Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soused, který udělil 55 000 pokut

Pasov - „Josef Dobler z Vilshofenu se nikdy netajil tím, že své povolání nemá rád,“ napsala PNP k odchodu městského „dohližitele“ nad dopravním provozem do důchodu.

12.8.2017
SDÍLEJ:

Hříšnice a ruka zákona...Foto: Deník/repro PNP

„On, družný typ, musel ve své funkci patnáct let postihovat špatně parkující řidiče. Za tu dobu vystavil odhadem 55 000 pokut…,“ uvedl list. V 65,5 roku věku jde k 31. srpnu do důchodu, od pondělí 14. srpna si bere poslední dovolenou.

Pasovský list zaranžoval na poslední den jeho služby, v pátek, setkání s jeho „věrnou zákazníci“, jak se úředník vyjádřil o Nicoletě Kanzlspergerové.. „Ta by o něm nemusela vůbec mluvit dobře, protože ji pokutoval podle jejích slov prý po osm let skoro denně, ale se svým nesrovnatelným šarmem mu řekla: Pane Dobler, vy jste moc dobrý člověk, něco jsem vám k odchodu donesla. A podala mu dvě košile v módní nákupní tašce se slovy: Kdyby se vám nehodily, zastavte se u mne, vypijeme si kávu a vyměníme je…,“ popisuje pasovský list.

Dodává, že Dobler byl viditelně dojat. Patnáct let se do něho pořád někdo navážel – od opilců, které přistihl při špatném parkování, po obecní radní, kteří ho vinili z nefungujícího parkovacího systému na náměstí – a teď takové „pohlazeníčko“, takové úsměvy atraktivní mladé dámy… Paní Nicoleta, majitelka firmy navrhující a vyrábějící individuální oblečení, mu taky vysvětlila, proč v minulosti ty pokuty riskovala. „Ráda nosím fajnové boty s vysokými podpatky. V těch sotva mohu chodit po velkých dlažebních kostkách, jako jsou tady, a když, tak hned bylo po nich. Proto jsem ,musela´ .parkovat hned vedle kanceláře,“ řekla. Někdy přetáhla čas na bločku, jindy neměla žádný, protože si myslela, že přece hned zase odjede. Když měla „frmol“, vyfasovala za týden i pět pokut. „Pořád to bylo levnější, než si kupovat za sto eur nové boty,“ dodala.

Teď je s problémem konec, přestěhovala se na novou adresu, s parkovištěm u vchodu. Na náměstí má nástupce. Ten by prý pravidla parkování nejspíš ignoroval, ale stoprocentně jistě nenosí vysoké podpatky, uzavírá PNP.

Prázdné firemní byty

Mnoho služebních bytů v majetku bavorské vlády je prázdných, dozvěděla se sociální demokracie na interpelaci ministerstva financí. Ze 1319 těchto bytů přímo náležejících ministerstvům a jejich úřadům je 14 procent neobsazených. Kromě těchto čistě služebních bytů nacházejících se v bezprostřední blízkosti úředních budov vlastní bavorský stát přes 2200 dalších bytů.

Tato čísla vycházejí ze zjišťování v březnu. SPD zdůraznila, že trvalo čtyři měsíce, než interpelované ministerstvo dotaz v zemském sněmu zodpovědělo. „To by mohlo naznačovat, že zemská vláda má mimořádně chabý přehled o svém majetku,“ cituje PNP poslance Andrese Lotteho.

Horko svědčí kůrovci

Trvajícím vedrem je masové rozmnožení kůrovce větším nebezpečím než kdy jindy, píší OÖN. Od 18 stupňů vylétává, od 22 stupňů je „ve svém živlu“, za oběť mu padají zejména horkem vystresované smrky, které v takovém počasí produkují málo smůly. Ve srovnání s loňskem už škody v lesích letos stouply o 75 procent. Podle hornorakouského zemského rady pro lesnictví Maxe Hiegelsbergera už padlo 200 000 plnometrů napadeného dřeva. Metr takového se dá prodat snad za 60 eur, metr zdravého za 90 eur. Jen v okrese Urfahr je napadeno 60 000 plnometrů. Tam už vyletěla druhá generace brouka, třetí se „krmí“ pod kůrou. Strom neodvratně hyne, 80 brouků stačí k dokončení smrtelného díla, uvádí list. Nadějí lesníků je déšť, alespoň týdenní, protože pak larvy pod kůrou zaplesniví.

Šedesát procent napadeného dřeva v Rakousku připadá na Mühlviertel, 30 procent na Předalpí, desetina na horské regiony.

Silnice EU: loni 22 500 obětí

Evropské silnice patří dál k nejbezpečnějším na světě, ale přesto při dopravních nehodách v Evropské unii loni zahynulo 25 500 lidí, tedy 50 na milion obyvatel, píší OÖN. Je to o dvě procenta méně než předloni a o 19 procent méně (o 6000 lidí!) než v roce 2010. Ve srovnání s rokem 2001 je pokles 43procentní. V celém světě umírá na následky nehod 174 osob z milionu.

