Kliknutím zvětšíteOčekávají, že ke společné procházce se sejde kolem 200 sebevědomých a krátkonohých účastníků. „Smečka“ vyrazí ve dvanáct hodin z Klostergarten. Půjde přes Ludvíkovo náměstí směrem na Heuwinkel a Steinweg na Rezidenční náměstí. Před Marschallovým domem čtvernožcům požehná po třinácté hodině farář Helmut Reiner z farního svazu Staré Město, k průvodu se přidají trubači fanfár, kočár s majiteli muzea a několik překvapení.
Zadrželi dva Čechy
Rakouská policie poslala do vazby v Linci dva Čechy ve věku 43 a 46 let, obviněné z toho, že s další osobou odcizili v Rainbachu po vloupání jízdní kolo. Kromě toho jsou podezřelí, že v Linci se zmocnili dalších dvou kol. V jejich autě byl lup nalezen, píší OÖN. Už v pátek dopoledne na sebe upozornili ve Gmundenu podivným počínáním kolem osobního automobilu.
Hasičák XXL na poli
Karlheinz Gruber (47) z Bergu je klasickou „šelmou sedlákem“. Už v roce 2010 vytyčil v kukuřičném poli figuru prasete, a loni ho kamarád „nakopl“ k dalšímu podobnému projektu. „Protože v příštím roce budou hasiči v Pockingu tři dny slavit 150 let trvání sboru, přemýšlel jako vášnivý hasič, který začal od čtrnácti let, jakým gagem by tuto příležitost uctil. Získal snímek starého hasičského vozu, překreslil jej na průsvitnou fólii, nalepil obrázek na monitor počítače a přenesl data do GPS,“ píše PNP.
Řadu dnů ručně sel na poli do obrysu hasičáku o délce 72 metrů a s výškou od pneumatik po střechu 28 metrů mulčovací hořčičné semínko, pro zvýraznění ve 3D vsadil i na jetel, který ale padl za oběť suchu. Spásným nápadem se ukázala modrofialově kvetoucí svazenka vratičolistá, která může ještě dlouho výrazně připomínat hasičské jubileum – možná prý dokonce až do příštího jara. Teprve pak se Gruber zase vrátí od mulčování k pěstování kukuřice.
Hendrixovi na počest
V sobotu 29. září od 20 hodin připomene Still Experienced XL Band v Centralu v Linci na Landstrasse koncertem 75. narozeniny kytarového mága Jimiho Hendrixe a 50leté jubileum na scéně svých zakladatelů Chrise Hallera a Petera Guschelbauera.
Karikatury na pokračování
Gerhard Haderer, jeden z nejvýznamnějších současných karikaturistů, má v Linci v objektu KC Tabačka trvalou výstavu kreseb, kterou měsíčně aktualizuje a doplňuje. V další části expozice s názvem "Ölhades" jsou vystaveny jeho nadčasové velkoformátové obrazy, rovněž kořeněné brilantním humorem. „V této kombinaci jim patří zvláštní postavení v dějinách umění,“ píší OÖN.
Výstava je ve Škole neposlušnosti na Náměstí Petera Behrense v Linci od 26. září do 30. března příštího roku.
Pod názvem "Cartooning for Peace – Všichni jsou migranti!" vyjadřuje, co lidi vede k opuštění domova, doprovází je na žalostných cestách a ilustruje výzvy a problémy,, které je v exilu čekají. Další část je věnována Talalu Nayerovi, azylantovi v Německu a prezidentu Súdánského svazu karikaturistů, a osmi dalším umělcům tohoto žánru, které Nayer vybral. Vernisáž bude 26. září v 19 hodin – v den „skutečné“ neposlušnosti, která zachránila svět, píše list.
