Jak se stát rychle občanem Rakouska

Poslanci za Svobodné chtěli od rakouské ministryně vnitra Johanny Mikl-Leitnerové slyšet jména 59 prominentů, kterým bylo v červnu propůjčeno  rakouské občanství. Ministryně to ale odmítla s poukazem na ochranu dat a úřední tajemství. Podle deníku OÖN jde například o původně polskou jachtařku Jolantu Ogarovou a arménského vzpěrače Sargise Martirosjana.  Přitom novela zákona o občanství měla přinést víc transparence do propůjčování občanství „z mimořádných důvodů".

Přinejmenším u sportovců jistě podle kritiků ale nemůže jít o úřední tajemství – veřejnosti už jsou jako „Rakušané" známi z výkonů nejen Ogarová a Martirosjan, ale i dalších 19 špičkových sportovců, kteří v červnu občanství dostali. Podobně veřejnost ví  například i o vědci Haimu Hararim, generálním řediteli Lidlu Christianu Karnathovi, herci Gideonu Singerovi a dirigentovi Andrési Orozco Estradovi, píše linecký list.

Vysvětluje, že na rozdíl od obvyklých žadatelů o občanství platí u osob, které „již odvedly nebo od nichž se očekávají mimořádné výkony ve zvláštním zájmu republiky", zrychlené řízení. Běžní žadatelé z Evropské unie a dobře integrovaní cizinci mohou požádat o občanství nejdříve po šesti letech pobytu v zemi, lidé ze zemí mimo unii po deseti letech. Jejich počet i tak stoupá – letos v prvním pololetí o 2,7 procenta na 3814 lidí. Loni bylo propůjčeno 5331 občanství.

Ohrožení školáci

Nejméně nehod na cestě do školy a z ní mají v Rakousku děti z prvních tříd. U druháků se jejich počet zdvojnásobuje a vůbec nejohroženější jsou jedenáctiletí. Vyplývá to ze studie výboru pro prevenci  nehod dětí, která analyzovala úrazy školáků od šesti do patnácti let v letech 2009 a 2012. V tomto rozmezí mělo na cestě do školy nehodu 80 šestiletých a připadlo na ně tak 5,4 procenta všech nehod. „Druháci" figurovali v 9,1 procenta, jedenáctiletí „obstarali" téměř pětinu karambolů. „Podle odborníků je hlavní příčinou to, že tyto děti už po složení zkoušky mohou sami jezdit na kole, ale ještě mají málo rutiny,"  uvádějí linecké OÖN.

U 15letých přibývá ještě jeden zdroj nebezpečí – moped. To potvrzují i čísla z Horních Rakous, kde loni v této věkové kategorii došlo k 25 nehodám, ale v kategorii šestiletých jen k pěti. Celkově počet nehod na školních cestách v této zemi meziročně poklesl z 97 na 76. V celém Rakousku loni muselo 502 dětí po 466 nehodách do nemocnic.

„Na opatření ke zvýšení dopravní bezpečnosti v začátku školního roku uvolňuje zemská vláda čtvrt milionu eur," pokračuje list. Stát například přispívá obcím na instalaci tabulí s elektrickými údaji o měření rychlosti před školami.

Proces „o hovínko"

Rakouský nejvyšší soud řekl poslední slovo ke kuriózní žalobě o náhradu škody, zaznamenaly OÖN. 69letá cestující uklouzla v odbavovací hale vídeňského letiště Schwechat na psím exkrementu a zlomila si kotník. Zažalovala správu letiště o náhradu škody s tím, že nesplnila svou povinnost pravidelného čistění, ale neuspěla u žádné ze tří soudních instancí. Ty jsou přesvědčeny, že správa letiště není k žalobě pasivně legitimována. Pasažérka uzavřela koupí letenky přepravní smlouvu s leteckou společností. Letiště, které jí dává k dispozici svou infrastrukturu, a úklidová firma jsou jen „pomocnými osobami" k plnění povinností letecké společnosti. Ta garantuje svým smluvním partnerům bezpečné užití areálu letiště a je odpovědná i za případné nesplnění povinností těchto pomocníků.

