Ještě ten den večer řečnil Adolf Hitler z balkonu Staré radnice na Hlavním náměstí v Linci. „Muselo být mým posláním vrátit německé říši mou drahou vlast,“ prohlásil, aby vyzdvihl význam města svého mládí a území „župy Horní Podunají“ pro Třetí říši.

Tyto momenty dnes, ve výroční den, připomene televizní stanice ORF2 ve speciálním pořadu od 20.15 hodiny. Šéfredaktor hornorakouského studia Johannes Jetschgo připomíná, že nacisté převzali moc v budově zemské vlády a na linecké radnici už 11. března, ještě než vojsko překročilo hranici. Skoro přesně s tehdejším příjezdem vojenského konvoje se do pořadu Jetschgo ohlásí živým vstupem ze Staré radnice.

Celý pořad se pak bude zabývat otázkami jako proč Rakousku tehdy nepřišel na pomoc žádný evropský stát, jak na vstup Němců reagovaly Paříž, Londýn, Washington a Moskva, a proč. Jen Mexiko invazi ostře odsoudilo, uvedl list.

V jubilejním roce chce Rakousko kromě jiného zřídit v centru vídeňského Starého Města památník obětí holocaustu. Jeho středem má mít vzpomínková zeď se jmény všech asi 66 000 zavražděných rakouských Židů na zdůraznění toho, že tito mrtví nejsou anonymním množstvím, ale byli individualitami s osobními příběhy, píše list.

Registrační pokladny bez očekávaného efektu

„Hrdých 900 milionů eur“ mělo do rakouského rozpočtu plynout ročně se zavedením registračních pokladen, připomíná linecký Volksblatt. Této výše ale od zavedení povinnosti v roce 2016 opatření kritizované gastronomií zatím nedosáhlo, respektive je těžké ze sumy daně z obratu přiřadit přesnější položky ke zdroji, ze kterého pocházejí. Margit Schratzenstallerová z institutu hospodářského výzkumu Wifo v každém případě ze srovnání daňového příjmu let 2016 a 2017 uzavírá, že oněch 900 očekávaných milionů elektronická evidence tržeb nepřinesla. To ostatně experti od začátku zpochybňovali, pokračuje list. Daň z obratu přinesla do státního rozpočtu v roce 2016 kolem 27 miliard eur, loni 28,3 miliardy. Minulá vláda ale očekávala víc. Schratzenstallerová přesto míní, že povinné registrační pokladny mají smysl – pro posílení daňové morálky plátců, uzavírá deník.

Archiv Schwarzenbergů se otevře

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/repro PNP

„V tomto archivu je všechno, co by měla obsahovat dobrá ,mýdlová opera´ o šlechtické rodině: dramatická úmrtí, působivé úspěchy, obchodní vztahy s císařem i individuální přínosy jejích členů,“ uvádí pasovská PNP v začátku informace o výstavě zajímavých dokumentů ze schwarzenberského archivu, který mapuje život rodiny za uplynulých 800 let. Bude od 18. března v Knaufově muzeu v Iphofenu (okr. Kitzingen).

„Nejstarší písemnost je ze třináctého století a objasňuje původ rodiny,“ řekl vedoucí muzea Markus Mergenthaler. Podle pasovského listu jsou naopak nejmladším výstavním kusem podklady z roku 1944, které se týkají přesídlení archivu do Čech. Jak PNP vysvětluje, mělo jít o „úhybný“ manévr před nacisty, kteří jej vyvlastnili. Podle Mergenthalera je přehled toho, co tehdy bylo zabaleno, velice napínavý.

Ke Schwarzenbergům, „ještě dnes existujícímu šlechtickému rodu“ (PNP), článek uvádí, že regionální původ měli ve franckém Steigerwaldu v okrese Kitzingen. Odtud se někdejší knížecí dům rozrůstal až do Čech a Štýrska. Rozšiřování moci a život rodiny je exkluzívně dokumentován ve schwarzenberském archivu s více než 41 000 dokumenty, který se od roku 2011 nachází po návratu z Čech ve státním archivu v Norimberku. Podle Mergenthalera je to asi kilometr archivního materiálu. Z něj bude asi 70 nejzajímavějších kusů v Iphofenu roztříděno po epochách a „přivedeno k řeči“, k čemuž vedoucí muzea ovšem dodává, že vzhledem ke starému písmu nebude většina návštěvníků moci záznamy číst… Jsou tu středověké buly na pergamenu, tlusté úřední knihy, ručně kreslené mapy a plány, staré fotografie. K vidění a slyšení budou v muzeu i tragické příběhy rodu, jehož jednoho člena při honu nešťastně zastřelil císař, či jjehož edna kněžna uhořela při svatbě v tanečním sálu, protože její vysoká paruka zůstala viset na svícnu, pokračuje PNP.

Výstava objasňuje i regionální původ rodu. Pánové ze Seinsheimu se na Schwarzenbergy přejmenovali v roce 1405 po získání mocného stejnojmenného hradu nad Scheinfeldem, odkud pak svůj vliv rozšiřovali.

Výstava bude otevřena od 17. března do 27. května (út-so 10-17 h, ne 11-17), vstupné dvě eura. Podrobnosti na http://www.knauf-museum.de/.

Lotři „zadotovali“ stát

Bavorskou státní pokladnu obohatilo loni skoro 13 milionů eur z trestné činnosti, napsala PNP. Jde například o zabavené výnosy pachatelů z ilegálního obchodu s drogami a podobně. „Plynou do všeobecného rozpočtu, takže nakonec z nich profitují všichni občané,“ řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Pasovský list připojuje, že tyto „zisky pro společnost“ ale silně kolísají. V roce 2013 činily 5,9 milionu eur, rok nato 31,2 milionu, v roce 2015 pak 21,4 milionu a předloni jen 5,9 milionu.