Vysvětluje, že 26. září 1983 zabránil podplukovník Stanislav Petrov „aktem neposlušnosti“ atomové válce. Tehdy v čase vyhrocené studené války měl službu a vyhodnocoval data satelitu snímajícího Severní Ameriku. Jeho alarm ohlašující jaderný útok měl být přenesen do sovětských podzemních raketových sil. Když se tehdy rozezvučel, zachoval Petrov klid, prohlédl si snímky z Ameriky a vyhodnotil je tak, že start raket na Rusko je prakticky vyloučen. Ignoroval počítač a systém zablokoval. Vzápětí byl spuštěn další alarm a Petrov měl nadřízeným co vysvětlovat. Věřil ale své intuici víc než počítačům, že by Amerika neútočila raketami jednotlivě, a měl pravdu – šlo jen o chybnou funkci softwaru, který interpretoval svit zapadajícího slunce mezi mraky, které dopadalo na infračervené senzory satelitu… Petrov byl následně propuštěn z vojenské služby, jeho jednání bylo státním tajemstvím a západ se o něm dozvěděl až v roce 1998, píší OÖN. Stanislav Petrov zemřel 19. května 2017 ve věku 77 let. (www.schuledesungehorsams.at)
Zachránili veverku
V neděli kolem 22.15 vyslali hasiče z Mollnu (okr. Kirchdorf) k odklizecím pracím po vichřici Fabienne. Pod stromem převráceným přes okresní silnicí objevili křičící mládě veverky. Vyprostili je, dali mu jméno Fabienne a po ošetření veterinářem se jej ujali, píší OÖN.
Prasečí hlavy minulostí?
Téměř už zapomenutý zvyk "kradení" vepřových hlav poctivě vyznávali až do letoška důchodci místní organizace v Rainbachu v Mühlviertlu, napsaly OÖN. Rozvedly, že rodina Leitnerových z Laibachu vykrmovala ročně dvě prasata a porážela je doma. "To neunikalo nejpilnější ,zlodějce´ prasečích hlav z Rainbachu Irmgard Haghoferové a její ,šmaus´ z nich, podávaný vždy v jednom z místních hostinců, byl pro seniory vždycky kulinářským svátkem. Bohužel paní Leitnerová musela ze zdravotních důvodů své hospodářství vzdát, a důchodci jí přišli poděkovat verši, květinami a vínem. Protože dnes už domácí zabijačky skoro vymizely, bude nejspíš ceněná ,zlodějka´ vepřových hlav v budoucnu nezaměstnaná. Příští hody prý ale určitě ještě budou, byť ze zakoupeného materiálu," uvedl list.
Český čtenář, který také rád vepřové všeho druhu, teď z toho má možná zamotanou hlavu (tu svoji) – jakpak ten "šmaus" vypadá? Je to sulc, tlačenka, ovárek? A vůbec, jak je to s tím kradením?! - Dá rozum, je to takový zvyk. Jak jsme si o něm přečetli v novinách našich sousedů, tradice velela mladému sedlákovi, který se o domácí porážce ve vsi dozvěděl, hlavu skoleného zvířete ukrást, ozdobit ji větvičkami a v inscenovaném procesu zažalovat okradeného, že s prasetem zacházel nedbale. "Pod vlivem kořalky" pak byla hlava uvolněna k snědku a nakonec "protančena"… Ale třeba nám nějaký český zemědělec tuhle tradici popíše líp! Že by nás k bližšímu "průzkumu" přizvali do Rainbachu, o tom lze bohužel pohybovat…
Zachrání vláda fotbal „zadara“?
„Že je rakouská fotbalová bundesliga už téměř kompletně k vidění jen v placené televizi (Sky), ,nesedí´ rakouské vládě,“ napsaly OÖN. Vicekancléř a ministr sportu Heinz-Christian Strache (FPÖ) a ministr pro média Gernot Blümel (ÖVP) ohlásili v pondělí na tiskové koneferenci, že chtějí přepracovat listinu událostí, které každopádně mají být vidět i ve volné TV.
V zemi platí od října 2001 nařízení upravující zákon o ekluzivních televizních právech. Obsahuje seznam „událostí značného společenského významu“, které podle vůle politiků nesmějí být vysílány jen placenou televizí, nýbrž musejí být dosažitelné nejméně 70 procenty všech diváků veřejnoprávní ORF bez dalších poplatků, vysvětluje linecký list. Seznam zatím dopadá na olympijské hry, lyžařská mistrovství světa, určité zápasy fotbalových mistrovství světa a Evropy (zahajovací duely, semifinále, finále a všechna utkání rakouské reprezentace), a finále Rakouského poháru. Chráněny jsou také kulturní události, například Novoroční koncert a ples v Opeře.
„Listinu si chceme projít a podle možností ji upravit,“ řekl Strache. Převod práv bundesligy ke Sky ukazuje potřebu diskuse. Spolková vláda prý zkrátka nechce nečinně přihlížet. Ministr Blümmel chce hovořit se všemi zúčastněnými, jak to předpkládá zákon, tedy se sportovními svazy a televizními stanicemi. Podle Stracheho je cílem dojít na konci procesu k novému seznamu, jaké události by mohly být ohroženy „zmizením za závorami sledovanosti“. Z rozhovorů s fotbalovými fanoušky a kluby ví, že přinejmenším část z nich není se statem quo obzvlášť šťastná. Na vyjádření mají strany osm týdnů čas a k případné notifikaci pak Evropská komise ještě tři měsíce. „Bude to v každém případě dlouhý proces,“ řekl Blümel.
Dost staří studenti
Rakouský student je s věkovým průměrem 26,7 roku v evropském srovnání poměrně starý, uvádějí OÖN ze studie European Students Union (ESU), střešního svazu zástupců 15 milionů studentů ze 39 zemí, který zasedá ve Vídni.
Angelika Grabher-Wuscheová, jedna z přednášejících, říká, že průměrný evropský student vlastně neexistuje, každá země má při různosti podmínek možnost smysluplně regulovat podmínky studia. Připomněla, že například na Islandu je obvyklé zakládat před studiem rodinu, takže průměrný věk posluchačů je pak 29,7 roku a třetina studujících má děti. Čtvrtina Islanďanů kromě toho začíná studovat až dva roky po dokončení střední školy. Na druhém konci škály je Francie, kde je průměrný věk studentů 22,8 roku a dětí mají jen tři procenta z nich.
V Rakousku má relativně hodně začínajících studentů už zkušenosti ze zaměstnání. Průměrným věkem 26,7 roku je země šestá ze 28 sledovaných evropských zemí. Jen 78 % začíná vysokou studovat do dvou let od maturity (v Evropě průměr 86 %). Vyšší věk studentů z Rakouska Wuscheová vysvětluje pravidly stipendia „ze sebevýdělku“ pro ty, kteří se ke studiu rozhodli později. V roce 2015 je pobíralo sedm procent studentů, když jiná podpora pro ně není možná. Dostávali maximálně měsíčně 801 euro, od dovršení věku 24 let náležel všem příplatek 20 eur měsíčně.
Toto stipendium se týká studentů, kteří se před prvním poskytnutím studijního příspěvku nejméně čtyři roky „sami živili“ výdělkem alespoň 8580 eur hrubého mínus sociální pojištění ročně. Do této doby se jim započítává i prezenční či civilní služba. Každý rok „sebevýdělku“ zvyšuje o rok věkovou hranici možného studia.
Horká linka úklidu
Obyvatele bydlící přímo u areálu Oktoberfestu, na Wiesn, sužují tradičně stopy přílišného konzumu alkoholu návštěvníků slavností zanechané v jejich zahrádkách, u vchodů a na plotech. Proto jim město Mnichov nabízí i letos „očistnou horkou linku“ pod heslem „Na zavolání čistíme“. Od osmi do šestnácti hodin je mobilní tým uklízečů vybavený i vysokotlakými čističi připraven odklidit nečistotu po hostech veletrhu. Jak sdělil referát práce a hospodářství správy města, jeho zásahové území je jen kolem Theresienwiese. Usedlíci o kousek dál už musejí čistit sami, dodává PNP.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
