Sousedé v Linci vyhlásili zákaz žebrání

„Co vypadá jako nařízení univerzitní správy, je ve skutečnosti studentskou akcí, kterou prý bylo ,poněkud překvapeno´ i vedení školy. Pokud by prý studenti chtěli skutečně zavést ,unisex toalety´, museli by podat příslušnou žádost na správu, což se ovšem nestalo. Také vysvětlovací líst je nejspíš dílem posluchačů. Každopádně projekt vyvolal velký ohlas i u nadregionálních médií."

Že o tom lidé mluví, prý těší studentskou skupinu „Queer", tedy snad „Napříč", která ale podle PNP každopádně prohlašuje, že za akcí nestojí. Nepopírá ovšem, že se na univerzitě zasazuje za práva transsexuálů. „Pro lidi, kteří se nechtějí přiřadit k pohlaví mužskému, nebo ženskému, není cesta k toaletě lehká," míní Annika. „Jsou tam stále znovu a znovu terčem projevů nepřátelství, urážek či dokonce fyzických napadání, jak uvádějí jejich svazy." Dodává, že „Queeru" ještě žádné stížnosti od studentů nedošly, jde prý spíš o všeobecně společenský problém, uzavírá list.

Kam žebráci nesmějí

Linec – Žebrání jako viditelné znamení osobní chudoby je v mnoha případech jedinou cestou, jíž mohou dotčení pro sebe a své rodiny dosáhnout alespoň minimálního příjmu k obživě, uvádí buletion města Lince. Zdrženlivé „tiché" žebrání není spojeno s oslovováním, dotýkáním se či zastavováním chodců. Tato forma žebroty sama o sobě dosud nepředstavovala problém. Nejpozději od letošního ledna je Linec ovšem konfrontován s novou, výrazně zintenzivněnou a propracovanější situací. Letos na žebráky bylo už víc stížností než za celý minulý rok – už 136. Novela zákona o policii z roku 2011 nic nepřinesla.

Lidé téměř výlučně z výhodní Evropy, převážně z Rumunska, přicházejí ve velkých skupinách, aby žebrali organizovaně, a tím nelegálně. Město dostává řadu stížnosti od obchodníků z City, od hospodářské komory i jednotlivých živnostníků, že jejich provozovny jsou obléhány žebráky vysedávajícími před výkladními skříněmi, že se žebrá na zastávkách hromadné dopravy a u bankomatů, tedy tam, kde se pravidelně manipuluje s hotovostí, že žebrající často ve skupinách především na Landstrasse chodce obklopují, že je často porušována domovní svoboda, dochází k drobným krádežím a poškozování cizí věci atd. Občané říkají, že kvůli žebrákům už se vyhýbají nákupním centrům. Prezentace policie nebo pořádkové služby v těchto místech přináší vždy jen chvilkové zlepšení.

Hranice mezi „tichým" žebráním a touto organizovanou donucovací formou je stále obtížněji rozeznatelná.

Město Linec na zostřující se situaci reagovalo. Na místech, kde žebráci ztěžují užívání veřejného prostoru, vyhlásilo sektorální zákaz žebrání, který vstoupí v platnost 2. května.

Má platit například pro Hlavní náměstí a vždy prvních padesát metrů ulic, které do něj ústí, od 1. dubna do 31. října vždy v pondělí až sobotu od 8 do 23 hodin, od 1. listopadu do 31 března od 9 do 19 hodin a dále při organizovaných akcích a trzích. Dalšími zónami jsou například Schmidtorstraße, Taubenmarkt, Promenade, Landstraße (s frekvencí 230 000 chůdců týdně, kde podle zjištění dochází k 53 procentům případů agreivního žebrání), náměstí OK, Martina Luthera a Schillerovo, ulice vedoucí k Divadlu hudby, k Volksgarten v době vánočních trhů, prostory veletrhu na Urfahru atd.

Protože i policie předpokládá, že vytlačení žebrajících z vnitřního města může způsobit jejich přesun do jiných čtvrtí, vyslovil se místostarosta Bernhard Baier (VP) pro dodatečné „zóny pozorování". Navrhl jich asi deset, mimo jiné Hlavní ulici na Urfahru, centrum v Kleinmünchenu apod. „To by byl příští logický krok," řekl deníku.

Pokud se na vytypování problémových míst městská rada shodne, měla by je městská pořádková služba v prvních týdnech zákazu žebrání v centru pozorněji sledovat. Na vývoj situace čeká i další místostarosta Detlef Wimmer (FP). Když se ukáže, že jsou třeba změny, budeme rychle reagovat. K rozhodnutí o nich bude ale město potřebovat „neotřesitelně zjištěná čísla, data a fakta", aby nařízení obstálo případně i před ústavním soudem. Nyní určené zóny nejsou podle něho ani příliš velké, ani příliš malé, ale „co možná nejefektivnější a právně korektní". Je důležité najít správnou střední cestu, co se šíře zákazu a kontroly dodržování týče. Zákaz, který platí „všude trošku a nikde ne moc akorát", by prý nemohl být brán vážně, uvádí list.

