„Jádrem výstavy je zemědělská a lesnická technika,“ napsaly linecké OÖN. Nabídne i produkty a služby v oblastech stavby a bydlení, úspor energie, telekomunikacích, elektromobilitě, sportu a volného času, zdraví, přírodních produktů, atd. Prezentaci zvířat začne v pátek přehlídka strakatého skotu, v sobotu se představí chovatelé ovcí a koz, novinkou je nedělní Den koní s ukázkami jezdeckého sportu. Rovněž v neděli vyletí z výstaviště kolem 350 poštovních holubů. V doprovodném programu zahraje více živých kapel a diskžokejů. Ceny si odnese například největší skupina setkání dirndlů a kožených kalhot v sobotu večer nebo vítěz „vzpírání“ tupláků (300 eur). Zajímavé ceny budou moci vyhrát v tombole i návštěvníci.

Všechny tři dny budou v akci řezbáři motorovou pilou – ti rakouští budou bojovat o tituly mistrů. Za obzvlášť pozoruhodný označuje linecký deník „speed-carving“, při němž budou z kmenů vyřezávány během pár minut působivé postavy. Ty pak budou publiku nabídnuty v dražbě. Vstup na veletrh je zdarma.

V pátek bude výstava zahájena v 9 hodin, ve 14 hodin začne seniorské a důchodcovské odpoledne. V sobotu v 11 hodin bude setkání autoveteránů, od 14 hodin zahraje českou dechovku mj. skupina muzikantů okresu Rohrbach, ve 20 hodin začne setkání dirndlů a kožených kalhot s koncertem populárních „Saubartln“. V neděli otevřou Den koní v 10 hodin chovy „islanďanů“ a ukázky jízd, ve 13.30 předvede show na jednokolce mistr světa Johannes Baumkirchner a v 18.30 program zakončí slosování tomboly o ceny v hodnotě 25 000 eur.

Veletrh Šumavy bude otevřen denně od 9 do 18 hodin, v neděli od 9 do 17 h.

Doma je to fádní

Rosu Fröllerovou práce baví.

Rose Fröllerové z Lince bylo 1. srpna 85 let. Ten den také vstala kolem půl čtvrté jako vždy od pondělí do soboty, aby si uvařila kávu a namazala housku máslem a marmeládou. Pak sešla dolů do obchůdku, patnáct čtverečních metrů velkého hokynářství. Ve tři čtvrtě na pět jí přijeli první dodavatelé, pekař a zelinář, píší OÖN. Narozeniny neslavila, do jedenácti a odpoledne znovu od 13 do 18 hodin obsluhovala své zákazníky. „Nechci volno, doma je to fádní. V obchodě jsem mezi lidmi,“ říká.

Ve stále stejném krámě pracuje už 71 let. V roce 1946, po škole, se přestěhovala z Lembachu (okr. Rohrbach) do Lince, aby se vyučila prodavačkou v obchodě Marie Fischerové v Klammstrasse. Ve stejném domě u ní i bydlela. Na této adrese pracuje a žije dodnes. Od roku 1992 je v důchodu, ale nikdy s prací neskončila. „Chodí se mi už trošku hůř, ale práce v obchodě mi dělá dobře,“ vypráví.

V roce 1954 se vdala, čtyři roky nato, jako 26letá, krámek Marie Fischerové převzala. Vlastně ani zamlada s manželem nikam nevycházeli – neměli peníze a času bylo málo, po večerech zpracovávala pokladní deník. O víkendech ale jezdili na výlety. Někdy vyrazili i na dovolenou, jednou dokonce do Jesola. Vždycky na motorce, auto nikdy neměli.

V roce 1960 se jim narodila dcera Ulrike, která hokynářství v roce 1992 převzala. „Krámek se dnes jmenuje Lucin, mnozí ale pořád chodí ,pro svačinku´ k Fröllerové. Ta ovšem neprodává jen svačiny, ale všechno, co do hokynářství patří - od chleba, mléka, uzenin až do prací prášky,“ uzavírají OÖN.

