Ke své kandidatuře řekla, že se chce v myslivosti angažovat víc než obvykle. Proto také loni moderovala zemský sjezd myslivců a nadšení kolegové ji přesvědčili, aby se o titul ucházela. V soutěži musela projevit odborné znalosti a při „dnech výzev" ve Vídni prokázat schopnosti například při řízení terénního auta a střelbě. K lásce k přírodě přivedla dívku z města babička ze Scharnsteinu, u které trávila hodně času: „Byla bylinkářkou a hodně mě naučila," říká.

Nakreslila zvláštní minci.Navrhla pamětní minci

Klara Baumgartnerová (13), žákyně gymnázia z Bad Schallerbachu, vyhrála hornorakouskou část žákovské soutěže „Ukaž Rakousko na minci". Porota vybírala ze 4000 návrhů! Její kresba Pöstlingbergu je zvěčněna na jedné straně stříbrné desetieurové zvláštní mince pro Horní Rakousy, napsal deník OÖN. Druhou stranu vytvořil rytec banky na motiv města světového kulturního dědictví Hallstattu.

Od 1. června bude mince k dostání mimo jiné v každé bance a na poštách. Autorku návrhu a její spolužáky přijmou ve stejný den zemský hejtman Josef Pühringer a generální ředitel Münze Österreich Gerhard Starsich, koncem školního roku pojede celá její třída do centrály Münze Österreich. Přijetí u spolkového prezidenta už má za sebou, ten pozval všechny zemské vítěze soutěže už loni v říjnu.

V rozhovoru s deníkem OÖN laureátka říká, že celý návrh zpracovala sama – vyhledala si na internetu a vytiskla motivy a volně je překreslila tužkou na papír. Trvalo jí to osm hodin. Profesor gymnázia Leopold Vormayr pak návrh poslal dál.

Přiznává, že kreslení je její oblíbený předmět – obeslala soutěže už v národní škole, ale nikdy nevyhrála. Jinak má ráda hudbu, hraje na flétnu v městském mládežnickém orchestru. V zimě lyžuje a bruslí.

Před 50 lety natáčel Beatles.Jak policie natáčela Beatles

Pasovský deník PNP připomněl, jak před 50 lety policista Kurt Gstattenbauer ze Simbachu (na snímku) natáčel 16milimetrovou kamerou pobyt Beatles v Mnichově.

Dvě vystoupení kapely v cirkusu Krone sledovaly nejen tisícovky příznivců, ale také velké množství policistů, mezi nimiž byl i pan Gstattenbauer. „Za 35 let u policie toho prožil hodně.
Obzvlášť v šedesátých letech měli v Mnichově, kde vládl čilý stavební ruch, plno práce se zneškodňováním zbloudilých leteckých pum.
Jako člen ochranky byl při návštěvě Rézy Páhlavího 6. března 1955 a královny Alžběty II. v květnu 1965. Dokumentoval dění pro případná trestněprávní řízení zprvu fotoaparátem, později kamerou," píše list.

Beatles v Mnichově 1966.Při návštěvě Beatles byl u toho opět, od začátku jako kameraman. Kapelu totiž předcházela pověst, že při jejích koncertech už došlo k výtržnostem a poškozování cizí věci. Mnichovská policie se na to připravila. Poučila se i z událostí ve Schwabingu z června 1962, kdy policie měla dočasně zadržet pouliční muzikanty z Leopoldstrasse. Došlo k potyčkám, které vyústily ve čtyřdenní pouliční bitky mladistvých a policie. Žádné fotografie důkazní síly z těchto událostí tehdy pořízeny nebyly a policie nechtěla, aby se to opakovalo.

„Ředitelky kriminálky Manfred Schreiber proto nařídil zakoupit filmovou kameru k zachycení událostí," vzpomíná Gstattenbauer. Už tehdy sám rád natáčel s osmimilimetrovou kamerou, ale teď byl poslán na týdenní rychlokurs k odborné firmě Arnold & Richter. „Spolu s kazetou na 120 metrů filmu byla kamera značky ,Arri´ dost těžká," poznamenává. Použili barevný materiál, i když byl tehdy výrazně dražší. Nebyl ale pořizován zvuk, protože koneckonců byl koncert vedlejší věcí – měli zachytit jen výtržníky, a to barevně, uvádí list.

Byl na letišti v Riemu od příletu kapely ve čtvrtek 23. června 1966. Filmoval autokorzo z letiště po staré B12 do centra Mnichova a bouřlivé uvítání fanoušky před hotelem Bayerischer Hof. „První kontakt z očí do očí s muzikanty jsem měl ale až v cirkusu Krone, kdy jsem stál přímo pod pódiem," pokračuje dnes už 85letý pamětník.