Nejméně mrtvých na milion obyvatel mělo loni Švédsko (27), dále Británie 28, Nizozemsko 33, Španělsko 37 a Německo 39. Rakousko se 49 oběťmi na milion je téměř přesně v průměru EU (50). Nejhůř dopadly Bulharsko (89), Rumunsko (87), Lotyšsko (80) a Polsko (79). Nejvyšší meziroční poklesy zaznamenaly loni Litevsko (-22 procent), Lotyšsko a Česko (po -16 procentech). V Rakousku ubylo mrtvých na silnici o devět procent.

Ke 55 procentům úmrtí v dopravním provozu došlo na okresních silnicích, ke 37 procentům ve městech a k osmi procentům na dálnicích. V EU bylo v dopravě loni těžce zraněno 135 000 lidí.

Jak kde byli bez proudu

Jak zaznamenal linecký Volksblatt, Rakušané byli loni postiženi průměrně 24 minutami neplánovaného výpadku dodávky elektřiny. Předloni to bylo 27 minut. Nejčastější příčinou byly povětrnostní a jiné přírodní události, na druhém místě byly nepředvídané poruchy trafostanic, stárnutí nebo přetížení zařízení. Při započítání plánovaných odstávek neměli zákazníci proud průměrně 38 minut. Předloni to bylo více než 42 minuty. Celkově spotřebitelé loni ohlásili kolem 16 000 přerušení dodávek, o asi 200 méně než předloni.

V evropském srovnání patřili Rakušané ke špici spolehlivosti. V roce 2014 (novější čísla nejsou k dispozici) byli neméně minut bez proudu Nizozemci (23). Z dalších zemí Volksblatt uvádí například Francii (50), Itálii (94) a Česko (121).

O Schielem a Klimtovi znovu

O dlouholetém sporu města Lince a dědiců původní majitelky o náhradu zapůjčených a z Lince zmizelých obrazů Egona Schieleho a Gustava Klimta náš list opakovaně informoval. V roce 1951 zapůjčila Olga Jägerová Galerii města Lince (dnes Lentos) čtyři obrazy. Když její dědicové našli v roce 2006 zápůjční doklad, chtěli díla vrátit – a město je nemohlo najít, opakuje Volksblatt. Vrchní soud loni v červenci rozhodl, že Linec musí dědicům zaplatit náhradu škody ve výši 8,31 milionu eur. „Město pak překvapivě prezentovalo písemnost, podle níž Jägerová dětem oznámila tuto zápůjčku už v roce 1990. Tím by byla první žaloba v této věci podaná o 16 let později promlčena. Město proto požádalo o obnovu řízení, ale ta byla dvojinstančně zamítnuta. Právní zástupce Lince podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten ve čtvrtek rozhodl, že nový důkazní prostředek nebyl dostatečně zvážen, a případ vrátil první instanci,“ píše Volksblatt.

SC Zwiesel hraje v Mombase

Z Bavorského lesa do Mombasy.

Že do fotbalu zapálené děti leckde kopou na ulicích v dresech FC Bayern nebo CF Barcelona, je běžné. „Ale také dresy SC Zwiesel z Bavorského lesa mohou vyvolat čiré nadšení,“ píše PNP. „Zjistila to letuška společnosti Condor Marion Schneiderová, pocházející ze Zwieselu. Zorganizovala darování dresů zwieselského klubu pro sirotčinec nadace Nuru v blízkosti hotelu osádek Condoru v Mombase a sklidila za to záplavu díků.“

List rozvíjí, že Marion Schneiderová s kolegy už řadu let podporují různými způsoby sirotky kolem keňského přístavního města. Při letech do Mombasy přivážejí nejrůznější věcné dary. Letos v březnu debatovala s kolegyní z Frankfurtu Alexandrou Winklerovou a ta se jí zmínila o potřebě získat pro sirotčinec dresy, protože keňské děti jsou do fotbalu zblázněné. Rozhodly se obrátit na kluby. Marion zavolala otci, místopředsedovi SC Zwiesel, ten jí zprostředkoval kontakt na fotbalový oddíl a během pár dnů jí trenér mládeže Manfred König předal čtyři sady již nepotřebných dresů. Alexandru Winklerovou obdobně obdarovali v TV Langenaltheim – a v červenci se v Mombase konal malý fotbalový duel SC Zwiesel proti TV Langenaltheim. A děti byly šťastné…

Ta vlast i velkých dcer…

Před více než pěti lety byly v rámci rovnoprávnosti do rakouské státní hymny oficiálně „přijaty“ také „velké dcery“. Veřejnost se ale s „genderovskou“ změnou textu stále nesmířila. Dala to pocítit například při mistrovství světa v plážovém volejbalu ve Vídni i „hvězdné“ Conchitě Wurstové. Když zpívala při zahájení pasáž státní hymny o „vlastí velkých dcer a synů“, ozvalo se z hlediště bučení a pískot. Ještě daleko větší vlna odporu se ale valila v létě 2014 po sociálních sítích v reakci na to, že „lidový rocker“ Andreas Gabalier při rakouské Velké ceně ve Spielbergu zpíval původní verzi „Vlastí jsi ty velkých synů“ - „dcery“ nechal spadnout pod stůl, píší OÖN.

