Akci odstartovala iniciativa „Pro Mariendom“ a má přinést 700 000 eur k celkovým nákladům opravy 3,7 milionu eur. Na www.turmpate.at si mohou sponzoři najít a zapykat „svůj“ kámen k dotaci. Nabízeno je 1252 kamenných prvků – řadový kámen za 200 eur, velký s ornamentem za 6000. Za 50 eur je také možné si „koupit“ metr spáry, kterou je třeba obnovit. Po složení částky sponzor dostane diplom, při zaplacení 200 eur pamětní „minci“ z kámene stavby chrámu.

Pracoviště restaurátorů přibližuje list OÖN. „Je to báječné pracovní místo – při pěkném počasí,“ říká v článku 35letý Stefan Schörgendorfer z Puchenau (na snímku), jeden ze sedmi kameníků, kteří teď na věži pracují. Rád má své zaměstnání prý i při dešti nebo větru, jen pak je třeba dávat pozor, kde odloží bezpečně své nářadí…

Do výšky 110 metrů jezdí výtahem, pak lezou po žebřících. Nahoře je prý příjemně chladno, pevně ukotvené lešení dodává pocit bezpečí. Je odtud vidět daleko za město… Ale jsou tu také jasně patrné škody, které se „zažraly“ za desetiletí do pískovce. Je to první renovace od dokončení stavby věže v roce 1902, jak připomíná koordinátor projektů kolem dómu Clemens Pichler.

Během nadcházejících tří let má být generálně sanována horní polovina věže. „Jen tato část přijde na 3,7 milionu eur,“ říká stavební mistr dómu Wolfgang Schaffer. Pomoci pokrýt náklady má i sponzorská iniciativa „kmotrů dómu“, kterou ve středu odstartovali biskup Manfred Scheuer a zemský hejtman ve výslužbě Josef Pühringer. Jak biskup při zahájení připomněl, stavba dómu byla původně financována pouze z darů. V tomto duchu by lidé měli přispět i k jeho renovaci.

Kolik prostojí pendleři

Pendleři do Lince za prací prostojí průměrně za rok 73 hodiny v kolonách, tedy skoro dva pracovní týdny, píší OÖN. Zaznamenal to nizozemský výrobce navigace TomTom, který popisuje dopravu ve 403 městech 43 zemí. V Linci vyhodnotil více než 32 milionů najetých kilometrů, z toho 18,8 km po dálnicích.

Pro ranní jízdy v pracovních dnech museli loni řidiči plánovat v průměru o 37 procent víc času než při cestách bez dopravních komplikací, o jízdách navečer o 38 procent. „Na trasu, kde při volné jízdě stačí půl hodiny, potřebuje řidič ve špičce asi 41 minut,“ vysvětluje list. Podle dat TomTom je Linec pátým „nejzacpanějším“ rakouským městem po Vídni, Salcburku, Štýrském Hradci a Innsbrucku. Ve Vídni prostojí pendleři za rok v zácpách průměrně 96 hodin.

Linec dluží miliardu

Uzávěrka 2018 města Lince vykazuje dluh miliardy eur, napsaly OÖN. Jak řekl finanční ředitel magistrátu Christian Schmid, částka se skládá ze 755 milionů z úvěrů u bank a 245 milionů zatím nesplatných závazků správy, například v kapitole městských podniků. Předseda klubu lidovců Martin Hajart okamžitě kritizoval, že starosta Klaus Luger (SP) zamlčuje závazky „vyvedené“ na jiné vlastní subjekty. Ve skutečnosti prý město dluží téměř 1,6 miliardy eur. Luger se to snaží vysvětlit tím, že například dluhy Linz AG prý nelze vykázat v roční uzávěrce, protože budou bilancovány až v pololetí. Celkově starosta zdůrazňuje, že majetek města je ceněn na 2,23 miliardy eur a podíl vlastních prostředků (zdrojů) je i po odpočtu dlužené miliardy „velmi hřejivý“ - 55 procent.

Na úroky z dluhů u bank město loni zaplatilo 16 milionů eur, což je prý výsledek, „který se dá vidět“, jak řekl Schmid. Průběžné hospodaření skončilo přebytkem 5,8 milionu.

Zmrzlinový vozík pro muzeum

Památka z roku 1972.

„Je to něco jako rytířské pasování, když se exponát dostane do právě zahajované výstavy v Muzeu bavorských dějin v Mnichově,“ napsala PNP a dodala, že zmrzlinovému vozíku z Grafenau (okres Freyung) je na ní věnován celý kout. „Plechový vozík s paprskovými koly s gumovými pneumatikami pochází z roku 1972 a patří rodině Guarinových, která v Grafenau provozuje nejstarší pizzérii v Bavorském lese jménem ,da Peppo´. Šéf senior Guiseppe, který v roce 1959 přicestoval z jižní Itálie jako brusič skla, jel s touto károu na lidovou slavnost do Galgenau a nabízel zmrzlinu vlastní výroby. Snímky u exponátu dokumentují příběh Guarinových v Bavorském lese,“ píše list.

Zmrzlinová kára není jediným objektem, který kurátor muzea z pizérie v soumarském městě Grafenau do mnichovského muzea vybral. „Staré stoly, židle a kufr, se kterým taťka z Itálie do Německa přišel, ještě leží v depotu muzea,“ říká viditelně hrdý spolumajitel firmy Raphael Guarino.