Zmrzlinový primát Italů

Itálie byla loni největším producentem zmrzliny v Evropské unii, napsal linecký Volksblatt. Ze 3,211 miliardy litrů této pochoutky, které byly loni vyrobeny v EU, připadlo na Itálii 595,1 milionu litrů. Následovaly Německo (515 milionů), Francie (453,5), Španělsko (300,9), Polsko (263,6), Británie (257,7), Belgie (199,1) a Nizozemsko (101,5). Pod hranicí sto milionů litrů zůstaly Rumunsko (44,5), Česko (39,4), Maďarsko (39,3), Řecko (37,3), Finsko (36,1), Litevsko (35,1), Chorvatsko (29), Bulharsko (26,2), Estonsko (18), Dánsko (15,1) a Rakousko (1,87). „Žádná data o vlastní výrobě neoznámily Lucembursko, Malta, Kypr, Irsko, Portugalsko, Švédsko, Lotyšsko, Slovensko a Slovinsko,“ dodal list.

Na exkurzi

Pavel Hubený vlevo a Johannes Matt.

Zvláštnosti flóry a fauny chráněného přírodního území Velké arberské jezero s jezerní stěnou a vrcholové plošiny Velkého Javoru představili řediteli Národního parku Šumava Pavlu Hubenému (na snímku vlevo) a výzkumníkům této instituce ředitel Národního parku Bavorský les Hartwig Löfflmann a vedoucí území Javoru Johannes Matt (vpravo).

Rakousko, země dieselů

Rakousko má na tisíc obyvatel třetí největší počet naftových osobních automobilů v Evropské unii, uvedl Volksblatt. Jak spočítal Dopravní klub Rakouska (VCÖ), počet dieselů se tu od roku 1990 zesedminásobil. Jen v Lucembursku a Francii je hustota těchto vozidel větší než u našich sousedů. „Rakousko je tak skandálem se zplodinami obzvlášť postiženo,“ tvrdí VCÖ.

Analýza VCÖ ukázala, že podle počtu nově uváděných aut do provozu od roku 2015 jezdí na naftu 72 procent SUV a terénních vozů a 91 procent osobních aut vyšší třídy, zatím co z malých jen 13 procent. „Klub se vyslovil pro plán odchodu od dieselů, který by stanovil, od kdy už nebudou prodávány žádné nové vozy s dieselovým a benzinovým motorem. Realistické je to prý v roce 2030,“ uzavřel list.

Koně mají volno

V úterý odpoledne překročily ve vídeňském vnitřním městě teploty letos poprvé 35 stupňů. „Tím dostali koně z fiakrů ,hicovní volno´ a mohli zůstat ve stájích,“ napsaly OÖN a citovaly vedoucího oddělení magistrátu příslušného i pro provoz fiakrů Leopolda Bubaka: „Teplota je překročena, tím je provoz zastaven.“

Podle ústředního úřadu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) naměřila ve 14 hodin stanice na Štěpánském náměstí 35,4 stupně. „Podle novely zákona, která byla přijata loni, je provoz od dosažení teploty 35 stupňů pro zbytek dne zastaven. Stanoviště je pak třeba neprodleně vyklidit,“ připomněl list. Dodržení kontrolují dva úředníci oddělení magistrátu a dva kontroloři veterinárního úřadu. Pokud by se některý kočí odmítl podrobit nebo později toho dne znovu přijel, byl by oznámen ke správnímu řízení. Pokuty se pak pohybují od 140 do 3500 eur. Při opakování přestupku mohou podnikatelé přijít i o koncesi pro porušení důvěry. V úterý zastavení provozu proběhlo bezproblémově, kočí místa sami bez vyzvání opustili.