Starosta města při tom zdůrazňuje, že svoboda pobytu ve veřejném prostoru musí platit pro všechny. „Touto vyhláškou nechceme vytvářet žádné sociální ,fronty´. Chudým a bezdomovcům z Lince musíme dál co nejvíc pomáhat. Zneužívání dětí i dospělých organizovaným žebráním ale budeme potírat."

Zákaz žebrání Linec spojuje se sociálním projektem v partnerském rumunském Braşově. Pro místostarostu pro bezpečnost Detlefa Wimmera je důležité symptomy a problémy bojovat v jejich kořenech. „Zákaz žebrání a efektivní kontroly jsou důležitým krokem ke zlepšení. Chceme ale také využít vztahů s Braşovem k tomu, aby migrace žebráků k nám byla přibrzděna," řekl. Linec k tomu chce odstartovat sociální program v kooperaci se sociálním fondem Evropské unie. Mimo jiné prý má být potenciálním žebrálům vysvětlena nesmyslnost jejich cest do Lince.

V širší souvislosti je zmiňován také ROMACT program Evropské komise a Evropské rady, odstartovaný už v roce 2013. Míří na Bulharsko, ČR, Maďarsko, Itálii, Rumunsko a Slovensko s cílem lepší inkluze Romů do těchto zemí jejich původu.

Vlci ohrožují turistiku?

Prezident zemského svazu myslivců SRN Jürgen Vocke (na snímku PNP) se před víkendovým zemským sjezdem v Kulmbachu vyjádřil pro PNP k některým problémům, také k zacházení „s rysy, vlky a spol.". Za nejnaléhavější označil dramaticky klesající stavy nízké zvěře a drasticky se zvyšující počty divočáků. „Ty bez pomoci zemědělců a majitelů lesů nemůžeme zvládnout," řekl. „Obrovské lány řepky a kukuřice jsou pro černou pohádkovou zemí, k tomu velký podíl listnáčů v lesích – lépe už se divočáci mít nemohou. Mírné zimy umožňují téměř všem selatům přežít. Díky dobrému krmivu jsou pohlavně zralí už v prvním roce a důsledkem je, že jejich stavy explodují. To vyžaduje spolupráci myslivců a zemědělců – musí nás nechat lovit. Potřebujeme vysekané pásy v polích kukuřice k výhledům na zvěř." Vocke se vyjádřil i k problému vlků, kteří v Bavorsku „nejsou vítáni". Na rozdíl od rysů vytvářejí smečky. „Když začnou výt, nebude v lese jediného joggera. Nechci strašit, ale turistiku jsou vlci schopni ,vyřídit´," prognozuje.

Zlaté rybky hrozí?

„Možná že se někdo jenom chtěl zbavit nadpočetných rybiček a vypustil je do žabího rybníka na Thurnerbauerwiese ve Fürstenzellu na Pasovsku. Netušil, že oranžová cháska tam bude ,zlobit´," napsala PNP. „Zlaté rybky, odrůda vyšlechtěná z karase stříbřitého zvaná carassius auratus gold, se v nádrži očividně cítí skvěle a vesele se množí. Mají ovšem také hlad a systematicky požírají potomstvo v rybníku žijících žab, ropuch a jiných obojživelníků."

Podle Ericha Wurstbauera ze svazu ochránců přírody má tento možná „domácí úklid" fatální důsledky. Podle něho hrozí těžké poškození nebo dokonce zničení biotopu, pokud jej někdo brzy nezbaví těchto cizích vetřelců. „Hledá možnosti, jak zlaté rybky z rybníka vychytat. Odlovení keserem se ukázalo při prvním pokusu krajně obtížným, protože dno je pokryté silnou vrstbou bahna. Úspěšnější by prý mohlo být užití elektřiny – ryby by výboj neusmrtil, ale jen omráčil a plovoucí po hladině by bylo možné sesbírat. K tomu by ovšem bylo třeba ještě posoudit stránku právní ochrany přírody."

Tátovský měsíc se ujal

Tzv. Papamonat je v rakouské veřejné službě od roku 2011 ze zákona neplacenou zvláštní čtyřtýdenní dovolenou s možnost čerpat ji v prvních osmi týdnech života dítěte. Město Linec k tomu přidává placený týden a nabízí možnost brát si zbytek jako neplacený, nebo jako řádnou dovolenou. Loni této možnosti sehrát moderní otcovskou roli v prvních týdnech života dětí využilo mimo jiné také patnáct mladých tátů zaměstnaných u města Lince. V prvních letošních měsících už jich bylo osm. Od zavedení papaměsíce" už jej využilo 55 pracovníků města – z loňských 28 čerstvých tátů patnáct, tedy 53 procent. Letos už je jich osm. Oblíbené je toto volno zvlášť u hasičů, z nichž je čerpalo od roku 2011 už dvacet, následují zahradníci a cestáři (sedm). Pro dvanáct otců loni navazovala na toto volno „otcovská dovolená", na kterou nastoupilo dvanáct tátů. Letos v prvním kvartále bylo na rodičovské 160 pracovníků města, z toho tři tátové.

V celém Rakousku si „papamonat" bere každý sedmý mladý táta. Od loňské novely mají tuto možnost i homosexuální páry.