Cestu plánoval rok a rozvrhl si ji na třináct týdnů – až 238 km na jeden. „Pohybuje se mezi dvěma extrémy – od mínusových teplot na Arlbergu k palčivým 38 stupňům ve stínu na španělských horských planinách," líčí list. Své přátele a známé průběžně o cestě informuje na facebooku. Zatím co většina poutníků jde v důsledku osobních krizí nebo z náboženských důvodů, u něho je to prý jinak: zaměstnavatel mu nabídl, že může být tři měsíce pryč, tak si řekl, že kdy jindy než teď…
Chodec na svém facebooku.Zdroj: Deník/reproRodiče s ním chtějí jít posledních 300 kilometrů z Leónu do Santiaga. 7. srpna mají být zpátky ve Wallernu. Na snímku vpravo je mladý "šlápota" z facebooku.

Spropitné obětem povodní

V módním domě Ganzbeck v Neuöttingu podpořili pod dojmem návštěvy zpustošeného okresu Rottal-Inn konto deníku PNP pro postižené povodní částkou 3200 eur.

Ganzbeckovi a jejich manšaft.Zdroj: Deník/repro PNPJak majitelé Andreas a Manuela Ganzbeckovi řekli, poskytli na tento účel výnos z prodeje odnosných tašek zavedených po likvidaci plastových obalů – po dvou eurech za kus – a zaměstnanci salonu se rozhodli přispět „vyplundrováním" své pokladničky Spropitného. Souhrnnou částku 1600 eur Ganzbeckovi pak osobním příspěvkem zdvojnásobili.

Linec nechce hradit ztracené obrazy

V únoru bylo město Linec Vrchním zemským soudem odsouzeno k zaplacení 8,24 milionu eur dědicům Olgy Jägerové (1880–1965). O pozadí i náš list opakovaně informoval. V roce 1951 malířka a sběratelka umění pronajala Nové galerii města Lince (nyní Lentos) jeden Klimtův obraz a tři obrazy Egone Schieleho. Obrazy se pak ztratily. Rozsudek se opřel o doklad o zápůjčce, který se našel v domácnosti Jägerových. Město v březnu podalo odvolání, protože pochybuje o pravosti obrazů.

„Řízení by nyní mohlo nabrat jiný směr náhodným nálezem, který učinila zastupující ředitelka Lentosu Elisabeth Nowak-Thallerová v lineckém městském archivu," píší OÖN. Při rešerších k výstavě kreslíře Klemense Brosche (1894–1926) chystané na podzim našla Thallerová v archivu poznámku bývalého šéfa Nové Galerie Petera Bauma, založenou chybně pod písmenem „H" místo „J" (jako Jäger). Ta ji dovedla ke katalogizovanému dopisu Christl Jägerové, matky dědiců Alfeda, Johannese a Klause Jägerových, která zemřela v roce 2004. Je datován 21. listopadem 1990 a paní Christl jím vypovídá pronájem zmíněných čtyř obrazů. „O odškodné tedy musela zažalovat do roku 1993, což neučinila," píší OÖN. „Žaloba jejích synů následovala až v roce 2009."

Na základě této písemnosti podal právník města návrh na obnovu řízení, protože podle Lince je nárok na odškodnění za nevrácené obrazy promlčen. Navíc město argumentuje dál tím, že přes dlouholeté znalecké posuzování není pravost obrazů prokázána.

Linecký deník na okraj poznamenává, že Walter Kasten, zástupce vedoucího a později ředitel Nové galerie Linec, zápůjčku potvrdil na listě s hlavičkou Wolfganga Gurlitta, „sběratele umění, obchodníka s nacisty uloupenými obrazy a zakladatele Nové galerie", jak list uvádí. Byl bratrancem otce Cornelia Gurlitta, v souvislosti s nímž se v roce 2012 provalil skandál s uměním uloupeným nacisty.

Chřestu je rekordně

Přes propršený červen mají pěstitelé chřestu v Bavorsku rekordní sklizeň, zaznamenala PNP. S 19 600 tunami překonali loňské maximum 18 402 tuny o šest procent. Zdrojem je rozšíření pěstební plochy této plodiny o téměř 500 hektarů na 3160. Jinak zmoklý červen srazil průměrný výnos z hektaru z asi 6900 nad 6200 kilogramů. Podle statistiků je chřest co do plochy nejvýznamnějším druhem zeleniny v Bavorsku.