Nebožtíci na výuku?

Za rušení klidu mrtvých stanul před úředním soudem ve Schweinfurtu 51letý majitel pohřební firmy, předseda zemského svazu vykonavatelů této profese, v této funkci však nečinný. Měl nejméně pět jemu svěřených mrtvých poskytnout bez souhlasu pozůstalých spolkovému vzdělávacímu centru výchovy „pohřebáků“ v Münnerstadtu (okr. Bad Kissingen), vzdálenému asi 30 kilometrů, kterým prochází ročně asi 500 žáků.

Případ spustili jeho bývalí zaměstnanci loni v červenci. Do Münnerstadtu tehdy prý od nich mířily pravidelné transporty zemřelých. Ve školicím středisku se na nich frekventanti měli kromě jiného učit mýt těla a sešívat ústa nebožtíků. K nácviku šití měly být mrtvým dokonce úmyslně způsobovány rány.

Obžalovaný mluvil jen o „málo případech z vlastní praxe, ve kterých byli zemřelí ,opticky upravováni´, aby bylo možné důstojné rozloučení s nimi při otevřené rakvi“. Tato činnost prý na něho byla přenesena pozůstalými v rámci svěření péče o zesnulé. Výtky o úmyslném způsobování jizev označil za absolutně falešné. Vypověděl, že v Münnerstadtu zemřelého „zaopatřoval“ jeden zaměstnanec pod dohledem specialisty, posluchači úkony v nejlepším případě sledovali skrze sklo z vedlejší místnosti.

Bývalá zaměstnakyně řekla Bavorskému rozhlasu, že na zemřelých v tomto centru byly kromě jiného prováděny „hygienické úkony“. V kurzech 10-15 budoucích pohřebáků byla například ústa zemřelých „zavírána“, což znamenalo, že jehlami a nitěmi byly v jejich ústech sešity patro s dolní čelistí. Po úkonu byly stehy zase uvolněny a nastupoval další žák na řadě, řekla žena v rádiu.

Při procesu ve Schweinfurtu státní zastupitelství žádalo pro obviněného peněžitý trest 8000 eur. Soud ho ale obžaloby zprostil. Zastává názor, že transport nebožtíků do vzdělávacího centra i bez svolení pozůstalých nenaplnil skutkovou podstatu rušení klidu mrtvých.

Žalobce navrhl přezkoumání tohoto rozhodnutí Bavorským nejvyšším soudem. „Když někdo mrtvého bez svolení rodinných příslušníků přepraví do jiného místa, jde z právního hlediska o jeho nedovolené ,zabrání´,“ říká Ursula Haderleinová, vedoucí státní zástupkyně ve Schweinfurtu.

Vydraží kostelní poklady

Kazatelna k mání.

Freistadtská fara uspořádá v sobotu 8. června od 8 do 12 hodin bleší trh věcí a objektů, které se za léta nashromáždily na půdě a ve sklepích děkanátu. „Teď je na čase udělat pořádek, také abychom dostáli protipožárním směrnicím,“ říká v OÖN farní asistentka Irmi Sternbauerová. Vrcholem nabídky bude novogotická kazatelna. Nemá prý sice žádnou zvláštní uměleckohistorickou cenu a při „zesvětštění“ církve ani žádný sakrální význam, „pro znalce a tvořivé hlavy mají ale jednotlivé prvky jistě cenu,“ dodává asistentka. K vytvoření rovných podmínek pro kupce budou některé věci nabídnuty v aukci, která začne v 9 hodin.

Jak obměňují šatníky

Zhruba polovina Rakušanů odkládá ošacení, které se jim už nelíbí, píší OÖN. Více než čtvrtina to dělá s věcmi, které vyšly z módy, nebo když je třeba udělat ve skříni místo pro nové. Během roku je takto „vytříděno“ 11,4 procenta bot, 8,3 procenta kalhot, 5,9 procenta sukní a 7,1 procenta vrchních dílů s krátkými rukávy. To podle Greenpeace zbytečně masivně škodí životnímu prostředí. Alternativami by podle ochránců mohly být výměny a zápůjčky, ale 81 procent Rakušanů ještě nikdy šaty neměnilo a dvě třetiny si nikdy žádné nepůjčily. Jsou prý ale už náznaky obratu – více než třetina teenagerů už si něco vyměnila, když jim neseděly kalhoty nebo se jim nelíbilo tričko. „To je trend, který svědčí i životnímu prostředí,“ říká Nunu Kallerová, mluvčí organizace pro konzum.

Výluka přes hranice

Kvůli stavebním pracím na české straně odpadne v polovině června více vlakových spojů z Furthu im Walde do Čech, zaznamenala ve středu PNP. Týká se to tratí z Mnichova do Prahy a ze Schwandorfu do Domažlic. Od 14. do 21. června nebudou jezdit Alex-vlaky mezi Furthem a Plzní, ani OPB-vlaky mezi Furthem a Domažlicemi. Nahradí je autobusy. Ve Furthu a v České Kubici budou stát před nádražími, na Babylonu u Hotelu Bohmann, v Domažlicích-městě na zastávce v Havlíčkově ulici, v Domažlicích, v Holýšově a v Plzni před nádražím. Německá strana dodává, že počet přepravovaných kol je v autobusech možný jen v rámci míst k dispozici a jejich dopravu tedy není možné garantovat, a také kočárky budou převáženy jen v omezeném počtu.