Projekt Unes-co Kateřiny Šedé v Krumlově vyvolává nadšení i vztek

Projektem Unes-co, který poběží od června do srpna v centru města, chce poukázat na to, že pokud si z Českého Krumlova odmyslíte turisty, stane se z něj víceméně vysídlená lokalita. „Peřiny v oknech, fotbal na ulici, procházka s kočárkem do centra města, to jsou obyčejné každodenní jevy a činnosti, kterých si mnozí ani nevšimnou,“ říká sama autorka. „Když všechny najednou zmizí, z města se stane kulisa.“

K čemu nám to bude? Šaškárna pro turisty, která sem jen přiláká další davy! Peníze na tohle jsou, ale chodníky máme rozbité! I takové názory na projekt Kateřiny Šedé se objevují, zejména na sociálních sítích. Ale kolem projektu se objevila řada nepravd, např. že ho zaplatí město z rozpočtu nebo že kvůli němu bude několik dnů v létě zakázaný vjezd do města. Mnozí místní projekt vnímají jako útok na městskou kasu, protože se objevily fámy, že ho platí město. Hradí ho ovšem Národní galerie, resp. ministerstvo kultury. Kateřina Šedá město požádala jen o zapůjčení prostor a o příspěvek na katalog a knihu o projektu v hodnotě 50 až 100 tisíc korun. A bude mít k dispozici tři parkovací místa na náměstí po dobu projektu. To vše na konci dubna mají schvalovat zastupitelé.

Velká převozní loď v Horní Plané už je zase v provozu

„Vůbec tu negaci nechápu. Na útoky, že brakujeme městskou kasu a v chodnících zejí díry, jednoduše nejde reagovat,“ posteskla si kurátorka projektu a ředitelka Egon Schiela Art Centrum Hana Jirmusová Lazarowitz. „Kateřina vymyslela určitou nadsázku a z toho, že znovu zabydlí na pár měsíců město, možná vyplyne něco, co by mohlo být pro nás obyvatele a pro vedení města přínosem, něco, čeho se můžeme chytit. Projekt si navíc Kateřina hradí z peněz, které dostala od Národní galerie, což platí i pro byty, které jí poskytl Českokrumlovský rozvojový fond.“

Byty Fondu čekají na rekonstrukci. „Sami jsme je uklidili, vybílili, vybavili zařízením pro účastníky a nechali zapojit plyn a elektřinu,“ dodala.

Výtvarnice proto umožní vybraným zájemcům po dobu tří letních měsíců „zdarma“ v Krumlově žít a za mzdu provozovat „normální život“, to celé pod dohledem kamer, jimiž bude dění přenášeno na 16. bienále architektury v italských Benátkách. Hlásí se jí desítky nadšených lidí z celé republiky a také cizinci. Po uzávěrce žádostí, která je 20. dubna, vybere devět rodin, které po měsíci budou tři byty v Krumlově obývat.

„Lidem i mně vadí, že tu mají bydlet lidé odjinud, původně se počítalo s Krumlováky,“ vysvětluje Jiří Kuchař, student zdejšího gymnázia, kde autorka projekt v zimě představila, proč podle něj projekt některým tak vadí. „Dost lidí to bere jako pouhé divadlo, po kterém se všechno vrátí do starých kolejí a nic nám nepřinese. A navíc o něm nejsou dost informováni.“

Většina nálezů je na nové výstavě muzea k vidění vůbec poprvé

To, že z projektu Krumlov může hlavně těžit, říká mluvčí MěÚ Petra Nestávalová. „Je to pro nás nejen obrovská prestiž, ale nabízí se příležitost uchopit problematiku vylidňujícího se centra města a jeho odcizování obyvatelům netradičním způsobem,“

„Problém historických měst se řeší léta a nikdo neví, co s tím, včetně měst mnohem bohatších, a je skvělé, že světově uznávaná umělkyně projekt dělá právě u nás. Přijde mi to skoro jako zázrak,“ dodává kurátorka projektu Hana Jirmusová Lazarowitz. „Pokusí se s pomocí obyvatel města poukázat na situaci, na možnosti a případná východiska. Neosobuje si právo a schopnosti problém vyřešit. Není politik, je umělkyně. Předkládá otázky a nechává ty, které to osloví, hledat cesty. Vzhledem k ohlasům v tisku a na sociálních sítích se jí to daří. Sama říká, že tím, jak se o problému začne mluvit, dojde často k nepatrnému posunu jeho vnímání a tím ke zlepšení komunikace mezi těmi, kteří na sebe dosud jen útočili. V ideálním případě pak dojde ke zlepšení podmínek v centru pro místní i turisty. Protože o to jde! Není to boj proti někomu, ale snaha zjistit, kde to nejvíc bolí a zda by nešlo dělat něco lépe.“

Poutní plavbou po Vltavě uctí šestice veslařů památku vltavských vorařů