovala. Vyjednávači ÖVP se zatím nevyjádřili, jednání jsou prý teprve na začátku.
Hospodští jsou samozřejmě pro zrušení zákazu kouření. „Jsme pro svobodu volby jednotlivých podnikatelů,“ říká v OÖN Thomas Stockinger, mluvčí sekce v zemské Hospodářské komoře. Ta by chtěla zachovat možnost oddělených prostor v podnicích s více než 50 metry čtverečními plochy, i nynější možnost svobody rozhodování provozovatelů lokálů menších o tom, zda budou kuřácké, nebo nekuřácké. „Nekuřácké restaurace jsou sice nyní na vzestupu, ale má rozhodovat trh, a ne zákonodárce,“ říká Stockinger.
Prezident Protirakovinné pomoci Paul Sevelda míní, že „svržení“ zákazu kouření by bylo „medicínsky zcela nezodpovědné“.
Airbagy pro motorkáře?
Funkční airbagy pro jednostopá vozidla zatím nikdo nevymyslel. Firma Alpinestars zvolila jinou cestu a tímto bezpečnostním zařízením vybavuje motoristické bundy, píší OÖN. Její systém se nazývá Tech-Air. Bude nabízen i v bundách Managua a Durban GTX od motocyklových KTM v hornorakouském Mattighofenu. První oblečení bylo navrženo pro silniční provoz, druhé i pro terén a „dobrodružné“ cesty.
„Nafouknutá“ bunda poskytuje jezdci ochranu celé horní části těla – pro záda, ramena, oblasti ledvin a horní části břicha. Senzory tohoto airbagu vnímají náraz ve 30 až 60 milisekundách a plně rozvinou „polštář“ během 25 milisekund, tedy rychleji než během mrknutí oka. Systém používá lithium-ionové baterie s užitnou dobou 25 hodin a dobíjením během šesti hodin, popisuje linecký deník.
Valie Export v tabačce
V linecké bývalé tabačce otevřeli v pátek Valie Export Center (VEC) k poctě „nejznámější umělkyně performance a mediální scény, jakou kdy Linec měl“, napsal deník OÖN.
Připomíná, že Valie se narodila jako Waltraud Lehnerová v roce 1940. „Stala se známou feministickými intervencemi jako ,tapp- und tastkinem´, ve kterém si kolemjdoucí mohli skrze karton sáhnout na její prsa,“ píše deník. VEC opatruje její odkaz, který město Linec v roce 2015 zakoupilo za 700 000 eur. Jako mezinárodní studijní centrum mediálního a performačního umění po roce 1945 má toto zařízení nyní umožňovat studentům Univerzity umění z Lince a ze zahraničí bádat na toto téma v tabačce z nabídky děl, uměleckého a dokumentačního archivu včetně rukopisů a videofilmů či knihovny Valie Export. Celý odkaz má být ve společném projektu Lentos, univerzity umění a města Lince zpracován, katalogizován a zachován dalším generacím, uvádějí OÖN. Po šestiletém boji o financování je zajištěn roční rozpočet 200 000 eur včetně personálních nákladů.
„Miluji Brucknera, miluji Stiftera, ale Linec má jednu ikonu 20. a 21. století, a tou je Valie Export,“ říká k projektu rektor univerzity Reinhard Kannonier.
Valie Export Center vede kunsthistorička Sabine Folieová, která je nyní i kurátorkou výstavy o této umělkyni v muzeu Lentos. Od prosince, pravděpodobně na jeden den v měsíci, se veřejnosti má otevřít i expozice v tabačce. „Plánujeme výstavy, debaty, přednášky a performance, kterých se budou moci účastnit všichni,“ říká k plánům Folieová.
Další linecký deník Volksblatt připomíná, že v roce 2015 bylo „brakiální a působivé dílo“ Valie Export s názvem Kalašnikov k vidění v OK-centru: věž ze 108 ruských zbraní vyrůstala z vany s vyjetým olejem - „všechny smysly přemáhající pomník proti násilí“, píše list.