Pokračují, že akceptace „pohlavně zrovnoprávněné mluvy“ v posledních letech klesá. Průzkum lineckého institutu Spectra srovnal aktuální výstupy s těmi z roku 2014. O 11 procent lidí víc si dnes myslí, že by dovedlo pojem „zrovnoprávněné mluvy“ alespoň částečně vysvětlit. 38 procent má za důležité uvádění osob a funkcí v ženském i mužském rodě v úředních sděleních a v zákonech. V privátní korespondenci nebo v médiích „bere“ souběh těchto označení jen 16 procent. 55 procent dotazovaných, o osm procent víc než v roce 2014, nevidí pro tuto „rozdvojenost“ žádný důvod.

V minulých dnech rozbouřil debatu na toto téma na facebooku extrémní sportovec a dobrodruh Felix Baumgartner, muž, který si mj. skočil padákem ze stratosféry. Otevřel pro svých 1,4 milionu fanoušků téma, zda by se hymna znovu neměla změnit. Během pár hodin stovky lidí napsaly, že stará verze je lepší. Baumgartner přidal tezi, zda snad není potřeba referendum k tomu, abychom lid nechali samostatně rozhodnout, jak chce svou hymnu zpívat.

Debata samozřejmě pokračuje. OÖN k ní jen připomínají, že melodie státní hymny („Země hor“) je dána od 22. října 1946. Dlouho se připisovala Mozartovi, ale podle nových zjištění je autorem skladatel Johann Baptist Holzer. Text Pauly von Preradovic byl schválen 24. února 1947. Od sedmdesátých let byla snaha integrovat do hymny také ženy. 7. prosince 2011 schválila Národní rada „pohlavně neutrální“ úpravu – o „vlasti velkých dcer a synů“…

Na článek OÖN o Baumgartnerově výzvě reagovala na sociálních sítích lineckého deníku řada čtenářů. Trefně se vyjádřil jeden pod pseudonymem „Mie“: „Tedy já jsem pro to, aby nejen dcery, ale i otcové, matky, sestry, bratři, strýcové, tety, švagři, švagrové, bratranci, sestřenice, babičky, dědové, prababičky, pradědové, vnuci, vnučky, transgenderové, intersexuálové, transmuži, transženy, hermafroditi a všechno, co jen ještě je, byli do hymny přijati. Jinak je diskriminující, urážející, neakceptovatelná, pobuřující, šokující a mne zasahující…“

Mají zpátky svěťák

V Neureichenau zavládla radost.

Po 34 hodinách, deseti minutách a 47 sekundách bylo dílo dokonáno – přesně v 15.11 hodiny v sobotu odpoledne vrátil SV Neureichenau (okr. Freyung) světový rekord v délce nonstop metání zpátky této obci u Třístoličníku, píše PNP. Desetičlenná parta se tak znovu zapsala do Guinnessovy knihy rekordů. Stála v ní v této disciplíně nakrátko už v roce 2013, ale pak ji překonali Hornobavoři. Po dosažení rekordního času pokračovala v jeho vylepšování – prý aby případní zájemci o jeho překonání měli laťku výš…

Autor: Vladimír Majer

12.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zbraně z Prachaticka zajištěné Národní centrálou proti organizovanému zločinu z Českých Budějovic.
8

Muži z Prachaticka předělávali zbraně na střelbu dávkou a vyráběli k nim tlumiče

Strakonice - Děti z MŠ Spojařů vyčistily studánku Skleněnka  na Podskalí
9

Motýlci vyčistili Skleněnku

Vydařené střelecké odpoledne a poděkování

Mladějovice - Na hřišti v Mladějovicích se v v neděli 15. října konalo střelecké odpoledne ve střelbě se vzduchovky.

Katolický kněz se zapojil do protifašistického odboje

Strakonice - Ve čtvrtek 19. října uplynulo 109 let od narození pátera Josefa Jílka. Tento český katolický kněz, působil v Katovicích v letech 1936–1942.

Basketbaloví žáci si připsali dvě vítězství

Strakonice – Fakta ze zápasů týmů BK Strakonice a SKB Strakonice.

AKTUALIZOVÁNO

Superdebata Deníku: nikdo nechce vládu ANO. Ať už bez Babiše, nebo s ním

/SLEDOVALI JSME ON-LINE, GRAFIKA, VIDEO/ Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při předvolební superdebatě. Na přetřes přišla všeobecně probíraná témata - ať už elektronická evidence tržeb, přijetí eura či přijímání migrantů. Z odpovědí také vyplynulo, že favorit voleb ANO to bude mít v případě výhry s formováním vlády složité. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení