Sousedé jezdí pořád na „černých číslech"

Drží tradici

Linec - Od roku 1990 vydávají rakouské úřady poznávací značky už jen na bílém podkladě, ale ve státě je stále ještě 220 000 černých, tedy asi tři procenta. V Horních Rakousích je má dál 45 060 vozidel, z toho 4318 v okrese Braunau.  Ve Vöcklabrucku je jich 4241, v Grieskirchenu 3774. Ještě víc jich je v Dolních Rakousích -  66 720. Následuje Štýrsko 38 854.

Mluvčí pojišťovny Wiener Städtischen Christian Kreuzer připomíná, že po 25 letech už auta mají statut veteránů – a rabat 50 procent z povinného ručení, pokud je pojištěnec vlastníkem vozidla, členem veteránského klubu, užívá „dědečka" maximálně 120 dnů v roce a na jeho jméno je přihlášeno ještě další vozidlo.

Loni bylo v Rakousku evidováno na 6,3 milionu motorových vozidel, o 1,3 procenta víc než před rokem. Téměř 73 procent byla osobní auta, sedm procent traktory, 6,4 procenta nákladní auta a zbytek připadal na mocykly a mopedy.

Steyr řeší městský výtah

Steyr řeší, jak překonávat terénní stupeň mezi Starým městem a výšinou Tabor. Po válce tu byl obnoven chodník o 241 schodech, ale asi pětiminutový „výšlap" vyvolal volání po nějakém „výtahu". V 90. letech se diskuse rozšířila na dopravní spojení. V roce 1994 konstatoval dopravní expert technické univerzity Helmut Stickler, že „relativně strmé schody jsou jen těžko zdolatelné pro postižené, staré lidi a osoby s dětskými kočárky". Na přelomu tisíciletí byli do koncepcí zapojeni i studenti italského architekta Fredianiho a řešení začalo krystalizovat mezi „cable-carem", vozidlem taženým lanem podle vzoru San Franciska, v odhadované ceně 6,5 milionu eur včetně 430 metrů dlouhého tunelu, a výtahem zavrtaným svisle do skal za Michaelským kostelem, který by podle odhadů z roku 2001 stál jen 1,2 milionu. „Všechny plány končily v šuplatech a vynořovaly se jen při volbách," píše OÖN. „O to překvapivější je čerstvé vyjádření starosty Geralda Hackla, že v letech 2016/17 má být vybudován funkční výtah."

Sklářky na cestě

Absolventky sklářské školy ve Zwieselu Louise Langová (21) a Franca Taschová (25) se po dvou letech a dvou dnech vrátily z tovaryšského vandru kolem světa. Jako velvyslankyně skla propagovaly příhraniční Zwiesel v asi 25 zemích, také v Číně, Indii, na Tchajwanu, v Rusku a v USA, píše PNP. Zkoumaly tamní sklářství a učily se jeho postupům. Jejich poslední štací byl Istanbul.  Odtud dorazily k přijetí ve Zwieselu téhož dne navečer i se zavazadly (na snímku vlevo Taschová, vpravo Landová). Četný obrazový materiál z cesty, ale i výrobky, které na ní dle různých sklářských škol zhotovily, představí na konci roku ve sklářském muzeu v zámečku v Tereziánském údolí.

Mnichov proti žebrákům

Správní úřad v Mnichově zakázal „organizované a agresivní žebrání" ve Starém městě a kolem hlavního nádraží. „Zdánliví postižení nebo žebráci s dětmi či zvířaty musejí počítat s tím, že je policie z místa vykáže," píše PNP. „Za jistých okolností hrozí dokonce pokuta. Lidé, kteří potřebují pomoc, ovšem mohou dál prosit o peníze. Velkoměsto jako Mnichov musí akceptovat, že se lidé pro tuto formu obživy rozhodli a že jsou vidět," stojí v prohlášení úřadu a policie.

Sociálnědemokratická frakce v městské radě postup orgánů uvítala. „V zásadě to chrání skutečné žebráky. Také ti totiž pociťovali nevoli občanů nad tím, že organizovaného žebrání tak masivně přibylo," řekla radní Beatrix Zureková. „Opatření nemá nic společného se sociální tvrdostí. Daleko víc jde o to potlačit struktury organizovaného žebrání."

O takové podle úřadu a policie jde, pokud žebráci na ulicích pracují pro lidi v pozadí, kteří si nárokují velkou část získaných peněz, vysvětluje PNP. Tito organizátoři často žebráky do cílové země doslova propašovávají především z Rumunska a ze Slovenska. Ti si pak náklady na transport a pobyt v Mnichově musejí „odpracovat",  takže jsou v závislém postavení. „Muži v pozadí od nich odebírají vyžebrané peníze několikrát za den, aby policie případně zajistila co možná nejmenší částku. Jen zlomek z ní zůstává žebrajícím – a skutečně potřebným – osobám," končí prohlášení.

Spor o orla

Německý fotbalový svaz ve čtvrtek vyhrál u mnichovského soudu první kolo sporu o ochranu znaku orla na dresu národního mužstva. Dosáhl předběžného opatření, aby řetězec Real, dceřiná společnost Metra, přestala prodávat trička a další výrobky s logem podobným tomuto symbolu, píše PNP. Podle soudu je znaku natolik podobné, že to poškozuje práva svazu. Real už před jednáním požádal patentový úřad o vymazání této ochranné známky fotbalového svazu. To však mnichovský soud neřešil.

Svaz „orla" úřadu přihlásil 5. prosince 1998, zaregistrován byl 23. srpna 2000.

Zničili tisíc tun okurek

V největší evropské pěstitelské oblasti okurek nakládaček, v Dolním Bavorsku, ničí v těchto dnech po tunách úrodu, píše PNP. Vlhké teplé počasí minulých dnů růst okurek tak urychlilo, že zpracovatelské kapacity nestačí. Zlikvidováno bylo zatím asi tisíc tun. „Okurka musí být nejpozději do dvou dnů ve sklenici," vysvětluje zemědělský inženýr Josef Hofmeister. „Provozy pracují naplno, ale toto množství už nemohou zvládnout." PNP dodává, že v Dolním Bavorsku je na ploše 1200 hektarů každoročně sklizeno mezi 20. červnem a 15. zářím na 45 000 tun okurek.