První den proběhl relativně klidně, až po oznámení, že v oběhu je 500 falešných vstupenek, měla policie víc práce. Pár prodejců a padělaných lístků bylo pak rychle zajištěno. Obavy, že by mohlo u vchodů do cirkusu dojít k tlačenicím, se nenaplnily, mnichovští fandové se chovali příkladně. Určitým problémem byla potřeba zajištění bezpečnosti i během koncertů. Byli k tomu vybráni mladí policisté, kteří v bílých košilích a černých kravatách jistili pódium a vmísili se i mezi diváky. Podobně ustrojen byl i Gstattenbauer: „Samozřejmě jsem nemohl běhat kolem s kamerou v policejní uniformě, to bych měl problémy od začátku," uvádí. I tak jeho činnost bezprostředně u pódia a tváří v tvář Beatles sledovali ostatní kameramani podezíravě. „Pořád se ptali, z jaké stanice jsem, že mám nejlepší pozici, protože nikdo nevěděl, že pracuji pro policii," pokračuje.

Sotva Beatles spustili v 17.15 první ze dvou třicetiminutových koncertů (druhý začínal ve 21 h), začaly 3000 diváků křičet. „Hluk byl obrovský a já ten křik mládeže skoro nemohl vydržet. Často jsem se proto uklidil do kabiny osvětlovačů a filmoval odtud kukátkem," uvádí tehdejší policejní dokumentarista. Nakonec byla návštěva nejslavnější kapely světa v Mnichově pro policii plným úspěchem, navazuje PNP. Nedošlo k žádným potyčkám a poškozování, a fanoušci byli bezmezně nadšeni.

Záběry zpočátku nebyly stříhány. Až po zjištění, že k žádným incidentům nedošlo, byly nedůležité pasáže z dokumentu vypuštěny. „V životě bych si nepomyslel, že by tyhle záběry někdy mohly mít pro příznivce Beatles tak velký význam," pokračuje dolnobavorský milovník lidovek. I když prý sám žádným fandou Beatles nebyl, "Yellow Submarine" se líbila i jemu… O svých zážitcích z června 1966 bude vyprávět v sobotu od 18.05 v bavorské televizi (BR).

Milionek zemědělcům

První rychlou podporu dodavatelům mléka v situaci, kdy cena jejich produktu je „na dně" a mnoho statků se obává o existenci, oznámil po summitu se zástupci zemědělců, mlékáren a obchodu v Berlíně německý ministr zemědělství Christian Schmidt. Mají dostat ihned v různé formě nejméně sto milionů eur. „O přesné výši se ještě bude jednat, například i se zástupci spolkových zemí o jejich spolupodílu na pomoci," uvedla PNP. Připomíná, že nákupní cena mléka částečně spadla už pod dvacet centů za litr, přičemž jen ke krytí nákladů by měla být alespoň 35 centů. Příčinou je nadbytek mléka na trzích.

Pamětní dlažba nebude

Správní soud v Mnichově odmítl žalobu tří občanů, kteří chtěli mosaznými destičkami vsazenými do dlažby chodníků připomenout své předky zavražděné nacisty, proti rozhodnutí rady města, která tuto formu už obvyklou ve stovkách měst na světě zakázala.
Argumentovali právem na zvláštní užívání pozemku. Soud ale uzavřel, že jde o soukromoprávní věc, která by musela být upravena smlouvou mezi stěžovateli a městem – správní soud prý k tomu není kompetentní.
Kromě toho podle předsedy senátu Thomase Eidama je zcela věcí města, jaké formy decentrální jmenovité vzpomínky obětí ve veřejném prostoru připustí a jaké ne.

Bavorských 24 hodin

Bavorská televize (BR) chce celý pátek, po 24 hodin, natáčet průběh normálního všedního dne v této spolkové zemi. Do akce nasadila sto filmových týmů a tři vrtulníky. Výsledných "24h Bayern" se má vysílat jeden celý den v červnu příštího roku po vzoru dřívějších časových dokumentů jako "24h Jerusalem" a "24h Berlin".

Mezi režiséry jsou filmaři zvučných jmen jako Doris Dörrie, Marcus H. Rosenmüller nebo Franz Xaver Bogner, uvádí PNP. Zapojit se mohou i občané. Mohou zasílat fotografie a krátké filmy ze 3. června online na http://www.24hbayern.de nebo přes smartphone. Obzvlášť originální příspěvky budou hned tento pátek šířeny po sociálních sítích BR.

Výstava „fňuken"

V dolnobavorském muzeu zemědělství v Regenu je výstava o vývoji harmoniky v Bavorsku. Dali ji dohromady Elmar Walter z bavorského svazu národopisu v Mnichově a pověřenec okresu Regen pro kulturu Roland Pongratz. Shromáždili řadu historických nástrojů, nejstarší z poloviny 19. století. Expozice také přináší nejzásadnější informace o vývoji „štýrské", tedy knoflíkové, harmoniky, odvozované od čínského foukacího bambusového nástroje z 10. století před naším letopočtem, k tahacímu akordeonu s legračními označováními například za „fňuknu", řemenové varhany nebo zednický klavír. Typickou dnešní podobu nástroj dostal kolem roku 1820 ve Vídni, ale varianty se v jednotlivých zemích výrazně odlišily.

Na výstavě je možné také poslechnout si záznamy hry nejslavnějších virtuozů. Bude otevřena do 11. září.