Země chce hospodařit se 5,682 miliardy eur. Z dluhu nyní ve výši 3,182 miliardy by měla v příštím roce splatit 67 milionů. Každý resort musí uspořit deset procent výdajů, investice byly zkráceny z téměř 15 na 12,6 procenta. To má sousedům přinést celkem 150 milionů eur. Příjmová stránka počítá se sto miliony eur navíc z podílu na státních příjmech a se 190 miliony výnosu ze stavebních úvěrů. Prostředky pro umění a kulturu budou sníženy ze 194,4 na 187,4 milionu, a to především pokrácením dotací. To ale nedopadne například na rozpočet hudebních škol, protože v něm je 80 procent personálních výdajů a ty krátit nelze, uvádí linecký list. O 20 milionů eur hodlají Horní Rakousy snížit pomoc běžencům.

Na druhé straně bude zdravotnictví dotováno částkou vyšší o 63 milionů, díky zavedení poplatku rodin za odpolední opatrování dětí v mateřských školách si polepší i sektor vzdělávání.

Sociální demokraté a Zelení už prohlásili, že návrh v zemském sněmu nepodpoří.

Žaloby kvůli řidičákům cizinců

Jak náš web informoval, „provalilo se“ v Horních Rakousích získávání řidičských oprávnění německými občany absolvováním rakouských autoškol. „Aby je nedostaly osoby, které doma o řidičáky přišly v důsledku dopravních či kriminálních přestupků, mají být uchazeči ze SRN nyní pečlivěji kontrolováni,“ píší OÖN.

Po odhalení prvních případů se přišlo na to, kdo v této „řidičákové turistice“ tahá za nitky. „Frankfurtský provozovatel autoškoly Hans-Dieter Sch. není pro rakouské úřady žádným neznámým, na videokanále youtube se chlubí svými výkony. Při tom se odvolává na vyhrané procesy před Evropským soudním dvorem a hrozí úřadům žalobami o náhradu škody. Donedávna Sch. seděl v českém vězení kvůli podplácení,“ píše deník a zdůrazňuje, že i pro tohoto občana ovšem platí presumce neviny.

List opakuje, že k získání rakouské licence je podmínkou místo pobytu v této zemi. V případě z Grieskirchenu byli tři němečtí žáci autoškoly hlášeni na stejné adrese – v domě bratra majitele autoškoly, v níž absolvovali. „Teoretické zkoušky udělali, ale jízdní testy jim nebyly povoleny,“ pokračují OÖN. Osnovatel Sch. reagoval rozzlobeně: „Pro každého z těchto zákazníků bude žalována náhrada škody 3000 eur měsíčně. Tato ignorance bude Rakousko stát ještě hodně peněz,“ napsal lineckému listu.

První takové řízení už je na cestě – advokát Manfred Fuchsbichler z Welsu zastupuje jednoho z odmítnutých čekatelů na řidičský průkaz poté, kdy příslušná pracovnice okresního úřadu měla pochybnosti o pravosti adresy pobytu, kterou uvedl. Že dotyčný už byl v Německu opakovaně sankcionován, sdělil na dotaz spolkový úřad evidence dopravních přestupků ve Flensburgu, dodávají OÖN. Zmíněný advokát to ale zpochybňuje - k opatření „odpovídajících informací“ v Německu prý chybějí dostatečné právní důvody.

Počet „řidičákovských uprchlíků“ je dál nejistý, pokračuje list. Sch. tvrdí, že v posledních dvou letech nechali proškolit v oblasti Grieskirchenu místními autoškolami více než 500 Němců, „a mezi žáky byli i Švýcaři“. Peter Aumayr z oddělení pro dopravu hornorakouské zemské vlády čísla z Grieskirchenu také zjišťoval a dospěl ke zcela jinému výsledku – v uváděném období tam bylo německým občanům vystaveno celkem 25 řidičských průkazů. „Kromě jiného považuje za vyloučené, že by němečtí dopravní hříšníci v Rakousku bez dalšího získávali licence v Rakousku,“ uvádí list a cituje referenta: „Schopnost řízení i těchto žadatelů je přezkušována, jsme k tomu oprávněni zákonem. A Flensburg nám v těchto věcech opatřuje velmi detailní data.“

Chystají Noc různosti

Transsibiřská hraje všechno.Zdroj: Deník/repro

V sobotu 11. listopadu uspořádá hornorakouská Lidová pomoc v lineckém Design-Centru od 20 hodin bál, k němuž očekává na 2500 návštěvníků, píší OÖN, které akci spoluorganizují.