Linec „letí"

Linec zaznamenal v červenci 81 034 přenocování. Je to o 1,1 procenta víc než loni a nejlepší měsíc vůbec v historii městského svazu turistiky, píše deník Volksblatt. Silně k tomu přispěli především hosté z jiných částí Rakouska, kterých přijelo oproti červenci 2013 o 12,2 procenta víc – celkem 29 840.

Manfred Grubauer, šéf Linz Tourismus, připisuje tento úspěch především letnímu provozu Divadla hudby a Brucknerhausu, přílivu turistů ze Švýcarska a mnoha cestujícím, kteří přijíždějí lodí nebo na kolech. V nárůstu vidí potvrzení správnosti zvoleného marketingu, který u turistů zvyšuje „chuť na Linec".

S mýtem ztratí 51,8 milionu

Bude-li zavedeno chystané mýto pro osobní auta na německých silnicích, obchod v bavorském příhraničí by mohl s očekávaným odlivem českých zákazníků tratit 51,8 milionu eur. Konstatuje to studie Průmyslové a obchodní komory (IHK) pro Horní Falc a Kelheim. Mínus odpovídá poklesu obratu o 38 procent.

Studie vyšla z šetření nákupních a volnočasových zvyků českých zákazníků z okresů Cheb, Domažlice, Klatovy a Plzeň. Podle IHK bylo po telefonu osloveno 500 domácností a lidé ve 300 důležitých obchodních a turistických místech. Horní Falc a západní Čechy mají společnou hranici v délce 200 kilometrů.

Jen v okrese Cham by ztráta na obratu mohla být až 20 milionů eur. To odpovídá roční tržbě asi čtyř velkých supermarketů. Číslo nezahrnuje ztráty turistických zařízení a gastronomie.

Podle ředitele IHK Jürgena Helmese by mýto mělo negativní dopad na celou ekonomiku příhraničí, píše deník PNP. Komora vyhodnocuje už zhruba půl roku také „nákupní proudy" mezi Dolním Bavorskem a Horními Rakousy, chování rakouských zákazníků v oblastech Pasov, Deggendorf,  Pfarrkirchen, Eggenfelden a Simbach. Těží z informací převážně maloprodejců v blízkosti hranic.

V této části země by dopady výpadku turistů mohly být ještě citelnější. Kupní síla Čechů, tedy to, za kolik mohou za rok nakoupit,  je totiž podle studie průměrně jen 3110 eur, ale v Rakousku 6642 a ve Švýcarsku 9980 eur.

Spolkové ministerstvo dopravy počítá s ročním příjmem z mýta osobních aut ve výši 600 milionů eur. „Ve srovnání s celoněmeckým poklesem obratu způsobeném úbytkem přeshraničního turistického ruchu by mýto mohlo být ale ztrátovým ,obchodem´," odhaduje  Helmes.

Ekonomická expertka SPD ve Weidenu a poslankyně zemského sněmu Anette Karlová hovoří o „zničujících dopadech" mýta na hospodářství v bavorsko-českém příhraničí. Plány označuje za jed proti dosud pozitivnímu vývoji obchodních vztahů mezi těmito sousedy.  „Mýto nadproporčně zatěžuje maloobchod, gastronomii a turistická zařízení v našem pohraničí a ve strukturálně slabší části Bavorska," říká. Plánované „vstupné do Německa" je navíc „protikladem dobrého sousedství, na které jsme zde v naší vlasti na bavorsko-české hranici už pětadvacet let právem hrdí", dodává.

Známky jako úplatek

45letý ředitel stavební firmy z okresu Berchtesgaden koupil v prosinci 2008 deset rakouských ročních dálničních známek po 73,80 eura. Minimálně tři zaslal s vánočními blahopřáními třem zaměstnancům stavebního úřadu v Traunsteinu – dvěma architektkám a jednomu technikovi. Ti mu je vrátili, ale mnohem později se to náhodně provalilo a ředitel byl obviněn z nedovoleného poskytování výhod. Čin by byl letos v prosinci promlčen, ale takto podnikatel stanul před soudem.

Jeho obhájce líčil rány osudu a dluhy, které jeho mandanta pronásledovaly, a zdůrazňoval také, že dotyční úředníci neměli nic společného s přidělováním zakázek. Podle soudce šlo ale o poskytování materiálních výhod se spekulací s dobrou spoluprací.  „Musí být v zájmu nás všech, aby nevznikalo ani zdání úplatnosti," řekl. Obhájce argumentoval tím, že jeho mandant zaslal známky s vánoční poštou a tedy vysoce oficiálně, a kdyby chtěl uplácet, udělal by to tajně.

Soudce nakonec řediteli uložil peněžitý trest 900 eur a slevil tak značně z původního trestního příkazu, který zněl na 3500 eur, píše PNP. Uzavřel, že obviněný si nejspíš moc neuvědomoval nezákonnost svého jednání, protože ve stavební branži je takové „zdvořilostní všimné" obvyklé, nebo spíš bývalo. „Dnes jsme v mnoha oblastech citlivější," dodal s poukazem na přijetí 700eurového dárku jako osudového pochybení exprezidenta Wulffa. Rozsudek je pravomocný.

Urodilo se!

Bavorští producenti zaznamenávají nadprůměrnou úrodu. Poprvé od roku 2009 sklidili více než sedm milionů tun obilí a k tomu asi půl milionu tun řepky.

Zapomněl dítě u pumpy

Na benzinové pumpě v Řeznu zapomněl v úterý 51letý dovolenkář z okresu Neus svou dvanáctiletou dceru. Jak sdělila policie, tři dcery a jejich dědeček v autě spali, když řidič kolem 2.30 hodiny zastavil k natankování. Zatím co pak šel do prodejny zaplatit, 12letá se probudila a vystoupila. Otec nasedl, aniž osádku přepočítal, a pokračoval v cestě. Holčička se poté přihlásila u pokladní  a řekla jí, že ji tu taťka asi zapomněl, líčí PNP. „Policejní hlídka vozidlo zahlédla na A3 mezi Parsbergem a Velburgem a vyzvala řidiče, aby zkontroloval, zda má všechny cestující. Ten byl očividně překvapen, že jedna z dcer chybí… Výprava se tedy otočila a vrátila se do Řezna, kde si děvče vyzvedla."

Chtějí víc parkovišť

Řidiči kamionů v Bavorsku znovu požadují vzhledem k četným nehodám a chaotickému stavu na dálničních motorestech výrazné rozšíření parkovacích míst pro nákladní automobily. „U dálnic v Bavorsku jich podle šéfa jejich odborového sdružení Franze Xavera Winklhofera chybí kolem čtyř tisíc," píše PNP. Opakovaně dochází k těžkým nehodám, protože vozidla jsou odstavována ve vjezdech nebo v zákazech zastavení.  Během dovolených problém zostřují také četné karavany, které blokují i místa pro kamiony. Podle ministerstva dopravy bude ale jen letos dobudováno nových 500 míst pro stání nákladních vozidel, dodává pasovský list.

Zákaz Hells Angels

Bavorská vláda zakázala užívání symbolů rockerského klubu Hells Angels v Bavorsku. „Od podzimu nebudou smět rockeři své znaky ukazovat na veřejnosti, zejména ne okřídlenou lebku a nápis Hells Angels," uvedla PNP s tím, že policie a státní zastupitelství v Bavorsku budou podle ministrů vnitra a spravedlnosti Joachima Herrmanna a Winfrieda Bausbacka  důsledně každý takový symbol klubu trestně stíhat. „Bavorsko tak následuje příklad více dalších spolkových zemí," končí list.