Za výstavu ze svého archivu, plakátů, filmových sestřihů a průřezu její práce na CD v Lentosu Valie Export poděkovala městu. K tomu, že její příběh má být zpřístupněn mladým vědcům, mínila, že jde o důležitý projekt: současnost není „uchopitelná“, přechází přímo v budoucnost…
Podle Volksblattu i expozice v Lentosu přibližuje, jakou politickou osobností Valie vždy byla a je, a jaký význam mají její práce například pro feminismus.
Na snímku jsou zleva Valie Export, městská radní Doris Lang-Mayerhoferová a ředitelka Lentosu Hemma Schmutzová.
Ministr „nastartoval“ Vánoce
Symbolickým stisknutím knoflíku rozsvítil bavorský ministr spravedlnosti Winfried Bausback v sobotu v dolnofranckém Mittelsinnu u Spessartu ozdobený stromek a otevřel tak německou sezonu vánočních stromků, napsala PNP. Jejich pěstitelé chtějí letos prodat asi 25 milionů jedliček a smrčků. Podle jejich spolkového svazu zůstávají letos ceny stejné jako loni – jedle kavkazská, která má na trhu 75procentní podíl, má stát mezi 18 a 25 eury za metr. „Za nejnovější trend označil svaz stoupající zájem o menší, maximálně 1,75 metru vysoké, stromky, a o druhý stromek na zahradu, balkon nebo do dětského pokoje,“ konstatuje list.
Bavorsko produkuje jen asi 15 procent německých vánočních stromků. Zahájením sezony byl ale poctěn Spessart, protože Mittelsinn je v Německu v tomto směru jedničkou - má jen 850 obyvatel, ale třicet pěstitelů vánočních stromků. Když otevřou své školky, sjíždí se sem tisíce lidí.
Po 415 letech končí zastavárna
„Nejstarší německá zastavárna bude zavřena – město Augsburg její provoz koncem roku 2018 zastaví po 415 letech existence,“ zaznamenala PNP. Obec to odůvodnila privátní konkurencí a internetovou možností těchto obchodů. Poptávka po drobných úvěrech, které město poskytovalo za složení zástavy, výrazně klesla. Občané o ně mohou žádat jen do konce tohoto roku, běžící kontrakty mají být v příštím roce vyrovnány.
Za zástavy slouží v Německu z 95 procent šperky. Úroky a poplatky z úvěrů stanovil stát a už 50 let se nezměnily (za krátkodobý kredit maximálně 300 eur se platí měsíčně jedno procento úroků plus poplatky za opatrování zástavy). Podle svazu tuto formu využívá asi milion lidí ročně.
Pasovský deník informuje, že v posledních desítkách let uzavřela i jiná města své „úřady pro drobné kredity občanům“. Momentálně jsou pod komunální režií jen čtyři zastavárny. Augsburská je poslední s formou klasického úřadu v rámci městské správy. Město Mannheim jej změnilo v zařízení veřejného práva, Stuttgart v obecně prospěšnou akciovou společnost a v Norimberku zastavárnu vede po válce spolek městu blízko stojící.
Kromě toho je v Německu přes 200 privátních zastavárensko-kreditních podniků. Nejstarší, založená roku 1650, je v Řeznu, kde ale byla ještě před 50 lety majetkem města. Myšlenka těchto veřejných zařízení se zrodila v pozdním středověku v Itálii k utlumení privátní lichvy.
„Vlci“ zmokli
Tradiční vpouštění vlků, lidový zvyk odvozovaný od návratu dobytka z horských pastvin, kdy vyzvánění velkých kravských zvonců nošených lidmi kolem pasu mělo „sdělovat“ šelmám, že se zase mohou do svých lovišť vrátit, proběhlo v Rinchnachu v Bavorském lese v pátek večer. Středem obce pochodovaly až do rána stovky lidí coby „vlčích smeček“ se zvonci, akci přihlížely tisíce diváků. Kvůli dešti jich ale přijelo o něco méně než v minulých letech…