Podle Bubaka jsou kočí povinni se o aktuálních teplotách samostatně informovat na domovské stránce ZAMG. Provozovatelé přesto mají být dopředu vyrozuměni, že teplota možná překročí 35 stupňů.

Hasil močůvkou

Uhasil oheň močůvkou…

Zemědělec Johann Nüßl z bavorského Oberframmeringu zpozoroval mraky kouře za svou sklízecí mlátičkou a vysílačkou volal o pomoc. Do stroje se dostal kámen a jiskra zapálila slámu na poli. Oheň se rychle šířil a během pěti minut se dým valil nad 300 čtverečními metry plochy. Ještě než přijeli hasiči, byl u Nüßla traktorista Rico Ramet (na snímku), který pracoval nedaleko. Močůvkou plameny „ulil“ a zabránil dalšímu šíření požáru, napsala PNP a dodala: „Pro hrdinu dne to nebylo nic velkého, pustil se hned zase do práce…“

Stíhaní běženci

Německé bezpečnostní úřady registrovaly v prvním čtvrtletí letošního roku kolem 64 700 trestných činů, z nichž jsou podezíráni běženci. Je to relativně méně než před rokem. Zhruba třetina deliklů má majetkový a padělatelský ráz, po 23 procentech dělají násilnosti či omezování osobní svobody a krádeže. Nezahrnuty jsou přečiny proti azylovým a přistěhovaleckým zákonům.

Od ledna 2015 do konce letošního prvního čtvrtletí bylo v Německu registrovalo kolem 1,21 milionu hledajících azyl, z toho asi 890 000 v roce 2015, 280 000 loni a 47 000 letos. Statistika vyhodnocuje i procentuální podíl jednotlivých národností na trestné činnosti v poměru k počtu běženců. Od začátku roku 2015 přišlo 62 procent běženců ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Jejich podíl na trestné činnosti je ale jen 37 procent.

Z Albánie, Bosny, Kosova, Makedonie a Srbska bylo 11 procent uprchlíků, ale na trestné činnosti se podílejí 16 procenty. Z Afriky (Gambie, Nigérie, Somálsko) jsou jen čtyři procenta přistěhovalců, ale mezi podezřelými z trestné činnosti mají deset procent. Jen dvě procenta azylantů jsou z Tuniska, Alžírska a Maroka, ale měli spáchat 20 procent všech trestných činů, z nichž jsou uprchlíci celkově podezíráni. Jen 0,6 procenta běženců jsou Gruzínci, ale jejich podíl na trestných činech je čtyřprocentní.

Sociální výdaje státu rostou

Sociální výdaje v Německu loni narostly o 3,7 procenta na 918 miliard eur, napsala PNP ze zprávy ministryně sociálních věcí Andrey Nahlesové (SPD). To odpovídá 29,3 procenta hrubého domácího produktu (před rokem 29,2 procenta). Více než 80 procent, asi 720 miliard, jde na zajištění rizik nemocí, na pečovatelství, na pomoc při invaliditě, stáří a úmrtí. Kvótou sociálních příspěvků je Německo lehce nad evropským průměrem – výrazně víc na ně dávají třeba Francie nebo Dánsko.

Svaz zaměstnavatelů (BDA) varoval před rapidním růstem výdajů na sociální dávky na úkor pracovních míst. Skoro všechny politické strany slibují před volbami jejich další rozšíření, ale tím hrozí masivní ztráta pracovních příležitostí. Zvýšení odvodů o jedno procento by znamenalo ztrátu 90 000 pracovních míst. Sociální svaz VdK naopak mínil, že vysoké dávky jsou přes malou nezaměstnanost výrazným připomenutím množství špatně placených pracovních míst. „Lidi musí jejich práce uživit,“ říká prezidentka svazu Ulrike Mascherová. Sociální pojišťovny by tím také získaly únosný finanční základ. Sociální dávky podle ní nejsou sociální dobročinností, nýbrž nutnými výdaji, kterými společnost například vybalancovává sociální nerovnost.