Webové stránky www.volkshilfe-ooe.at událost přibližují jako příležitost pro toho, kdo chce v jediném večeru potkat lidi v “kožených kalhotách“, se šátkem na hlavě, ve večerních oblecích či v sárí, zarolovat si při rocku, posedět u společného stolu s politiky a bezdomovci.
Při Noci různosti bude mimo jiné hrát pět kapel. „Zcela zvláštní hudební kousky naservíruje Trans-Siberian March Band (TSMB, na snímku), 16členná skupina z Anglie, jejíž muzika má balkánské kořeny,“ uvádí list. „Dominuje v ní ,speedová dechovka´, jak ji u nás známe především z filmů Emira Kusturici, například Undergroundu. Dechovka v ní není ,starotátovským -m´tata, ale jazzovým exotickým rychlým popem důkladně promíšeným rytmy ska, základem reggae…“ TSMB přinese také ruskou, tureckou a židovskou lidovou hudbu, Carin Cosa Latin Band zase muziku Latinské Ameriky, kapela Saint Chameleon prezentuje swing, balkán, pop a blues, rakouská Dawa hraje melancholický folk, „který přesto láká k tanci“, Bye Maxene tří grácií v erotickém oblečení minulých časů a s mužem u klavíru nabízejí swing…

K Noci růzností OÖN opakují, že je bálem Lidové pomoci, „slavností radosti“ s lidmi dvaceti národů. Akce se koná už pojedenácté. Vstupenky za 20 a 29 eur prodává 17 prodejen této organizace. Pořadatelé rozdají 500 lístků lidem, kteří si nemohou dovolit tuto částku zaplatit.

I Wels už chystá Vánoce

Ve Welsu čekají na Ježíška.Zdroj: Deník/repro

O vztyčení vánočního stromu na Hlavním náměstí v Linci už jsme informovali. V plném proudu jsou i přípravy „Vánočního světa“ u někdejší středověké koželužské věže ve Welsu, k němuž každoročně zamíří na 900 000 lidí. Historická stavba už je svátečně vystrojena, 24. listopadu tu oslaví příchod Ježíška dětským programem od 17 hodin. „Vrcholem hudebního pořadu bude duet brněnské sopranistky Kateřiny Beranové a tenorové hvězdy Clause Durstewitze. Spuštění slavnostního osvětlení pak zahájí vánoční trhy,“ informují OÖN. Na snímku je klasická podoba Vánočního světa.

V Osterhofenu „pojaponsku“

Japonská jedle ozdobí náměstí.Zdroj: Deník/repro PNP

V ponděí dopoledne představili na náměstí v Osterhofenu (okr. Deggendorf) vánoční strom. „Letos centrum ozdobí jedle korejská, vysoká asi patnáct metrů. Městu ji dal k dispozici Josef Doriat ze Siegstattu. Stavební dvůr ji autojeřábem vyzdvihl z jeho zahrady a transportoval ji na náměstí,“ píší PNP. Protože kmen byl příliš tlustý na 30centimetrovou díru v zemi, museli jej zaměstnanci dvora přiříznout motorovými pilami. Nejpozději příští týden ji ozdobí a dodají tak náměstí první vánoční náladu, uvádí list. Navíc děti základní školy v Altenmarktu připravují malé dárkové balíčky, které samy budou moci zavěsit na strom.

Polomy zlevnily dřevo

Na trhu dřeva v Horních Rakousích je situace po letních vichřicích a masivních útocích kůrovce napjatá, píší OÖN. V zemi se počítá letos se 700 000 plnometry kůrovcového dřeva, což odpovídá asi třetině normálně kácených jehličnanů. Při polomech v polovině srpna padlo 150 000 plnometrů, v sousedním Dolním Bavorsku dokonce 2,3 milionu. Poslední vichr koncem října napáchal v Horních Rakousích už jen malé zlo.

Sklady pil jsou zaplněny a ceny dřeva proto padají. Plnometr čertsvé kulatiny jehličnanů momentálně stojí 77 až 85 eur, průměrně o deset eur méně než v srpnu. Kůrovcové dřevo zlevnilo o asi 15 eur na 45-55 eur za plnometr. „Na fůře dřeva dnes majitelé lesů tratí kolem tisíce eur,“ říká v listě prezident hornorakouské Agrární komory Franz Reisecker. Škody jdou podle něho do milionů.

Od července do října museli vlastníci vyvézt z lesů třikrát víc dřeva než v pětiletém průměru, uvedl předseda svazu zemědělských majitelů lesů se 28 000 členy Franz Kepplinger. „Zastavením kácení nenapadených stromů a odložením zpravování polomového dřeva se podařilo zabránit úplné eskalaci problému, ale situace se normalizuje jen pomalu.“

Experti doporučují do budoucna restrukturalizaci lesů, v nichž je v Horních Rakousích 64 procent smrků, v mnoha užitkových polesích dokonce 90 procent, protože jsou oblíbené a jejich pěstování je výnosné. Potřebují ale bohatě srážek a letošní horko a sucho v Mühlviertlu a v centrální oblasti země vyvolaly přemnožení brouka. Je třeba pěstovat víc listnáčů a méně citlivých jehličnanů, například jedlí a douglasek. Dub je momentálně „trendy“-stavebním materiálem.

Prodavačky berou málo

Téměř dvě třetiny zaměstnanců obchodu se svým příjmem sotva nebo jen těsně vyjdou, zaznamenal z dotazníku hornorakouské Zaměstnanecké komory deník Volksblatt. Výdělky prý nestačí pěti procentům dotazovaných, pro 57 procent je to „tak akorát“. V ostatních branžích se ve stejné situaci vidí celkově „jen“ 46 procent zaměstnanců.

Prezident komory Johann Kalliauer zdůrazňuje, že nízké mzdy prodavaček neovlivňují jen velmi rozšířené částečné úvazky, ale i příliš nízké hodinové odměny. Minimální plat zaměstnance na celkový úvazek v obchodě je podle kolektivních smluv 1548 eur hrubého (1227,50 čistého) měsíčně. Od 1. prosince má minimum činit 1600 eur. Kolem 80 000 provozoven má ale do konce roku 2021 čas na nový model přejít. Odbory naopak požadují minimum 1700 eur, a to už v příštích letech, uvádí Volksblatt.

Podle dotazníku pociťují lidé v obchodě jako největší zátěž stálý kontakt se zákazníky. Ten podle komory stresuje dvakrát tolik zaměstnanců této branže než v průměru jiných oborů. Dvě třetiny prodavaček musejí pracovat v sobotu, téměř 30 procent dokonce často, uvádí deník. Jen každá dvacátá musí „vzácně“ prodávat i v neděli.

Miliony z pokeru

Z Rozvadova si vezl miliony.Zdroj: Deník/repro PNP

Při pokerovém turnaji o víkendu v King’s Casino v Rozvadově vypadla v disciplíně High Roller for One Drop tenisová legenda Boris Becker (náš web o jeho „vplacení se“ do turnaje pomocí sponzora informoval) už v pátek, v první den akce. Naopak bývalý fotbalista a trenér fotbalového týmu okresního přeboru SV Schalding III Andi Eiler (44, na snímku), „který dal ve své poslední sezoně 2011/12 gól i FC Pasov“, jak poznamenává list PNP, se probojoval až do finále. „V něm sice prohrál s 27letým Dominikem Nitschem, ale od stolu přesto odešel s výhrou 2 155 418 eur,“ píše pasovský deník. Vítěz si odnesl 3,5 milionu.

Eiler si s Beckerem zahrál v jednom turnaji i v květnu 2013 v Monaku, a i tady byl rodák z dolnobavorského Hohenau lepší – vyhrál 25 000 eur, Becker se umístil mezi tzv. „ferner liefen“ (tedy v kategorii Dále startovali), jak PNP prozrazuje. Eilerovy pokerové zisky tak letos překročily hranici tří milionů dolarů, uzavírá list.

Prosadí svátek hrdinů demokracie?

Podle názoru bavorského sjezdu sociálních demokratů by měl být 8. listopad v příštím roce dalším zákonným svátkem v Bavorsku. „Měli bychom rok 2018 využít k tomu, abychom vzpomněl hrdinek a hrdinů demokracie v zemi,“ řekl předseda poslaneckého klubu strany v zemském sněmu Markus Rinderspacher.

PNP připomíná, že v příštím roce oslaví Bavorsko sto let – 8. listopadu 1918 padla monarchie. „Osmý listopad 1918 má proto pro Svobodný stát Bavorsko stejný význam jako 14. červenec 1789 pro Francii nebo 4. červenec 1777 pro USA,“ napsal Rinderspacher ministerskému předsedovi Horstu Seehoferovi. Vyzývá ho, aby .se o svátek v příštím roce zasadil. Poslední slovo bude mít v každém případě zemský sněm. Podle SPD by si tuto příležitost neměli nechat „propadnout“. Dodnes země nemá žádný specificky bavorský svátek, který by vyzdvihoval státně-demokratické sebevědomí Bavorska. Rinderspacher by prý nebyl ani proti trvalému zařazení 8. listopadu do kalendáře svátků, „to by kvůli naší demokracii mělo stát zato“.

PNP dodává, že aktuálně je v Bavorsku deset celozemských křesťanských svátků, dále 1. máj, 3. říjen, Nanebevzetí Panny Marie a Slavnost míru v Augsburgu.

Sousedé posnídají společně

V sobotu 11. listopadu budou mít v lineckémi Franckviertelu opět společnou snídani celé čtvrti. Zvou k ní místní výbor občanů a Dům matek a dětí, u něhož se akce bude konat od 10 do 12 hodin. Vitáni k ní jsou všichni obyvatelé a obyvatelky čtvrti. „Chléb, máslo, marmeláda, káva a čaj budou připraveny v domě matek, hosty organizátoři prosí, aby snídaňový stůl obhatili přinesenými maličkostmi,“ sděluje buletin úřadu města. Zástupkyně starosty Karin Hörzingová v něm dodává: „Při této příležitosti se mají lidé ze sousedství vzájemně lépe poznat.“

Svátek piva – v Brazílii

Sousedé hráli na festu v Brazílii.Zdroj: Deník/repro PNP

Osmnáctičlenná deggendorfská muzika byla už pošesté hostem na slavnosti piva – Oktoberfestu – ve městě s německými koloniálními kořeny jménem Blumenau, o něco větším než Řezno, na jihu Brazílie ve spolkovém státě Santa Catarina, informují PNP. Oktoberfest tu slaví od roku 1983 – prý jinak než v Evropě, hlasitěji a uvolněněji, ale zároveň mírumilovněji a živěji. „Každý je zkrátka šťastný, tancuje a slaví se až do rána, po tři týdny nepřerušeně,“ popisuje pasovský list dojmy kapely, při níž jásalo 45 000 posluchačů.

Deggendorští si tu při minulých pěti vystoupeních udělali dobré jméno, a letos tomu nebylo jinak. Na snímku je skupina v brazilském terénu.

Vlci přijdou o pět minut dřív

Obří show v Bavorském lese.Zdroj: Deník/repro PNP

„Vpouštění vlků“ je lidový zvyk, snad nejproslulejší a nejtradičnější v Rinchnachu v Bavorském lese. Podle některých pramenů se odvíjí od oslav návratu dobytka z letní pastvy a symbolického „přenechání“ území šelmám, při jarním vyhánění odplašeným kravskými zvonci. „Vlčí smečky“ většinou mladíků s velkými zvonci u pasu nebo kolem krku dnes táhnou obcí a mohutně vyzvánějí. Letošní ročník bude v pátek 10. listopadu mimořádný tím, že nezačne jako vždy v 18.30, ale už o pět minut dřív, píše PNP. Konkurenční „smečky“ z Klessingu a Riedu vtrhnou do centra obce už v 18.25. Důvodem je televizní přenos stanice BR. „Normálně kvůli natáčení neděláme žádné změny v organizaci, ale aby pořad Abendschau, který končí v 18.30, mohl alespoň část děje vysílat živě, jsme začátek posunuli,“ říká v listě organizátor Reinhold Ertl.

Obcí bude v pátek křižovat postupně deset „smeček“ až do 20 hodin, ve 21.15 budou vyzvánět společně pod taktovkou „pastýře“ Andrease Kronschnabla. Průjezd obcí bude uzavřen od 18 do 22 hodin.

Kromě přenosu se začátkem v 18 hodin připravuje televize BR 45minutový dokument o „vlcích“ v Rinchnachu pro pořad „Pod naším nebem“.

Parky neznají hranic

Ředitelé parků Šumava a Bavorský les.Zdroj: Deník/repro PNP

„Příroda nezná hranic, Náírodní parky Bavorský les a Šumava také ne,“ uvádí PNP svou zprávu o dalším setkání ředitelů obou zařízení Franze Leibla a Pavla Hubeného. Tentokrát podepsali v renovované horské chatě na Roklanu kooperační dohodu o společném konceptu turistických stezek, především s ohledem na smysluplnou ochranu přeshraniční populace tetřevů, napsal list. Je to podle něho už třetí takové prohlášení, také v oblastech tvorby životního prostředí a výzkumu je spolupráce těchto institucí už písemně zafixována a uváděna v život četnými projekty. „Cílem nové dohody je posílit společnou populaci tetřevů a zlepšit jejich životní prostor. K tomu mají být v úzké vzájemné spolupráci definovány klidové zóny se srovnatelnými, pro veřejnost srozumitelnými pravidly,“ píše pasovský deník. Na snímku jsou ředitelé Hubený (vlevo) a Leibl.